otєrєzє.cz

Nad Tatrou sa blýska

!!! Už na tom Slovensku proboha konečně pochopte, že transsexualita nesouvisí se sexuální orientací !!!
Tohle mě vždycky naplní takovou nepochopitelností. Protože si představím, jaké by to bylo, kdyby všechny holky, které přijdou k Hance a byly na holky nemohly dostat hormony a vůbec začít přeměnu jen proto, že se jim líbí holky. Na tom stavíte diagnózu?
Slovensko je z tohoto pohledu zvláštní země uzavírající se do sebe. Opravdu se z ní stává jakýsi ostrov v Evropě, co se těchto věcí týče. A nepřemluví mě nikdo, že to tak není. Už ten nedávno schválený nový zákon o rodině, který úplně pohřbil jiné než heterosexuální svazky, neexistence registrovaného partnerství (tento pojem slovenské právo nezná a všechny homosexuální páry se jezdí “oddávat” do ČR), naprostá ignorace LGBT menšin, nulová podpora a když už se do toho konečně někdo pustí a osloví jednoho z mála specialistů, tak nenarazí na pozitivní přístup, ale na negativní hraničící s extremismem.
Podaří se vám na Slovensku dospět k HRT? Gratuluji! A gratuluji k vaší heterosexualitě, která vám k ní pomohla.
Za ty roky utrpení se možná dostanete také k povolení k operaci, např. v ČR, protože na Slovensku se neprovádí. Tu proplací slovenská pojišťovna. Chcete si po přeměně nechat změnit vaše osobní dokumenty, jako např. VŠ diplom nebo maturitní vysvědčení, aby na něm nebylo vaše mužské jméno, které by vám pak mohlo znepříjemnit nebo dokonce znemožnit získat dobrou práci? Tak na to zapomeňte! Na Slovensku neexistuje žádné nařízení ani vyhláška, která by toto řešila a tak vám ho žádná škola ani instituce nezmění. Když si vzpomenu na ten boj Dannie se svou střední školou, kterou několikrát žádala o změnu maturitního vysvědčení, ale “prostě to nejde”, paní měla strach, že by vlastně falšovala už jednou vydaný dokument, nikdo se nemá čeho chytit… prostě parádní džungle. Radila jsem Dannie raději to maturitní vysvědčení vůbec nevytahovat a uvádět, že mám základní vzdělání. 🙁 Nevěděla jsem, co s tím. Pak mě napadlo udělat kopii toho maturitního vysvědčení a změnit na té kopii jméno na nové. To není přeci žádné falšování!!!
(U nás platí nařízení, že se změnou jména jsou instituce povinny změnit i osobní dokumenty (vysvědčení, diplomy, zápočtové listy). Samozřejmě, že zpětně od narození.)
Nemůžu tu popisovat konkrétní detaily, protože bych tím někomu mohla ublížit, ale Slováci vědí a Češi určitě taky, aniž bych tu cokoliv musela psát bližšího.
Já mám Slovensko ráda, protože tam žije mnoho mých dobrých přátel, které mám taky ráda. Jsem z 25 % taky Slovenka. Jsou tam nádherné hory, jídlo… ale tohle zpátečnické chápání transsexuality podle dvacet nebo dokonce padesát let zastaralé definice, která praví, že transsexuál je heterosexuální a pokud ne, není transsexuál, je nesmyslné.
Proč to (nejen) u nás jde a tam ne?
Nedovedu si představit, že přijdu k Hance a ona místo toho, aby mi pomohla k přeměně, mě bude DVA ROKY trápit tím, že bude řešit mojí orientaci a na každé schůzce se ptát, zda jsem na holky nebo na kluky. A pokud na holky, tak nejsem transsexuál. A pokud za ty dva roky náhodou nezměním názor, tak se stejně nikdy k HRT nedostanu.
To přeci nikdo nemůže – zavrhnout transsexualitu na základě sexuální orientace!
Potom biologické ženy, kterým se líbí ženy, nejsou ženy?
Mně by se teď tenhle problém zrovna netýkal, protože se mi líbí kluci, ale co ty ostatní holky?
Jsem z těch našich milých sousedů vážně zděšená.
Co mám dělat?
Psát tu o tom.
Nic víc nemůžu a je mi z toho smutno.
Tento pohled a postup bych čekala v Ugandě nebo v Kazachstánu. Ale tady ne.
Nedala bych to tam u vás.
Musela bych se tam s někým pohádat, protože už bych byla tak zoufalá, že bych to nevydržela a neměla jinou možnost. To neustálé nekonečné odmítání posunout mě dál by mě zničilo.
Slovensko je pro homosexuální transsexuály očistec, který je poznamená na celý život a stává se posléze jejich celoživotní noční můrou.
Ten, komu se jím podařilo projít, patří mezi ty šťastné, ale také navždy poznamenané.
Proto statistiky uvádí jen 300 transsexuálů na Slovensku.
Myšleno “heterosexuálních”.
Ti ostatní homosexuální totiž nikdy diagnostikováni jako transsexuálové na Slovenskou nejsou.
Nad Tatrou sa blýska,
hromy divo bijú.
To Slovensko naše
posiaľ tvrdo spalo,
a už se nikdy nikdy nikdy
z tohto spánku
neprebralo…
🙁
A pardon tedy, ale já nebudu ta, co bude mlčet.
Mrzí mě, že tu musím psát zrovna takový článek.
Mrzí mě to proto, že tím demotivuji slovenské TS holky a kluky, které nejsou heterosexuální.
Možná by bylo dobré vyzkoušet jiné části Slovenska – třeba západ. Je to tam lepší?
Pokud tohle čte některá slečna nebo muž, který prošel na Slovensku přeměnou a není z východní poloviny Slovenska, pak si ráda poslechnu jeho zkušenosti a ještě radši tu o tom napíšu. Že se blýská na lepší časy i tam u vás… Tak pište! Honem! 🙂 Přeci to nenechám takhle pesimisticky uzavřené? 🙂
Chtěla bych tu teď mít kočičku.
Chundelatou, hebkou, s růžovými teplými tlapičkami. Nechala bych si jí vlézt na sebe, ona by se uvelebila, ulízala kožíšek a usnula mi na břiše. Tak krásně by mě hřála.

26 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.