otєrєzє.cz

Úvaha o kráse a bagetě

Ještě, než si pojedu pro Kačenku, tak bych chtěla něco napsat.
Přivedla mě na ty myšlenky Anička, Šárka, Leoš Mareš a Pauli 🙂
Anička je jedna milá MtF kamarádka, se kterou si píšeme.
Šárka je přispěvovatelka komentářů (řekla bych, že po přeměně).
Leoš Mareš – kdo to je? 😉
Pauli je blogerka (biologická žena), na jejíž blog jsem narazila náhodou, ale vůbec není od věci se o jednom článku zmínit. (Snad nevadí, že je zase ve Slovenštině, ale stojí za shlédnutí i moc krásný ženský design blogu).
Když Šárka napsala, že MtF ženy nikdy nebudou jako biologické ženy, tak s tím prostě nemůžu souhlasit, protože jediný rozdíl mezi těmi dvěma ženami je ten, že (a to je fakt škoda) nemůžeme mít kompletní pohlavní ústrojí (vaječníky, dělohu, atd.) Žádný jiný rozdíl tam není. To není můj výmysl. Vidím na skupinkách, kde jsou některé holky těsně před operací nebo několik let po ní, které tam Hanka zve, aby nám vyprávěly o svém životě – a to vyprávění je moc fajn a povzbuzující. Ještě tam nebyla žádná (dlouho po operaci), o které píše Šárka. Takové tam asi nechodí. Určitě existují, když se o nich mluví, ale chtěla jsem tu psvybodnoutch druhých, protože ty také existují a jsou mezi námi.
Tím vás chci holky zase podpořit 🙂 Vy všechny, které jste teď začaly přemýšlet nad tou úspěšností.
Já potřebuji protipól, abych měla váhu. Takže všechny názory Šárky vítám.
Vím, že nejsem ještě ve fázi, ve které je ona a tak jí do toho nemůžu až tak úplně mluvit, ale mé pohledy na svět jsou prostě jiné. Dost dám na důkazy a když jich mám dostatek, dělám si obrázek – a ten není až tak špatný 😉
Mimochodem kolegyňka v práci před pár dny řešila, zda by nebylo možné umělé oplodnění. Myslela u nás 🙂 Nadchla mě její úvaha, která bude třeba možná tak za 200 let (?). Myslela si, že by nám vytvořili i dělohu, do které by se umístilo oplozené vajíčko a to by rostlo. Na to hned kolega, že to se už ale stalo, ale pak si uvědomil, že to byl FtM (v Americe), který byl sice po přeměně na muže, ale nechal si ženské pohlavní ústrojí právě proto, aby mohl porodit dítě. Když už chci být žena, tak bych chtěla mít i vlastní dítě. Darinka mi říkala, jak tohle řeší se svým klukem. Povídají si o tom, řeší rodinu, budoucnost a ona mu ještě pořád nemůže říct (stejně jako jeho mamince, která se těší na vnoučátka): Víš, my nikdy vlastní děti mít nebudeme :/ To je smutné. Ale vždycky je nějaké řešení, které musí přijmout i biologické páry, pokud nemohou mít děti.
Takže to je ten rozdíl. Ten (pro mě) jediný rozdíl mezi biologickou ženou a námi.
Pokud Šárka mluví o mužských rysech, tak ty mají biologické ženy taky. Je to jen a jen o tom, jak si ten život potom zorganizujeme, jak to přijmeme a postavíme se k tomu. Stejně jako svůj život přijme biologická žena s mužskými rysy. Dožívat zbytek života v mužském těle je ale (podle mě) ta nejhorší varianta. Všechno ostatní je lepší. (Třebaže taky nedej bohu blbé, ale pořád lepší.)
Četla jsem, že existují ženy, které přeměnou žijí a pak, jakmile přeměna skončí, mají najednou v životě prázdno. Tak já nevím, čím to je. Možná neměly žádný jiný cíl, než stát se ženou. Já mám plánů. Ke kterým potřebuji být žena a vypadat jako žena. Ale už jen ten fakt, že žiju svůj život jako žena – že tak chodím do práce, nakupovat, k mamce… čili úplně nepodstatné obyčejné věci, tak ten fakt jako takový mě baví.
