otєrєzє.cz

Vůně

Na listopad dnešních +16 stupňů vypadalo spíš jako chladnější květnová noc a taky to venku moc hezky vonělo. Až na tu tmu už po čtvrté odpoledne, to nemám ráda.
Přijela jsem z práce, vystoupila jsem z auta a rozlinula se kolem mě vůně čerstvě upečených skořiček (nebo švýcarek). Pár metrů odsud je totiž velká pekárna a dnes byly na programu zřejmě tyhle sladkosti.
Taky tak rády jíte? 🙂
Zjistila jsem, že bych se potřebovala dostat do věcí o stupeň menších velikostí. Ne, že by to takhle nebylo fajn, ale řeším to samé, co řeší většina holek 🙂 Takže žádné celé čokolády v devět večer a schody nahoru hezky vyběhnout – žádný výtah! 🙂 Třeba to pomůže. Důležité je, že vím, co chci 😀 A vyloženě k tloustnutí jsem nikdy sklony naštěstí neměla. Jen kdyby se mě paní kantýnská nesnažila tak vykrmovat! 🙂
Včera kolega barvitě vyprávěl o pečené svatomartinské huse, kterou koupil jeho bratr a na víkend se jejich rodiny sejdou, aby si popovídali, poseděli, najedli se dobrého jídla. Vyprávěl, jak se těší na to masíčko, na zelí, na bramborové knedlíky. Vzpomněla jsem si bohužel hned na chvíle, kdy jsme takhle pekli dobroty my – a jako rodina se sešli třeba s rodiči mé manželky a povídali jsme si, probírali všechno možné, bylo veselo a pohoda. Taková ta rodinná pohoda, kde všechny starosti někam odplavou a všichni jsou spokojení.
Došlo mi, že tohle už se mě netýká. Že tohle už asi nikdy nezažiju. Ale pak jsem si řekla, že je nesmysl se tímhle zabývat. Zažiju totiž zase spoustu jiných hezkých věcí. Úplně jiných. Štve mě, že pro mě má rodina tak vysokou hodnotu. Chtěla bych být sobec, dělat si, co chci a nepřemýšlet o tom, že se mi stýská po tolika lidech. Jít si svou cestou a hotovo. Mít ostré lokty a mít vše snazší.
Pokaždé, když teď vidím v letáku husu v akci, tak si představím, jak si jí tu peču. Ale vůbec mě ta představa nenaplňuje, protože sama jí jíst nechci. A hlavně – nejsem schopná sníst celou husu přeci 🙂 Nemůžu se takhle cpát a ani nechci. A taky vlastně pořád nemám PEKÁČ! Což je opravdu velký problém 😀
Svět je vůbec plný vůní. Miluju vůně! (Nesnáším smradlavý lidi 🙂
Mám sprchový gel Fa Sensual & Oil se třemi druhy olejů – arganovým, marulovým a mandlovým.
To je tak nádherná vůně a je tak příjemný, když se roztírá po těle! A těším se, až mi dojde, abych si vybrala nějaký další s takhle něžnou vůní 🙂 Je jich tolik na výběr!
Holky, vy některé tak hezky voníte! Vždycky mám chuť se zeptat, co je to za vůni… Stačí, když stojím třeba ve frontě na poště a některá z vás tam vejdete. V tu chvíli už nejsem na poště, ale někde jinde 🙂 Dneska měla moje oblíbená slečna pošťačka za okýnkem opravdu úžasnou sytě tyrkysovo-modro-žlutou tuniku s nádherným výstřihem. A zrovna ona vždycky nosí culíček! Vždycky! Tak hezky vesele se jí tam bimbá 🙂 A má tak třpytivé náušničky a dlouhé krásné prsty. Hrozně se stydí, když na ní civím 😀 (A já taky). Ještě, že vím, že má přítele. A musím se brzdit. Tom se fakt nemůže zamilovat.
