otєrєzє.cz

Přijetí je normální reakce aneb Pár tipů na coming out

A ještě jeden článek z www.transsexualita.cz, který mi pomohl. Týká se coming outu, který mám v tuto chvíli za sebou (v chronologickém pořadí) u mojí manželky, obvodní lékařky, psycholožky, sestry. Kromě té první to přijaly nad mé očekávání. Uvědomila jsem si, že to jsou zatím samé ženy 🙂 Ony v mém okolí jsou vůbec celý život hlavně dívky a ženy 🙂 Což mi vyhovuje. I na střední jen tři kluci a 25 dívek! 🙂 Následovat by měl coming out ještě (v chronologickém pořadí 🙂 u švagrové a u tchýně, které mám taky moc ráda. Vůbec nevím, jak a kdy to řeknu tchánovi, ale taky bych měla. A pak ještě švagr… ten přijde na řadu jako poslední, protože jakmile by se to dozvěděl, věděla by to půlka města 🙂
A tím bych chtěla prozatím skončit do doby, než přijde 23.7. první návštěva u Hanky. Jsem si sebou tak jistá, že cítím, že mé svěřování se okolí je správné a v pravý čas…
Přijetí je prý normální reakce… to jsem si taky myslela… A prý ženy to přijímají lépe. Hm. Zrovna já mám takovouhle manželku no. Za nic na světě bych ji nevyměnila, ale ona mě jo… Manželčina reakce je to to jediné, co mě trápí. Neboť s tím souvisí vše špatné, co mě čeká. Avšak začne něco jiného a to bude úžasné, což mi pomůže překonat to špatné. Alespoň v to doufám.
Nerada mluvím o někom bez něj, ale myslím si, že tu o manželce nevymýšlím žádné hrůzy. Popisuji jen prostě to, jak to vidím já a co mě trápí. Moc ráda bych jí dala taky prostor…
Tak a tady jsou už ty tipy 🙂
Pár značně neuspořádaných tipů na coming out:

