Přeměny

Pár přeměn z reddit.com (Nemažte své blogy!)

Konečně jsem se dostala k odkazům, které mi poslala Terezka 🙂 (Jooo mám ve skupince jmenovkyni – a ne jednu :). Ale to procentuelně odpovídá rozložení v běžné populaci 🙂 Terezka je Andy, ale já ta neutrální jména nějak nemusím, pokud si slečna vyloženě nepřeje takhle oslovovat nebo neplánuje použít své neutrální jméno i v budoucnu jako své konečné. Respektuji to, které si vybrala. A pokud ho často mění, mám v tom potom bezva hokej 🙂
Bude mi chvíli trvat, než se tím obrovským množstvím odkazů zase prohrabu, něco sem ale vložit musím hned.
Výběr toho nejlepšího 🙂
Jen foto, žádné video. MtF, 40 let
Nenašla jsem vhodná slova! 🙂 Jsem prostě nadšená. Jde to nebýt?
Až mě z toho pošimralo na zádech 🙂
MtF 20 let, 8 měsíců HRT
Když vidím, jak jsou ty holky (nebo i kluci FtM) šťastní, jsem šťastná normálně s nimi 🙂 To je to, co mě na tom tak baví. Jak snadno se to přenáší na ostatní…
Je to stejné, jako když vidím západ slunce, rozvetlou růži, štěně, hezkého kluka…
…musím říct JÉÉÉÉ! 🙂
Pozornost si ještě zaslouží ale ještě něco.
Z dob, kdy jsem já začala psát tento blog (2012) se moc jiných blogů nedochovalo. Jen dva. Oba skončily v r. 2012. Anniin blogový svět a Psáno gekonní tlapkou.
Gekonní tlapku (zpověď od r. 2008 do 2012) jsem tehdy měla přečtenou během pár nocí, ale pak zmizel a já si myslela, že už je pryč navěky. Jenže Terezka Andy je taková trošku FBI, takže ho našla přesunutý jinam.
Tento blog si rozhodně zaslouží pozornost, přestože na něm nenajdete fotky té slečny. Je ale tak svérázný, hezký a dojemný, že mě tehdy prostě musel ovlivnit.
Jeden z mých nejoblíbenějších článků: “Poprvé venku nakrásno…”
(úryvek)
Není asi moc zážitků, u kterých věřím, že na ně budu vzpomínat celý život… ale těch prvních hodin nakrásno k nim určitě patří. Když nad tím uvažuji tak tím vlastně odstartovalo zatím nejintenzivnější období mého života a jestě se zčásti na té vlně vezu. Nakrátko jsem se vynořila nad hladinu abych se nadechla… a bylo to tak super! Konečně jsem začala mít pocit, že jsem naživu. S konečnou platností jsem si uvědomila, že už se do toho pochmurného světa pod hladinou nechci vracet. Možná to byl jen malý krok pro lidstvo, ale velký skok pro jednoho člověka (tj. mne)…
“Nakrátko jsem se vynořila nad hladinu abych se nadechla… a bylo to tak super!”
Moc dobře si pamatuji podobné pocity u mého “poprvé venku nakrásno.”
To jsou slova, která potvrdí určitě každá z nás a ty, které tohle teprve čeká se mají na co těšit 🙂
Jsem ráda, že tenhle blog nezmizel.
Nemažte své blogy!

13 komentářů

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.