Chtěla bych taky takhle vonět, jako vy…
Takhle někam vejít a všichni by hned věděli, že vešla žena. A neměli by nejmenších pochybností…
To je sen. A někomu už se splnil…
Včera jsem byla u doktorky a když jsem jí řekla, že jsem sama, tak mi hned pohotově odpověděla: “Ale vy na to ještě nemáte věk, být sama!” Tak jsem jí ujistila, že nikoho nehledám. Ale důvody jsem jí nevyprávěla. Nebyla to totiž moje milá obvoďačka, které jsem to kdysi řekla a kde to všechno konečně začalo. Co já budu komu vysvětlovat 🙂 Já nechci nic nikomu vysvětlovat. Chci se chovat úplně normálně a nenápadně (žensky) 🙂
Jana mi teď psala, jak probíhala její návštěva na úřadě kvůli novému rodnému číslu a jménu 🙂 Ptala jsem se i Andrejky, jestli to úřednice řeší, ale ono jim nic v podstatě nezbývá, než dělat svojí práci 🙂
Podle Jany je 99% úředníků profesionálních (což mě těší, že jsou takoví, protože jsem sama byla přes 10 let úřednicí a usilovala o to, aby tohle jednou někdo řekl :), maximálně se někdo zeptá, jak to celé probíhá, pak něco popřejí a řeknou, že máte odvahu. Ze začátku se stává, že neví, jak vás mají oslovovat. Ale pamatuju si, jak jsem tenhle problém měla i já, když ke mě na úřad chodil jeden kluk (18) (FtM) a měl v občance už neutrální jméno. Chodil s maminkou, ale měl hrozně jemné holčičí rysy ve tváři. Nosil sice kanady a maskáče, byl na krátko ostříhaný a pamatuju si, jak vždycky drsně koukal. Hlavně jeho přístup byl neuvěřitelně pasivní. Snažila jsem se s ním komunikovat, ale nebyl absolutně žádný zájem.
No a když máte neutrální jméno, tak nevíte, jak toho dotyčného oslovit. Proto mě neutrální forma jména vadí. Ona má své výhody, ale taky dokonale mate okolí.
Minulý týden napsala kolegovi slečna z jedné firmy a podepsala se Míša Krejčí. No a samozřejmě jaká byla jeho první reakce, když mu tenhle mail přišel? “Píše mi nějaká Krejčí! To bude asi přeoperovanej chlap!”
Jo, tak tohle je přesně to výstižné povědomí naší společnosti. (A já ho tu ještě takhle veřejně prásknu, že tu společnost symbolizuje 🙂
Tak jsem mu vysvětlila, že přeoperovaný ještě být nemusí 🙂 On se jí snad bál nebo co? Neutrální forma jména poutá pozornost. Já nepotřebuji pozornost…
Ale našel nakonec někde její fotku a je to nejspíš biologická žena.
Dneska mi kolegyně ráno říká: “Nechceš chodit k nám na dámské záchodky? Možná že by Tě tam ženský pustily!” 🙂 Byla to reakce na mojí poznámku, že ty jejich jsou určitě čistší a hezčí 🙂 Asi čtvrt hodiny před tím jsme “drbaly” kolegyni, která tam s námi stála a vyprávěla o tom, jak ve 4. měsíci těhotenství začala krvácet, tak jí manžel odvezl do nemocnice a jednoho dne si zašla do kantýny, sedla si tam ke stolku a slyší, jak nějaká slečna říká jiné slečně: “Mám nového přítele! Teď je na služebce v Brně… jmenuje se Petr…” Ten její manžel byl totiž Petr a byl zrovna na služebce v Brně. Zhroutil se jí svět. Zavolala manželovi, jestli je to pravda a on to potvrdil. Ach jo.
Ale z těch poznámek mé kolegyně jsem vždycky v šoku 🙂 Jsem ovšem připravená (v případě potřeby) je s ledovým klidem potvrdit a ještě jí v tom podpořit, ať si myslí, co chce 🙂
Tohle je podle mě ta pravá nefalšovaná ženská intuice 🙂 Ona ani neví, co si myslí, že ví 🙂 Vím, že ona Terezu nezná, ale líbí se mi, jak je vnímavá. Já se s Terezou nikam necpu 🙂 Nevnucuju jí nikomu. Ale ona jí stejně ve mě pořád cítí a to jí vrtá hlavou.
Tak to mě samozřejmě potěšilo.
Čekám jen na moment, kdy mi podá přímější otázku, na kterou dostane úplně přímou odpověď 😀
Mimochodem ráno mi říkala, že vstávala v 6:25 (pracujeme od 7)! Tak se jí ptám, jak se stíhá namalovat? No a ona, že se rychle oblékne, namaluje oči a letí 🙂 “Ty to máš dobrý, ty se malovat nemusíš!”, mi říká. Jo, nemusím. Ale chtěla bych 🙂 (To už jsem jí ale neřekla). Já vstávám v 5:46, ale je fakt, že si v klidu udělám co potřebuju a pak ještě zalezu se chvilku rochňat do postýlky :).
