otєrєzє.cz

První dobývání

To je fakt hrozné se mnou.
Jen co jsem přišla a nechala nákup ještě v bedýnce na chodbě, že si rychle napíšu dvě tři smsky, dokud to mám v hlavě a místo abych ten nákup vyložila, tak tu sedím a píšu na blog! A to mám takové práce! 🙂 Jsem fakt divná 🙂
Já nechci být TG, MtF, CD…
Nechci se fotit nebo točit na opuštěných místech za městem, aby mě nikdo neviděl. Na záchodcích nebo lavičkách v parku, kde nikdo nechodí a kde nikdo jiný než já, můj foťák a stativ není. Nechci se fotit doma před zrcadlem pořád dokola. Chci jít normálně ven a jen tak blbnout s kamarádkou s foťáčkem klidně mezi lidmi. Chci mít fotky, jak se opaluju na pláži, jak jedu vlakem, na koncertě, na kolotoči, na ulici ve větru i v dešti,
Mám ctitele 🙂
“Ty jsi ta nejkrasnejsi kocicka, mas strasne hezka ocicka, ty jsi ta nejdokonalejsi holcicka :-* Mara” :)))”
Takovéhle sms teď dostávám. Bože jak já si to užívám! Dost ho provokuju 🙂 Píše mi básničky, chce mě vidět.
Nejlepší na tom je, že jsem se s ním seznámila náhodou na facebooku, protože mám v profilu Lucku, se kterou jsem obchodovala na votocvohoz.cz a hodně jsme si rozuměly, takže jsme ty naše debaty posunuly i tam. Ale i pro Lucku jsem Tereza a nikdo jiný. Tak, jak to má být a jednou i bude.
Nezná mojí minulost (a vlastně ani přítomnost).
Je to podvod? :/ To bych nerada. Nikoho nepodvádím. Jsem sama sebou. Konečně.
No a on je to Lucky dobrý kamarád, takže ho ještě utvrdila v tom, jak jsem milá, veselá a v pohodě :))) No bezva!
Nemůžu se všech těch pocitů z téhle strany nabažit! A ani se jich nikdy nenabažím 🙂 Protože tady jsem správně.
Samozřejmě Markovi nemůžu říct vůbec nic. On mi chce volat, jezdit za mnou, ale já se nechávám jen dobývat.
Teď mi dokonce napsala Lucka, že jí volal, jestli by nechtěla jet s ním – za mnou! No a Lucka samozřejmě řekla, že jo, protože by mě ráda poznala 🙂
Tak. A to je moment, kde už bohužel ZATÍM (minimálně rok dva (tři čtyři?)) nemůžu jít dál 🙁 Což je ale škoda, protože bych je viděla ráda oba. A klidně bych je pozvala k sobě a udělali bysme si fajn sobotu 🙂
Ale Marek není první 😀
Monika mi říkala, že se se mnou chtěl seznámit její kamarád, když viděl, že mě má v přátelích. Musela ho prostě slušně odehnat 🙂 Řekla mu, že teď nemůžu, protože mám před sebou jednu dlouhou cestu… (A on jí na to odpověděl, jestli náhodou nebere drogy! 🙂
(Fakt se mi až do teď líbily jen holky a líbí pořád! 🙂 Samotnou mě to všechno překvapuje. A já tomu všemu nechávám volný průběh. Prostě plynout tam, kam má…
Včera jsem naspala jen 3,5 hodiny. Šla jsem spát ve dvě a vstávala v půl šesté jakoby nic 🙂 Vyspinkaná a odpočatá. Nechápu 🙂 Možná je to tím, že se mi mozek zalil endorfiny, protože jsem nemohla tím nadšením z těch všech událostí za poslední dny usnout. Prostě jsem šťastná. A teď je večer a mě se nechce zase spát 🙂
Jo, manželka mi chybí, to je jasné. Občas si na ní vzpomenu. Bude mi chybět pořád, ale už to nebudu řešit jako ten rok a půl předtím. Už jsem jinde a nemá smysl se tím zabývat. Je to třeba jako když smutníte po komkoliv, koho jste měli rádi a on tu není a ani být nemůže. Taky je to ve vás, ale život jde dál.
To je divné – nelíbí se mi úzké kalhoty na klukách 🙂 Líbí se mi, když je kluk mužný 🙂 A už chápu proč.
Dlouho jsem si vyčítala, že se mi nelíbí, když je kluk oblékaný do ženských věcí, když to sama dělám. Jenže já to nedělám. Já jsem žena. Já nechci být převlečený muž. A ani nejsem, i když jsem tak občas vypadala (a ještě chvíli vypadat bohužel nechtěně budu).
To proto se mi to na mužích nelíbí. Líbí se mi ženské ženy a mužní muži. Nebo aspoň normální. Nemusí to být Vin Diesel, to se mi zase nelíbí. Mluvím o tom, co se mi líbí, ne to co toleruji. Nemám problém s mužem v dámském a ráda ho v tom budu podporovat, ale nelíbí se mi 🙂
Proboha o čem to tu mluvím? 🙂 O mužské kráse? 🙂 Já?
Ještě chvilku to potrvá, než tohle přijmu 🙂
Já už potřebuju být žena!!!
A kolegyňka, které jsem vše v pondělí napsala, už se se mnou baví úplně normálně. Tu “věc” ale neřeší. Vůbec. Jakoby neexistovala 🙂 Udělala jsem ale jednu drobnou chybu. Napsala jsem jí, aby to nikomu neříkala, protože ještě není vhodný čas (chtěla jsem to tu všechno “vyřídit” až v průběhu HRT, kdy už to na mě bude hodně znát. Nechci chodit do práce jako “muž v dámském” :). Odepsala mi, že si to nechá jen pro sebe, ale to byla ta chybička 🙂 Kdybych jí řekla, ať si to řekne komu chce, tak bych to měla jednodušší…
Musím ale říct, že je to pro mě ohromná úleva, když vím, že před ní nemusím skrývat nic.
A jaká to teprve bude úleva, až nebudu muset skrývat nic před nikým….?!
Denně si ten okamžik představuju, jak to všechno ze mě spadne.
Už žádné skrývání, žádné útěky do ústranní a hlídání času, abych se stihla zase odlíčit.
Já jsem Tereza. Těší mě 🙂 A kdo je Tom? 🙂
Za týden ve čtvrtek je paní Tereza N. objednaná na laser do Prahy (pod tímhle jménem 🙂 – no a co, že tam přijde zarostlý Rumcajs, protože se musím tři dny předem neholit. Bude to sice vypadat strašně, ale s každou procedurou to bude lepší a lepší až jednou….:)
Tímto bych chtěla vzkázat svým vousům: Už nikdy vás nechci vidět! Dost jste mi ztrpčovaly život! Nenávidím vás a udělám všechno proto, aby po vás nezbyl ani pidikousek! 🙂 Forever! 🙂

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.