otєrєzє.cz

Vůně knihy

Občas některé čtenáře tohoto blogu napadne, abych blog vydala knižně a taky je napadne mi to, co je napadlo, napsat! 🙂 Což mě samozřejmě vždycky moc potěší! Rozhodně mě to taky napadlo, protože vůně knihy je jedinečná a miluju dotýkat se potištěných stránek. Určitě bych se v tom vyřádila! Je to jiné držet hromadu mých emocí v ruce a číst si příběh za příběhem bez klikání nebo rolování ozářená rozsvíceným monitorem nebo displejem. Abyste si nemysleli, taky miluju knížky! Takže ano, chtěla bych ho vydat knižně! Ale nevydám. 🙂 Kdyby někoho zase napadlo zeptat se mě, zda bych to neudělala, zde jsou mé důvody, které mi v tom brání: (Já vím, nemám hledat důvody, proč to nejde a místo toho myslet pozitivně. Ale ono se zas tak moc nestane.)

  • Tento blog knižně vydávat nemá smysl. Proč by měl někdo číst text v knize, když ho má volně přístupný tady? A proč bych měla vydávat knihu, kterých je na trhu dost? Ty naše příběhy bývají podobné. Nemohu přinést nic nového, nic zajímavého. Postrádám tedy smysl.
  • Další mírná vada na kráse je délka takové knihy, protože jsem napsala přes tisíc článků, takže bych ji musela vydat minimálně na dva pěkně tlusťoučké díly. Kdo by to četl? 🙂
  • Na stylistickou úpravu textů bych si musela vzít alespoň měsíc dovolenou. Dělala bych to pro radost. Mojí i někoho jiného. Takže bych si musela předem nahrabat nějaký balík peněz, abych si mohla dovolit měsíc nepracovat, nebo budu muset počkat do důchodu. (Důchod je takové výborné časové období v životě člověka, do kterého neustále odkládáme vše, co jsme dosud nestihli udělat. Takže už mám na důchod docela dlouhý seznam, dožiju-li se ho vůbec. Prý když budu nosit roušku, tak jo. 🙂 )

Jedna z těch na mě hodných čtenářek, které napadlo to vydat, je i Kristina, jejíž nadšení miluju a moc jí děkuju, protože ve svých volných chvílích se tomuto blogu věnovala, aniž bych to věděla, a vytvořila pět samostatných dílů ve stáhnutelné pdf podobě. Tyto soubory mi pak dala k dispozici. Já se do jednoho z nich tak začetla (kolikrát se mi ani nechce věřit, že jsem to psala já! I mě samotnou to rozesmívá i rozbrečívá), že mě napadlo dát je jako takový malý vánoční dáreček také sem ke stažení:

Tak to bylo jen takové krátké zamyšlení nad tímto blogem a teď už můžeme vykročit do dalšího roku, ve kterém nás snad všechny bude čekat alespoň něco milého a příjemného. (Tím vyjadřuji svoji naději.) Díky vám všem, co se mi stále svěřujete, že jste se vydali na podobnou cestu, kterou jsem prošla i já, a cítíte se teď šťastní. Jsem ráda, že tu pořád jste mezi námi! Ženy, které sebraly svou odvahu a sílu a dokázaly odkrýt své pravé já.

One Comment

  • Martina

    Vše nejlepší v Novém roce Terezko!

    Mě knihy také voní, mám jich doma plno a ráda si kupuji další. Čtu v nich raději než na obrazovce a čtečku používám většinou jen abych nemusela s sebou tahat tolik kilo knih na cesty.
    Přesto jsem v anketě hlasovala pro „Není to potřeba“. Tedy úplně nevím, možná by taková knížka v růžovém byla hezká a občas bych v ní listovala. Až si budu užívat toho že jsem žena úplně a budu si s nostalgíí číst jaké to bylo když to bylo napůl.
    Ale zatím na Tvém blogu spíš ještě dohledávám věci co mě zajímají, a to se lépe dělá na Tvých stránkách.
    Je to na Tobě. Když nakonec vyjde, tak si ji koupím.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.