otєrєzє.cz

“Všichni lidé”

Co je míň?
Tři noční můry nebo dvě?
Žádná.
Je jedno, jestli máte deset nočních můr nebo jednu. Všechny působí stejně a stačí jedna, aby vás připravila o klidný spánek.
Místo tří černých můr mám pořád ty dvě. Ta, co mi nedala spát kvůli práci, je pryč. Ale jsou tu pořád ty dvě další – nevyřešený byt, o který nechci přijít a manželka, která se nechce vrátit.
Nemám si komu postěžovat, tak to píšu sem. Nemám s kým probírat věci, které máte probírat se svou manželkou. Až do včera jsem se pomaloučku díky jaru, dobré náladě manželky a pozitivně se odvíjejícím věcem kolem hypotéky dával do klidu a usínal čím dál víc bezstarostněji v naději, že všechno dobře dopadne. Tak jsem tomu věřil, že jsme o víkendu s Kačenkou zasadili na balkóně jahody a různě barevné květiny, které si sama vybrala…
Poradce, který mi věnoval hodiny a hodiny svého času a úsilí, který mi dával naději, narazil stejně jako já zase na byrokracii, která je zažraná všude.
Když si to shrnu, pořád na něco čekám. Na žádosti, na vyplnění příjmu, na rozhodnutí od soudu, na právní moc, na první výplatní pásku, na to, až přijde odhadce, na jeho výpočet, na podání žádostí, na výsledek…. trvá to týdny! Nejde přijít, říct: “chci hypotéku” a dostat jí. Nic úmyslně nezdržuju, snažím se co můžu. Všichni Tě litují, že nemáš kde bydlet. 4.6.2102 jsi mi řekla, ať už konečně jdu. Tak jsem šel k mamce, ale Ty ses po týdnu odstěhovala ke svojí mamce. Z tohohle velkého bytu, který jste mohly mít jen pro sebe. Nepotřeboval jsem mít svůj vlastní byt. Mačkal bych se klidně ve studeném pokoji u mojí mamky, jen abych vás měl na blízku. Ale tenhle byt byl půl roku prázdný, přestože jsme platili nájem i zálohy, tak jsem se prostě sebral, začal je platit sám a do tohohle našeho krásného bytu se vrátil.
Někde někdo rozhoduje na základě nevím čeho, nečte pozorně doložené doklady, které nám dalo takové úsilí nashromáždit, naprosto ignoruje, že nejsem v registrech, že mám nadprůměrnou mzdu, zaměstnání, že jsem vždycky vše splatil. Zamítne mi spoludlužníka jen proto, že se překoukne a místo pracovního poměru do 8/2014 uvede, že má pracovní poměr jen do 8/2013. To jen dosvědčuje, jaký přístup ke schvalování měl. Jak byl nepozorný, jak se ničím nezabýval. Prostě to vrátil a hotovo.
“Příjem klienta je neakceptovatelný.” To je fakt. Beru jenom necelých 30 tisíc! :/ Už nevím, kolik mám brát! A to jsem měl mít splátku 3.500 Kč! To jo, to se s tímhle platem nedá utáhnout…
Mívám chuť to vzdát. Je to zoufalý beznadějný boj s neviditelným nepřítelem. Dostávám stejný verdikt, jako zadlužení lidé s exekucemi, jako lidé v registrech, jako lidé pohybující se na hranici zákona… Kde vzít ty peníze? Těch pár tisícovek… Jak to vymyslet? Viděl jsem film, jak se pašuje alkohol do Finska. Jak zoufalí lidé riskují, aby se dostali ze situací podobných té mé. Peníze peníze peníze. Stačí jedna cesta a je po starostech… Ale bohužel mě vychovávali, abych se choval dobře, abych nepodváděl, abych nedělal nic, co je protizákonné… Gauneři jsou v balíku. Blbečci nemají nic a píší jenom blogy… Všichni se jim vysmívají, všem jsou ukradení, protože oni jsou ti gauneři, oni nepotřebují pomáhat blbečkům. Jen pár vzácných duší se najde… jako pan poradce z Modré pyramidy, kterého obdivuji za jeho odvahu a poradkyni z Raiffeisen, které to opravdu myslí… ale hlavně nevidí jen žádost na papíře, ale také člověka, který ji podepsal, jeho osud, jeho sny, jeho budoucnost…
Mělo to vyjít. Říkal mi můj poradce, který vždycky tvrdil, že to jde, že to má předschválené a domluvené. Ale moji žádost dostali jiní lidé, kterým se to nelíbilo. Vždycky narazím.