Tohle je můj deníček, který mi v době, kdy mi bylo špatně, pomáhal přežít, když jsem začala mít radost, tak jsem se o ní začala dělit a teď mi všechno to, co prožívám, přijde tak zajímavé, že se o to chci dělit taky. Jakmile budu po operaci, tak budu po operaci. Je to deníček, takže to tam napíšu a co se bude dít potom se uvidí. Chci tyhle věci kolem toho sledovat dál, ale už budu jen pozorovatel. Já už nebudu zajímavá. Budu jedna z vás všech biologických žen 🙂 (To jsem napsala odvážně, ale víte, jak to myslím). A budu psát o vás, o všech holkách, které teprve stojí na začátku. Protože tohle celé je o vás. O úplně nás všech.
Pár holek mi napsalo, že mě chtěly u toho modrého textu v článku “Žiju si svůj sen” obejmout. 🙂 Děkuju!
Já se ráda objímám. Bohužel mám jedno objetí asi tak jednou za čtvrt/půl roku. Myslím s dospělým člověkem. S Kačenkou se jednou za 14 dní objímáme pořád, ale to je moje dcera. To je taky hezké, ale jiné. Tolik si to objetí vždycky vychutnávám. S kýmkoliv.
V ranní show Evropy 2, kterou posloucháme v práci, včera řešil Leoš Mareš jednu zajímavou věc.
Bagetu.
Sama bageta není až tak zajímavá, ale on jí použil ve srovnání se vztahem s naším partnerem.
Netýká se to sice přímo tématiky transsexuality, ale vztahů obecně, jenže mě se to přirovnání moc líbilo.
Vyprávěl, že když má hlad, tak ho chce nějak ukojit. Nejrychlejší a nejsnažší možnost je přijít k automatu, vhodit do něj peníze a nechat si vypadnout bagetu. Všichni víme, že bageta náš hlad zažene. Není to sice úplně ideální, dokonce na ní nemusíme mít ani chuť, ale bereme jí právě proto, abychom zahnali ten hlad.
Kolikrát je nám po ní těžko a nadáváme si, proč jsme si jí dávali.
Jen proto, že jsme potřebovali ukojit ten hlad!
Spousta lidí to má podobně i s partnery.
Když už jste dlouho sami, berete všechno.
A to je špatně.
Váš “hlad” po lásce vás nutí zacpat ho nějakou “bagetou” místo toho, abyste si stáli za tím, co od partnera skutečně očekáváte. Chtěli po něm stále tytéž hodnoty, na kterých vám záleží a nevzali to, co se zrovna namane jen proto, že o vás ten člověk má zájem.
Viděla jsem to v životě mnohokrát – takové partnery. Ten jeden (ta “bageta”) toho druhého miloval dostatečně, ale po čase ten druhý, co si tu “bagetu” vzal k sobě zjistil, že jen zaplácl hlad. Že to není to, co čekal a kolikrát mu z toho bylo i špatně 🙂
Takže bagety nebrat! 😉
To jsem chtěla říct.
Věděli jste, že Češi ročně snědí 50 miliónů baget?
To je 137 tisíc baget denně!
Zamyslete se nad tím, kolik “baget” jste už v životě měli. Nebo viděli… 🙂
Já jím bagetu asi jednou za rok.
Většinou v momentě, kdy jsem někde mimo domov a potřebuji rychle zaplácnout hlad 🙂
Naše společnost je posedlá vzhledem
A teď k Pauli… a její magic999.blog.cz.
Napsala článek s názvem Naše společnost je posedlá vzhledem.
Hned jsem letěla si ho přečíst, protože to je přeci to, co řešíme taky. A pořád!
Jenže Pauli je biologická žena a jak je vidět, vzhled řeší úplně všechny ženy.
Není to tedy jen naše starost, ale ta posedlost je kolikrát opravdu obrovská.
