otєrєzє.cz

Rozkvetly orchideje

Rozkvetly orchideje.
Všechen sníh roztál během jednoho dne.
Budou nám dělat nové stoupačky.
V Pompu neměli velké pastelky.
Všechna zvířátka pečlivě seřazená vedle sebe v pokojíku mají před sebou svačinu z barevných plastových kroužků.
Budeme mít na sídlišti druhou webkameru.
Šéfová odlétá na měsíc a půl do Ameriky.
Žena mého kolegy odlétá sama na měsíc do Brazílie.
Zlobí mě auto při startu.
Laborantku, co se mi líbí, vždycky v práci propásnu.
Přišel mi spam, abych se seznámil s nějakou Renatou, co chce sex.
Zítra je únor a v něm se každý rok vždycky něco stalo.
Únor je jiný než ostatní.
Sousedka mi ve výtahu ukazovala plato plné větrníků.
Pořád otvírám dveře bytu pomalu, abych nepraštil neexistující hlavu naší kočky, co teď bydlí s vámi.
Stále se budím v pět navzdory všem práškům.
Všude vidím Kačenku.
Musím dojíst 500gramové jogurty s trvanlivostí do 2.2.
Z práce nespěchám, protože nemám kam.
Manželka jednoho staršího pacienta ležícího v Praze na dialýze a akutní kardio jednotce mu posílá tašku plnou věcí i s řízky, protože se jí stýská.
Ája měla na vysvědčení samé jedničky.
Roman zase marodí.
Na poště jsem Kačence koupil krásné omalovánky s Ferdou Mravencem, nutili mi pastelky.
V únoru s Kačenkou zasadíme lesní jahody.
Pořád mě večer zastavují auta a ptají se na nějaké doktory.
Nerosí se nám okna.
Sousedi nad námi čůrají příliš hlučně (aha, to oni mě budí! :).
Občas zapomínám, jaký mám hlas.
Ale dnes jsem si v autě zpíval s radiem:
(Takhle krásně to vždycky začíná… hrajou jí ob den v rádiu v práci…
a vlastně mě doprovází celý můj život…)
(A takhle to končí…)
“…už se nebudem nikdy radit,
až pak někdo z nás dvou bude v nesnázích…”
Kéž bych už tohle dokázal konečně zazpívat mé manželce…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.