Je lepší informovat jednoho člověka po druhém spíše než celou skupinu najednou, jedna negativní reakce může strhnout všechny. Pokud je to nutné, není špatný nápad mít mezi lidmi již předem nějaké tajné spojence.
Osondujte opatrně terén. Nenápadné poznámky či otázky pomůžou odhadnout reakci vašeho protějšku. Zkuste si vzpomenout, jak vaši blízcí reagovali na podobné krizové situace v minulosti. Pokuste se představit sama sebe na jejich místě, jak byste reagovali vy? Přizpůsobte svůj projev jejich povaze/věku/vzdělání.
Není zbabělost začít tam, kde čekáte nejmenší problém. Právě naopak, potřebujete si na začátku své cesty cestě hlavně nálezt spojence, na které se budete moci spolehnout až přijdou ty nesnadné úseky. První úspěchy a přijetí vám dodají tolik potřebnou sebedůveru.
Svěřovat se rodičům jako úplně prvním nemusí být dobrý nápad, jakkoli vás mohou mít sebevíce rádi. Blízký přítel bývá obvykle lepším začátkem.
Na druhou stranu, snažte se zamezit tomu, aby se to vaše rodina dozvěděla od třetí osoby místo od vás osobně. Není nic horšího, než když se dozví, že si o tom štěbetají i vrabci na střeše (a hlavně sousedky na pavlači) a vy k nim nejste upřímní.
Právě proto, že rodičům na vás záleží, se vás budou snažit chránit před rozhodnutími, které se jim z jejich pohledu mohou zdát být chybná. Zkuste jim vysvětlit, že si tím možná trochu na čas zkomplikujete další život, ale mnohem větší komplikací je pro vás váš současný stav.
Pokud už máte někoho z rodiny na své straně (třeba jednoho z rodičů), použijte ho jako oporu v dalším postupu v řadách příbuzenstva.
Nikdy to o sobě neříkejte v hádce nebo jinak vyhrocené atmosféře. Najděte si klidnou chvíli.
Na druhou stranu – na ten ‘úplně perfektní’ okamžik můžete čekat až do skonání světa.
‘Neutrální území’ je většinou nejlepší. Pokud máte před sebou ‘horkou hlavu’, zkuste si najít místo spíše někde na veřejnosti (restaurace apod.), třeba tak předejdete výbuchu emocí a následnému odmítnutí, které nebude mít zmíněná osoba odvahu pak vzít zpět.
Třeba už to ví. Lidé (obzvláště rodiče/blízcí přátelé) mohou tušit víc, než si myslíte.
Pokud se chystáte na coming out před rodiči, na kterých jste ještě existenčně závislí či před partnerem, se kterým sdílíte domácnost mějte vždy připravený plán (např. místo na přespání pro nejbližší noci), co dělat, když věci naberou opravdu špatný směr.
Rodiče mohou cítit vinu, zda váš problém nezavinili sami, např. špatnou výchovou. Ujistěte je, že, ač příčiny vzniku transsexuality nejsou dosud dostatečně známé, není to nic, co by se dalo ovlivnit výchovou.
Prarodiče překvapivě často reagují chápavěji než rodiče. S věkem možná opravdu přichází moudrost. Spoléhat se na to ovšem ve všech případech nedá.
Ženy obecně přijímají transsexualitu lépe než muži, zvláště pokud jste transžena (MtF).
Nechoďte kolem horké kaše, nebuďte přehnaně defenzivní. Neomlouvejte se. Nemáte se za co stydět! Transsexualita není něčím, za co je třeba cítit vinu. Změna pohlaví je jediným známým způsobem, kterým lze problém s transsexualitou vyřešit. Pracujte na sebevědomém projevu. Příliš defenzivní postoj vyzývá k útoku. Ale nepřežeňte to, přehnaná agresivita ma ve výsledku stejné důsledky.
Nechte svému protějšku prostor na rozmyšlenou, čas na promyšlení otázek, netlačte příliš na pilu. Vy jste se na tuto chvíli pravděpodobně připravovali dlouhou dobu, pro druhou stranu je to naopak zcela nová informace, kterou si musí nejprve trochu (víc) projít hlavou.
Připravte si odpovědi na otázky. Pokud žádné nepřijdou, automaticky to neznamená nezájem, i proto je dobré nezávazně nabídnout nějaké informace, třeba v psané formě (články, knihy, weby, dopis..)
Většině lidí bude chvilku trvat než si na vaše ‘nové já’ zvyknou, dejte jim čas. Obzvláště oslovení dělá ze začátku problém. Mějte tedy pochopení, ale trvejte na svém.
Váš terapeut vám může pomoci si coming out naplánovat. Ale samotné sdělení je vždy na vás. V případě problémů bývá v některých případech možné si vzít po domluvě tvrdohlavého blízkého s sebou na sezení.
Přijetí je (nebo alespoň měla být) normální reakce. Pokud se setkáte s odmítnutím, chyba není na vaší straně. Na druhou stranu je slušné dát najevo, že kladnou reakci oceňujete.
Čas přivede k rozumu mnohé, tak nezoufejte, pokud první reakce je odmítavá.
Budte připraveni, že váš coming out vzbudí silné emoce na obou stranách. Hněv a odmítnutí často maskuje strach. Obavy o vaši budoucnost. Strach z toho, jak vaše rozhodnutí ovlivní váš vzájemný budoucí vztah. A v neposlední řadě ‘Co řeknou lidi?’ Ujistěte svůj protějšek, že budete stále tím samým člověkem, přítelem/potomkem/rodičem/sourozencem, bez ohledu na to, co přijde.
Ke coming outu (pokud zrovna nehledáte prvního člověk, kterému se svěřit) přistupujte ve chvíli, kdy máte už trochu rozmyšlené další kroky. Nepůsobí dvakrát důvěryhodně pokud se po oznámení dlouhé měsíce z vaší strany nic neděje.
Vašeho šéfa vždy informujte dříve než ostatní spolupracovníky! Bude si připadat důležitě. Ujistěte ho, že se změna na vašm pracovním výkonu neprojeví, naopal budete pracovat na 110%, abyste si vydělali na novou garderobu ;-)
Ve škole (mimo blízké přátele) začněte u třídního učitele nebo ředitele. Případně kontaktujte školního psychologického poradce.
Sdělení dopisem umožňuje adresátovi si reakci důkladně promyslet a vám vhodně formulovat své myšlenky, pokud nejste dvakrát výřeční. Nicméně na druhou stranu je to dosti neosobní forma, někoho to může až urazit. E-mail si raději schovejte pro případy, pokud potřebujete hromadně informovat vaše spolupracovníky ve větší společnosti nebo spolužáky se kterými nemáte pevnější vazby.
Panák na kuráž je fajn. Ale zároveň potřebujete mít čistou hlavu a schopnost rychlé reakce na měnící se situaci ;-)
Zvládly to už tisíce lidí před vámi, zvládnete to také! Hodně štěstí!

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.