Väčšina dievčat si myslí, že byť krásnou jej zaručí šťastie a úspech do konca života. Je pravda, že byť peknou má veľa výhod. Dostáva sa ti viac pozornosti od mužského pohlavia, dostávaš komplimenty a pozvánky na rande. Môžeš si privyrábať modelingom, pracovať v médiách a v niektorých prípadoch máš väčšiu šancu, že dostaneš prácu, o ktorú sa uchádzaš. No byť peknou môže byť aj prekliatím. Tu je zopár príkladov, keď je ti krása na škodu:
  • Dievčatá, ktoré na teba žiarlia ťa neustále ohovárajú.
  • Ľudia sa s tebou chcú kamarátiť len kvôli tvojmu výzoru.
  • Cítiš sa, akoby si bola povinná mať úžasnú osobnosť, aby si naplnila vysoké požiadavky ostatných.
  • Väčšina mužov si myslí, že si pre nich až príliš pekná, tak ťa len málokedy oslovujú normálni a inteligentní muži.
  • Namiesto toho ťa neustále oslovujú úchyláci a muži, ktorí ťa chcú len využiť.
  • Keďže ťa väčšina dievčat nenávidí, si sama a nemáš sa s kým baviť.
  • Si neustále očumovaná príslušníkmi opačného pohlavia.
  • Často ťa prenasledujú postarší muži, ktorí vyzerajú ako kriminálnici.
Ako vidíte, posadnutosť výzorom škodí všetkým, nezáleží na tom, ako vyzeráte. Či ste už podľa spoločenských merítok pekný alebo škaredý, so všetkým prichádzajú aj svoje nevýhody.
Do komentářů (některé myšlenky sem uvedu) tam píší biologické slečny a uvádí, že chtějí být taky hezké. Vlastně dokonalé.
Ale píší tam i slečny, které o sobě tvrdí, že jsou ošklivé. A tak na sobě hledají jiné “dobré věci”, jako jsou třeba schopnosti psát a prosadit se tím.
“Svět by byl o mnoho šťastnější kdyby neřešil “krásu”, protože nejdůležitější je, aby se dívka líbila svému partnerovi a ostatním to může být putna.”
“Sama za sebe jsem se z “dokonalé” krásky stala obyčejnou holkou – ještě občas vnímám tlak, abych byla dokonale krásná, ale jelikož mi i život nadělil pár chyb, tak už to v podstatě ani nejde.
No ale ten tlak na krásu nejde zvenčí – to bylo v dětství. Teď už jde… hádejte odkud.
A vlastní zkušeností jsem vypozorovala, že je mi nejlíp, když svůj vzhled vůbec neřeším, jako by neexistoval. Jako děti…
A ještě bych dodala pro toho, kdo by snad chtěl být kráska, za kterou se každý otočí: není to nic příjemného a i to je dočasné.”
“Máš pravdu, dnešní lidi (hlavně holky) jsou posedlé vzhledem. Když jdu ve škole na záchod, nejmíň pět holek si tam dává vrstvy řasenky a to jim je třeba dvanáct let. Jenom kvůli tomu, aby se s nima každej bavil a zajímal se o ně, ze sebe udělaj šestnáctky.”
“Vzhled je v tomhle světě hodně důležitý a každý ho nějak řeší, i když může tvrdit opak.
Já jako obyčejná náctiletá holka jsem tímhle obklopena. Dlouho jsem sama sobě tvrdila, že se mě to nedotýká, ale není to pravda. U nás ve třídě není žádná holka tlustá ani nijak zvlášť na první pohled ošklivá. Naopak myslím, že jsme dohromady docela hezká třída.
Dlouho jsem obdivovala vzhled těch oblíbených holek ve třídě. Ale pak mi došlo, že vlastně nejsou tak pěkné. Že některé mají křivý nos, jiná řídké vlasy, jiná divný tvar těla,… Že ačkoliv se trochu snažím vypadat dobře abych se jim vyrovnala, jsem hezčí než některé z nich.
Nevím jak to dělají, ale ony nejsou oblíbené kvůli tomu, že by byly krásné. Ony jsou oblíbené proto, že umí svůj vzhled, ať už jakýkoliv, prodat.
To sebevědomí je dělá pěknými. Něco, co já nikdy mít nebudu. Co na sebe nejde naplácat ani obléct. To v sobě člověk musí mít, jinak to nejde.”
