otєrєzє.cz

Svatba dvou víl

V jednu neděli ráno jsem měla hezké probuzení. Vždycky si hrajeme s Kačenkou s jejími vílami Winx a zrovna naplánovala, že se jedna z nich bude vdávat. Jenže nebyl jaksi po ruce žádný mužský element, velký plyšový slon nevypadal jako vhodný manžel, takže popadla druhou vílu taky v krásných šatech a říká mi: “Tak se vezmou dvě ženy, jde to nebo ne?
Výborně! Jedinečná příležitost sdělit své dcerce antihomofobní myšlenky a mít tak možnost ovlivnit její budoucí chování vůči menšinám.
Vysvětlila jsem jí dvě možnosti, kdy se mohou vzít dvě ženy.
Ta první je, když má holka ráda holku. Dokonce může mít rád i kluk kluka. Není to úplně obvyklé, ale stává se to a není to nic strašného.
Poslouchala a jen řekla: “Mně se líbí Kuba.”
Když někoho takového v budoucnu potkáš, on potřebuje pomoc, protože se v jeho okolí nejspíš najde někdo, kdo se mu za to bude smát a to ho moc bolí.
Ta druhá možnost je, jako to máme my. Já s maminkou. Teď jsme taky dvě ženy. A stává se, že tyhle dvě ženy (ta nová, co byla dřív muž) se vezmou. To můžou. (Myslela jsem registrované partnerství).
“Když jsem ještě chodila do školky, byla tam holčička, co taky měla dvě maminky. Chodila pro ní ale pořád jen ta jedna a pak se odstěhovaly do Německa. Paní učitelky nevěděly proč.”
Ani jsem netušila, že Kačenka už jednu zkušenost s dvěma maminkami má. Zřejmě to bylo během posledního roku školky, kdy už jsem jí do ní nesměla vozit já.
Věřím, že to jednou bude moje dcera, kdo se své maminky zeptá, proč u mě stále používá mužský rod a také, že se nikdy nebude posmívat člověku jen proto, že se mu líbí osoby stejného pohlaví. Jsem si jistá, že vyjadřovat posměch nebo pohrdání nad takovými lidmi jí přijde stejně tak absurdní, jako mně, i když samozřejmě nevím, co probírají doma, ale když vidím, s jakou samozřejmostí vnímá změnu pohlaví z mužského na ženské, prostě nemám strach.
A ještě něco mám dlouho na srdci.
Děkuji Vám za to, že každý den naplníte pomyslný koncertní sál Janáčkovy konzervatoře v Ostravě s kapacitou 250 míst:
Tolik z Vás denně totiž přijde a věnuje svůj čas čtení tohoto blogu.
…nevím, jak se to stalo,
ale vím,
že je to dobře.

11 komentářů

  • Z

    Zuzana

    A já děkuji tobě :-) Přiznám se, že před drahnou dobou mě tvůj blog spíš odradil (fuj, růžová, rozpadající se design blog.cz a ještě tolik textu, špatných fontů, divného formátování a neumělých koláží – jo, živím se jako kritik cizí práce :-D ), ale když jsem se párkrát vrátila, začala číst a začala chápat, jak ti to v hlavě šrotuje, tak jsem se pak ráda vracela a pořád vracím ke čtení nových článků. Informace, co jsem potřebovala, jsem už měla odjinud, ale díky tobě jsem začala víc vnímat individuální příběhy, víc si uvědomila, že v tom nejsem sama… dokonce jsem díky tobě získala pár nových přátel :-)

  • T

    Tereza

    [1]: Máme stejný problém s designem, Zuzko. V roce 2012, kdy jsem byla jediná, kdo po sobě ty mé zoufalé texty čte, jsem vůbec neřešila ten šílený vzhled, který byl šílený. Šlo mi o to nezbláznit se a kdybych své myšlenky ryla do zdi, bylo by mi to taky jedno, hlavně, že bych je ze sebe dostala.

  • Z

    Zuzana

    [2]: Terko, nejspíš bych ti dokázala převést všechno téměř beze ztráty kytičky pár skripty do hezkého WordPressu nebo Joomly, ale chtělo by to čas – a jak říkáš, teď už to k tomu blogu stejně patří :-D Nicméně jsem tou kritikou chtěla říct tu důležitou věc – i přesto, že mě to fakt hodně odradilo, tak jsem se sem několikrát vrátila a pak už zůstala. Což jen potvrzuje, že obsah je pořádně důležitý – pro formu občas překousneš obsah, pro obsah prakticky vždycky překousneš formu….

  • R

    Radka

    Ahoj Terezko, myslím si že tolik nezáleží na vzhledu tohoto Blogu jako na je ho obsahu stejně tak jako u lidí co nosí uvnitř. Já ti moc děkuji že si se rozhodla tento Blog napsat i když jsem se k němu dostala až nedávno, tak po jeho přečtení jsem se rozhodla že konečně vystoupím z toho kouta ve stínu kde jsem sebe sama uvěznila a celí život se snažila hrát předem určenou roli. Ještě jednou ti děkuji za tu odvahu kterou si ve mě probudila :D .

  • l

    lavidawn

    Máš úžasnou dcerku 🙂 Doufám, že budu mít příležitost naučit naši vytouženou holčičku stejné toleranci a pochopení tak, jako to děláš ty 🙂

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.