Dnešní rána do zad mě tak dostala, že jsem hned zavolal do ČS a chtěl vysvětlení, proč mi koncem února byla hypotéka zamítnuta. Já to totiž dodnes nevím! Už jsem tam psal třikrát stížnost a jedna moc milá zaměstnankyně klientského centra mi odpověděla, že vše bude ještě jednou individuálně posouzeno a dají mi do 30 dnů vědět. Jenže 30 dnů je pryč a nikdo se mi neozval. Operátorka mi řekla, že tam vidí, že byla celkem 3x podávána na naší pobočku urgence o kontakt se mnou. Ale důvod zamítnutí má nepřístupný. Musím tedy navštívit pobočku. Tak tam volám, že bych chtěl přijít. “Mám tu moc klientů, určitě tu s nimi budu dlouho po 17 hodině. Takže dneska ne. Nashle.” A položil to. Nestihl jsem se ani domluvit, kdy teda přijít můžu. Jsem tak blbej, že se ještě objednávám, místo abych tam prostě zašel a chtěl vysvětlení, co jsem tak strašného provedl. Asi to, že mám pracovní poměr na dobu určitou, protože ČS má úplně nesmyslnou podmínku minimální odpracované doby 13 měsíců k získání hypotéky! Operátorce jsem narovinu řekl, že tohle mě nutí přejít jinam. K bance, která mi nabízí hypotéku s tím, že přejdu k nim (ČSOB, Raiffka, KB). Vždycky to nějak jde. Ale všude jsou lidé, kteří tvrdí, že ne a naopak ti, kteří tvrdí, že ano. Je to v lidech, ne ve značce nebo ve společnosti.
Odhadce odhadl byt totálně pod cenou. Vlastně udělal odhad celého bytu na částku, kterou mám dát jako polovinu své manželce.
Ta mi hned napsala, že příští týden kontaktuje realitku a byt chce prodat. Že už má dokonce zájemce, který by se chtěl přijít podívat.
Odepsal jsem jí, že klidně může. Vím totiž, že v každém domě je pět bytů na prodej, včetně domu, ve kterém bydlím. Jsou tu luxusní zrekonstruované byty za nižší cenu už půl roku neprodejné. Ale tohle moje manželka nevidí. Myslí si, že všechno zdržuju záměrně. Nechci jí to zazlívat, potřebuje své bydlení, ale já se snažím co můžu! Všichni jí litují, že nemá bydlení, ale nikdo nevidí odpoledne strávená místo doma nebo s Kačenkou v kancelářích bank a poradců, že protelefonovávám hodiny hovorů, že pořád věřím, že to jde.
Napsala jsi mi, že “všichni lidé kolem ti říkali, že to nevyjde“.
Tohle mě fakt nakoplo ještě víc.
Kdybych měl dělat všechno tak, jak mi to říkají “všichni lidé kolem”, tak se nikam nedostanu. Jakým právem to oni vědí? Oni to zkusili? Oni si zkusili získat hypotéku během zkušební doby? Jo, všichni lidé vědí, že to nejde. Ale ono to jde!!!