“Máš naprostou pravdu. A dokonce mě dost zamrzelo, že patřím mezi ty, které se tímto pohledem na ženu a nějakými “ideály”, které se jí stále nedaří zcela dodržovat, trápí. Je to smutné, kolik bychom si ušetřili starostí, kdybychom se uměli vybodnout na to, co si pomyslí společnost, na to, co nám předkládají média atd. … ale upřímně, kolik z nás tohle dokáže? Osobně obdivuji každého takového.”
Nepřipomíná vám to něco? 🙂
“…kdybychom se uměli vybodnout na to, co si pomyslí společnost…” (Tuhle větu řekla biologická žena!)
“…myslím, že s hezkou dívkou se všichni třeba nechtějí bavit jen pro její vzhled – možná má i úžasnou povahu a smysl pro humor, který ostatní přitahuje. 🙂 Každá hezká holka nemusí být svině. I když teda je pravda, že většina jich jsou namyšlené krávy ovečkovské.”
“Myslím, že na vzhledu záleží – přiznej si, podle čeho si vybíráš místo v městské hromadné dopravě, když už žádné dvojsedadlo není volné? Teď nemyslím, všelijaké titěrné módní trendy, ale vzhled jako takový. Kdo ti přijde sympatický, kdo je dle tvého prvotního úsudku nebezpečný (opravdu, zkus jet v noci tramvají a uvidíš, co všechno tě začne napadat, o čem začneš uvažovat).
Myslím, že posuzování vzhledu tu vždycky bylo, je a bude 😀 Vždycky se podle něčeho usuzovalo, jestli je žena (ale i muž) atraktivní nebo není. Myslím, že jde zcela o přirozený lidský pud. Diskriminace k lidem patří, i když to může znít hnusně, nezmizí. “
“já si o sobě taky myslím, že patřím do skupiny těch neatraktivních holek a mám dost nízké sebevědomí..dneska například jsem jela v buse a nějaké (očividně dost rozumné) jedenáctileté děti měly poznámky na můj hnusný nos. Takovým lidem je prostě jedno, že druhým to třeba ublíží. Můžu jenom potichu závidět těm krásným holkám s rovným, souměrným nosem.”
Zase mi to něco připomíná 😉 Nejsme jediné, kdo řeší svůj vzhled a trpí… Jsme na tom úplně všichni stejně. Bez ohledu na identitu…
“Pravdou je, že väčšina z nás nikdy nebude vyzerať ako modelky…”
To je tak moudré 🙂
“Píšeš, jako by být krásnou bylo něco téměř nedosažitelného a přitom omyl. Každá holka je krásná a když se obleče do vyzývavého oblečení, tak se na každou každý ohlídne. Krása je abstraktní pojem a pro každého znamená něco jiného.”
A tak dále…
Myslím, že tenhle pohled biologických žen na svou vlastní krásu a ženskou dokonalost je perfektním obrázkem toho, jak to ženy vnímají.
Stejně tak bychom si i my měly uvědomit, že posedlost být krásná je jedna věc, ale milovat své tělo druhá.
Uklidnilo mě to 🙂
Pokud nejsme dokonalé, nejsme dokonalé úplně stejně, jako ostatní ženy! 😉
A přesto jsme ženami.
Tak a už musím utíkat.
Ještě jsem chtěla říct, že kromě speciální stránky, na které bude všechno o ženském hlase bude ještě jedna stránka… Protože je mi docela líto, jak se tu některé komentáře ztrácí v dějinách mých článků a tak bych ráda udělala takové minifórum, kde prostě můžeme pokecat o všem a bude to tam všechné přehledné pěkně pohromadě. Tím nikomu nechci dělat konkurenci (Míšo V. 😉 Jen cítím, že bychom si rády popovídaly i tady 🙂
Kdy to bude, ještě nevím. Je to otázka jednoho dne, ale ten teď nemám a není to priorita č. 1 🙂
Ať dnes prožijete minimálně jedno vítězství, holky (a kluci)!
Když je ten Den vítězství… 😉