Dneska jsem byla přezout pneumatiky na zimní. Teda spíš byla NECHAT přezout 🙂 Jezdili jsme do toho pneuservisu ještě před lety s manželkou a ten kluk si mě pamatoval. (Přemýšlela jsem o tom, že Terezou budu ve skutečnosti ve chvíli, kdy si mě nikdo pamatovat nebude 🙂 Dokud mě budou lidé zdravit, budu nešťastná…)
Hned vyzvídal, co je nového. Vždycky jsme si spolu i kdysi dobře popovídali, tak mu říkám, že už manželku nemám – po 12ti letech. A víte co mi na to řekl? Tyjo to je moudrost! Moudrost montážníka pneumatik 🙂 “12 let? Podívej se, jak vypadá auto po 12ti letech! To už byl čas jí vyměnit!” :)) A druhý se smál. No já samozřejmě taky. A hned mi udělil radu, ne abych se snažila, aby se ke mě vrátila! 🙂
No jasně. Chce to brát s nadhledem. Jsou věci, na které se nedá zvyknout, nedají se nikdy přijmout a smířit se s nimi. Ale nemůžeme se v tom pořád plácat. Musíme se s tím naučit žít.
Tenhle článek je ale o vůních.
Umíte si představit vůni nového Caffé Latte s perníkovou příchutí, slehačkou a malou zázvorovou sušenkou v té pěně na vrchu? Tak takováhle fotka mi přišla v letákové knížečce nákupního centra jako pozvánka.
Nebo taková vůně prvních šťavnatých mandarinek – těch mikulášských, co se vždycky rozline po kanceláři, když je kolegyně začne loupat a hodí mi půlku 🙂 Ona je tak hodná na mě. Byla mi sympatická od první chvíle 🙂
A taky mi voní Discreet 🙂 Nebo měsíčková Naturella! To jsou vyloženě ženské vůně. (Nesmějte se mi ano? 🙂
Jo a ještě se musím s něčím pochlubit 🙂
Na facebooku jsem si znovu zřídila profil se svými nejhezčími fotkami. Ale samozřejmě jako Tereza a rozhodně nikomu nesděluju ani nenaznačuju cokoliv o mé minulosti (protože já jsem Tereza). No a co mě teda vážně moc potěšilo, když do mě šťouchl nějaký Kuba. Tak jsem se koukla na fotky – na všech je do půli těla, všude samý sval (testosteron z něj doslova tryská, holky po něm asi musí šílet 🙂 Tak jsem ho šťouchla taky a nenapsala nic. Abych si otestovala, jak mě vidí…
…no a dneska zpráva: “Ahoj, nechtěla by jsi se jen tak seznámit? ;)” 🙂
Abych se přiznala, tak nechtěla, ale… hrozně mě baví provokovat, takže jsem mu hrozně mile a s úsměvem odepsala, ať mi teda řekne, jak se to seznamování dělá 🙂 Jsem zvědavá, co odepíše. (Vlastně je mi úplně jasné, co. Protože je to vždycky podobné. Ale stejně to mám pořád ráda – když vám někdo říká, jak jste krásná, jak na vás myslí, jak po vás touží… ach! 🙂
Tohle mě tak baví 🙂 To je prostě Tereza. Já mu neublížím. Ale když vidím, jak po mě touží … 🙂 Proč mu trošku té radosti nedopřát? (Ne, že mu to řeknete! 🙂 Ale není co. Vždycky jsem říkala, že tohle všechno, co dělám, není nic špatného. Protože jsem to já. Tereza zjistila, jak snadné je některé kluky mít v hrsti 🙂 A taky krásné, když někdo opěvuje vaší krásu… Nebo i jen něco tak povrchního, že vás chce dostat do postele. Dokáže-li si někdo představit s Terezou sex, pak ho musí přitahovat. A pokud ho přitahuje čistě jako Tereza, pak je dostatečně ženská na to, aby mohla mít z té ženskosti radost 🙂 (To ovšem platí jen pro muže. “Projít” jako Tereza mezi vnímavějšími ženami je mnohem těžší a má to pro mě větší váhu, než být krásná pro muže.)
Tohle je vlastně hra mezi mužem a ženou, která se odehrává denně všude kolem nás. Baví mě to na téhle (správné) straně, přestože se mi líbí ženy. Nepřemýšlím o tom, jaké to bude za dva roky a zda se vyplní to, co mi Hanka řekla na první schůzce, že je to sice zvláštní, ale že se občas mění i orientace.
Nebo jak tuhle psali o té angličance, co prošla přeměnou a výsledek byl tak skvělý, že uvedla, že měla od přeměny už 200 mužů! Že se nemůže toho pocitu být žádaná nabažit! Ona to už samozřejmě přeháněla, ale svým způsobem jí chápu. Nikdy bych tohle nedopustila, ale pokud tolik let toužíte stát na druhé straně a ta chvíle přijde a navíc se to podaří, tak to musí být úžasný pocit.
No tak to jsem si tu před spaním zase sama se sebou popovídala 🙂 Chtěla jsem jen psát o dnešních krásných vůních…

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.