Jsou banky, které to umí řešit (Raiffeisen, ČSOB, Modrá pyramida…). Individuálně, ale jde to. Ale “všichni lidé” říkají, že to nepůjde. Kdybych je poslouchal, nesedím už teď tady a bůhví kde bych byl. “Všichni lidé” Ti říkají, co máš dělat. “Všichni lidé” vědí, jak Ti je a jak je mě. Jakou jsem udělal chybu a jakým směrem máš teď jít. “Všichni lidé” Ti radí, co máš dělat a Ty je posloucháš.
Ale já ne!
Kašlu na “všechny lidi”!!!!!!!!!!!!
“Všichni lidé” mi říkají, ať se vykašlu na Tebe, ať se vykašlu na tenhle byt, ale já to neudělám! Víš, jsem dost tvrdohlavý na to (stejně jako Ty), abych si šel za svým. A já půjdu klidně sám proti všem, protože tomu prostě věřím. Protože vím, že to jde a že se mi to povede!!!
A taky věřím, že když si přivedeš do bytu třeba britskou královnu, že si tenhle byt stejně nekoupí, protože částka, kterou za něj chceš, je nepřiměřená. Za tohle se dal tenhle byt prodat před třemi lety, ale teď se tu prodává kde co a ceny bytů klesají. Musím to risknout a stihnout tenhle byt koupit dřív a myslím si, že mám šanci.
Říkám Ti, že máš možnost dostat ode mě tolik, co Ti jiný nedá.
A sama jsi mi nedávno řekla, jak by se mi líbilo, kdybych dostal za byt méně? Že chceš jednoznačně ode mě původně dohodnutou cenu.
Totéž teď já říkám Tobě… Prodej si tenhle byt, ale chci jednoznačně původně dohodnutou cenu. Jak by se Ti líbilo, kdybys dostala za byt méně? 🙂
To je věc, na kterou spoléhám. Myslím si, že ten byt neprodáš, ale nechci Ti v tom bránit. Potřebuji, abys zjistila, že je neprodejný. Musím to risknout, abys mi nikdy nevyčítala, že jsem to brzdil… abys byla šťastá za to, kolik jsem Ti za něj dal a znala hodnotu těch peněz, kterých bych Ti dal i víc, protože vy jste pořád moje “holky” a chci, abyste byly šťastné tam, kde si myslíš, že šťastné budete…
Hned po práci jsem běžel do Raiffky, ale narazil jsem tam na jedinou věc – potřebují dohodu, ve které bude věta, že od Tebe kupuju půlku bytu. V původní ověřené dohodě je totiž napsáno, že byt prodáme a rozdělíme si každý polovinu. Jenže Ty tuhle větu nechceš podepsat. Tím mi to vlastně neusnadňuješ a tím se mi všechno prodlužuje.
1.6. už nebudu ve zkušební době – otevírá se mi cesta asi k 10% bank.
1.8. už budu mít druhé prodloužení pracovní smlouvy – otevírá se mi cesta asi k 50% bank!
Věřím, že to dopadne dobře a ty lesní jahody si z balkónu s Kačenkou na sklonku léta sklidíme…
“Všichni lidé” říkají, že mi ty jahody neporostou.
“Všichni lidé” říkají, že se nevrátíš. (Vlastně kromě jednoho…)
“Všichni lidé” říkají, že jsem idiot, že jsem si nechal utéct tak hezkou ženu.
“Všichni lidé” mě za to odsuzují.
“Všichni lidé” vědí, co je správné a co je špatné a “všichni lidé” nechybují.
“Všichni lidé” jsou dokonalí a měli bysme je poslouchat.
“Všichni lidé” mají vždycky pravdu.
Mám vás “všechny lidi” na háku!!!
Naštěstí nejsem jediný a občas narazím na ty, kteří mají svůj vlastní úsudek. Kteří věří svým snům, kteří pro to něco dělají a kteří bojují za svojí pravdu, snaží se pomoct, když to jde a vědí, že “všichni lidé” nikdy nedosáhnou ničeho…
Na zítra si beru košili, kterou jsi mi ještě žehlila Ty…

6 komentářů

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.