34 komentářů

  • D

    Dita

    Možná trochu chápu Šárčin názor, že nikdy nebudete jako biologické ženy. A souhlasím s tím. Až budete po přeměně, budete sice jedny z žen, ale nikdy nebudete jedny z nás všech biologických žen.

  • T

    Tereza

    Jak říkala jedna z účastnic sezení (36), kterou tam Hanka pozvala – po 6 letech od operace: "Já už neřeším minulost. Ta neexistuje. Jsem žena a žiju si svůj ženský život. Nepřemýšlím o tom, že bych jí nebyla. A tím, že od té doby uplynula tak dlouhá doba, už je v mém okolí jen velmi málo lidí, kteří si pamatují, kým jsem kdysi byla. Objevilo se za tu dobu více nových lidí, kteří nic neví a ani nikdy vědět nebudou."

  • M

    Majti

    [2]: Ahoj Dito. Vy jste ženy od narození nemáte co řešit, učili jste se od malička, my musíme teď hned, není to jednoduché, ale potřebujem zapadnout do všedního života, aby jsme konečně měli klid, a mohli žít konečně svůj šťasnější život. tohle ale vy nikdy nemůžete pochopit.

  • Š

    Šárka

    Mám za to, že nelze porovnávat nesrovnatelné a to, maskuliní vzhled, kostru, rysy a celkovou anatomii biologické ženy s transsexuální ženou.

  • T

    Tereza

    [10]: To jsem ráda. Ale i kdybys naštvaná byla, tak na to máš právo, protože ne každý musí souhlasit s mými názory a náhodou čím víc jich tu je (těch názorů), tím lépe.

  • D

    Dita

    [11]:  Ale já přeci vůbec nesrovnávám ženskost. Sama jsi psala, že Daniela si na sobě neustále všímá nedostatků a stále si nepřipadá natolik žensky, i když jako žena opravdu vypadá. Tohle já myslím. Biologická žena nad tímhle nebude nikdy uvažovat, nikdy se ji tohle nebude honit hlavou. To je ten rozdíl.

  • C

    Colliode

    To je hezké přirovnání s tou bagetou, ale nemusí to tak být.. Jako někteří lidi mají pravidelně půst, někdo jen výjimečně, někdo se prostě jen vzepře hladu a řekne si: "prostě jíst nebudu." To stačí, on hlad má jen takovou sílu, jakou mu dáme, stejně tak nějaká citová vyprahlost.

  • L

    Lucka

    ahojík holky. my co si umíme dobře uvařit nepotřebujeme řešit bagety, a přeberte si to jak chcete chi chi.                 nevím jestli je to jen delší samotou, ale zdá se mě že čím je člověk starší jeho nároky aspn co se vzhledu týká klesají. no možná je to i tím že jsme zralejší a víme že vzhled není všechno.                    nechci se žádné z nás dotknout, ale taky myslím že stoprocentní ženy nikdy nebudeme a ani být nemužeme, už jen tím že jsme prožily část života jako muži, a to se smazat nedá, a ty co mají děti budou vždycky jejich tátové. ale která žena muže říci že prožila dva životy, že ví jaké to je dostat ránu do kulek chi chi, žádná.          přímo v tom vzhledu není zase takový rozdíl a někdy není téměř žádný, jsou drobní muži i mohutné a urostlé ženy, a šířku pánve nebo ramen nám nikdo přeměřovat nebude. a mnozí MTF jsou krásnější jak mnohé ženy, dnes už je takových pár i v modelingu.  já bych zase tolik neřešila tu stoprocentnost, jde především o to být prostě spokojená,  a nějaká procenta, pár sem pár tam ´´nikdo není stoprocentní´´. však i množství hormonu nemá každý stejné.                                                                              TEREZKO ta diskusní stránka bude určitě výborná věc.

  • S

    Sophie

    Ahoj Terezko, k tomu zda budeme někdy moci mít děti… Hanka mi na minulé schůzce říkala, že už se lékaři snaží něco takového vymyslet a prý by to mohlo během 10 let začít 'fungovat'. 🙂 Tak snad se svých dětí někdy dočkáme. 🙂

  • A

    Anna

    [13]: Ahoj Dito. Nemohu s Tebou souhlasit, že nikdy nebudeme jako jiné ženy. My už totiž ženy jsme. Jen máme tu smůlu, že jsme se narodily do nesprávného těla. V každé z nás je nešťastná dívka, která se pomalu dere ven. Tvrdit, že biologické ženy neuvažují nad svojí ženskostí mi přijde přinejmenším zcestné. Osobně znám řadu biologických žen, které hodně podobné problémy řeší každý den. Mnoho žen skrývá svojí minulost, marně bojuje s maskulinnímy rysy nebo trpí kvůli neplodnosti.

  • L

    Lucka

    [18]: Terezko já to spíš myslela tak že vždycky budeme trošku jiné,i když třeba jen malinko, a to prostě budeme, i duševně i fyzicky, tak to prostě je. ale to neznamená že musíme být horší, to vubec ne, prostě jen trošku jiné, a kdyby jsme ten pocit neměli tak to tu asi ani neřešíme.    však jsem psala že nikdo není stoprocentní, každý muž má i ženské hormony a každá žena i mužské.       ale stejně bych tohle nijak neřešila, ony jsou to spíš věci teoretické, a každá na ně budeme mít trošku jiný názor a jinak to budeme cítit, a to je možná dobře.   a ještě jinak. každá at se cítí tolik ženou kolik jen chce.

  • N

    Nikita

    Co se deti tyce, tady v rakousku po registraci partnerstvi je zcela legalni adopce deti. Sice si tim nejsem jista u homosexualnich paru ( zle deti: a ty ,as dva tatinky? No fuj, my s tebou nemluvime) ale transsexual pre op, shemale atd zde mohou zcela legalne deti adoptovat 🙂 Mozna mi vyjde svatba pokud ma draha polovicka dostane vizum 🙁 pak si chceme adoptovat dite 🙂 Coz me usetri pocatecneho matrstvi.. Miminka jsou fajn, ale jejich zachvaty histerie, strach o ne atd by me asi privedlo k sebevrazde a sebedestruktivnimu chovani :))) Nevite nahodou jak to pri registraci partnerstvi je? Ma jen povoleni bydlet v Italii, dlouho jsme se nevideli. Po svate s evropankou neni problem dostat v Italii vizum, trva to asi mesic, max 2, ne jako v cr kdy muze dostat vizum po dvou letech, z toho musis mit vlastni yt, pracovat alespon rok a mit 100 000 na ucte. Pokud se vezmeme v cr, nevim, jestli to bude v italii akceptovano a dostane vizum aby se za mnou mohl vratit. Ma jen povoleni pobytu. Muzou nas vubec bez viza oddat? Nikde nemuzu najit informace a ta nejistota me zabiji 🙁

  • T

    Tereza

    [25]: Nikito, já se na to podívám, jak to je s tím registrovaným partnerstvím, jak budu mít víc času, ale chtěla jsem Ti říct, že jelikož jsme v EU, tak se hodně rozdílů stírá a jednotlivé členské státy si uznávají (musí uznávat) vzájemně spoustu výhod, takže i to, pokud byste se zaregistrovali v ČR.

  • L

    Lucka

    Terezko a holky. tak jsem nad tím přemýšlela jak to nejlépe napsat jak to myslím. tedy takto, že do biologické ženy nám nějaké procento vždycky bude chybět, třeba jen malé a každé trochu jinde ale bude.prostě jsme trošku jiné, ne horší ne lepší, jen trochu jiné.                 ale hlavně jde o to jak se cítíme, a pokud se některá cítíte jako sto pro žena tak je to v pořádku, a nenechte si to od nikoho vymluvit.

  • P

    Péťa

    ahoj holky a hlavně Dito jsem taky v přeměně 8měsíc na hrt a musím Ti napsat že máš pravdu  v hlavě jsme ženami ale né ůplně zbytky něčeho a zvyky v nás jsou a budou  tělo máme pokaženo testosteronem a jak píšeš biologická žena se nezkoumá jestli je opravdu žena ona taková je a bere to jak to je k tomu volí oblečení a neřeší kdežto my budeme neustále řešit a nejvíc řeším to ne ani vzhled protože jsem celkem hezká ale řeším to že nikdy nebudu máma a to je v životě ženy ten nejhlavnější ůkol mít a vychovávat děti a věř mi že už jsem se hodněkrát kvůli tomuto nevyspala a probrečela tolik nocí mám Terču ráda obdivuji ji ale ona vše moc řeší a rozebírá to opravdu ženy nedělají nemají na to čas kdežto mi ho máme proto takto se řeší pa Péťa

  • L

    Lucka

    [29]:ahojík Péto. ženy na to mají uplně stejný čas jako máme my. ale ony svoji ženskost řešit nemusí když jsou ženami, proto tohle řešíme jen my.     s tím dítětem to často řeší i ženy které nemohou mít dítě, ber se prostě jako žena která o tohle ze zdravotních duvodu přišla.    jediné co se dá poradit ´´ale to jsi určitě už zvažovala taky´´ je bud adopce, nebo pokud nemáš přítele, najít si svobodného muže s dítětem. pokud máš přítelkyni, tak to jde vždy nějak řešit, tedy pokud ti nejde o to že musí být tvoje. mě osobně je to uplně fuk, jde o to jek ho budeme mít rády a jakým mu budeme vzorem. doufám že nějaké řešení nakonec najdeš, pokud člověk něco hodně chce většinou se to splní.

  • L

    Lucka

    [31]: ty mě Terezko pořád nerozumíš, nebo nechceš rozumět. pro okolí mužeme být ženami uplně stejně jako biologické ženy. ale každý lékař při bližší kontrole, nebo dlouhodobé vynechání hormonu tě přesvědčí že to tak není. a to že nejsme ženami od narození to prostě něco zanechat musí. i Danielka to tají svému příteli což by jako biologická žena nemusela, protoče by neměla co tajit. a když už nic, tak nám bude vždy chybět těch pár let před přeměnou. jsem přesvědčená že to taky výš, jen se snažíš si to nepřipustit.  ale ty to pořád bereš z pohledu okolí, a zrovna to nemyslím. druzí nás mužou brát uplně stejně jako jiné ženy, tam problém být nemusí, jak už jsem tady někde psala, mužema být krásnější než mnohé biologické ženy, jsou i MTF co dělají modeling, a určitě na molu nepusobí méně žensky. však i Andrej Pejic byl zařazen jedním časopisem mezi tři nejkrásnější  modelky, a to ani není MTF chi chi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.