otєrєzє.cz

Co chci, to dokážu

Je půl deváté večer a já přišla z příjemné večerní procházky. Řekla jsem si totiž, že doma těch pár kilo, co mi brání v pohodlném nošení upnutých kalhot a sukní, neshodím. Navíc v lednu bych ráda u Hanky trochu vypadala. A půl hodina chůze denně ještě s příjemnou hudbou v uších mi rozhodně neuškodí. Ráda chodím, ale poslední dobou chodit nestíhám, protože vozím balíky na poštu rovnou z práce.
Mám nové džíny z Kenvela, které mi přišly od Mišky z Mostu 🙂
Jsem z nich naprosto unešená, protože se samozřejmě úžasně hodí k balerínkám. Takže jsem si naplánovala, že teď navečer půjdu ven zrovna v nich. Navíc mi přišla strašně krásná přirozená paruka – takové delší mikádo s rovnými tmavě hnědými vlásky, které jsem si dala do culíčku 🙂 a kterou jsem prostě nedokázala sundat, ale když jsem si brala (klučičí) bundu a tu paruku musela na ven sundat, protože jsem nebyla namalovaná a prosvítaly vousy, tak jsem zjistila, že se sama sobě v těch krátkých vlasech nelíbím ani trošku.
Nemám ráda, když vypadám (nebo kdokoliv jiný) jako muž, ale mám na sobě ženské věci. Ta kombinace je strašná. Buď jsem žena nebo jsem muž. A vyděšené z toho bývá většinou i okolí, když není schopno si toho dotyčného někam zařadit.
Takže jsem vzteky strhla ty krásné holčičí džíny a natáhla klučičí a šla ven. Samozřejmě se nabízela možnost se namalovat, vzít tu krásnou novou paruku a jít ven jako Tereza (teda, já jsem Tereza a taky nijak jinak nechodím, ale zvenku občas hold vypadám jako Tom no :/ ), ale líčení by mi zabralo dvě hodiny a ráno bych nevstala. Těším se na prodloužený víkend 🙂
Na votocvohoz.cz nakupuju jako divá za pár kaček… já tam opravdu jen nakupuju! 🙂 Ale ty strašně milé slečny mi najednou z ničeho nic napíší třeba: “Tyjo, škoda, že bydlíš tak daleko. Jsi mi fakt sympatická!” (Lucka z Kutné Hory) nebo “Přijeď do Mělníka. Ráda si s tebou popovídám u kafíčka, jsi moc milá.” (Péťa)… no to je něco pro mě! 🙂 Dokonale ženský svět. Holky ani nevíte, jak ráda bych přijela! Dělá mi to tak dobře! Ale do tohohle světa (normálního holčičího) mám ještě daleko… :/ Nedávno mi napsala Denča tak milý vzkaz (na votocvohoz.cz) jako reakci na tenhle blog, který už čte (chudák) od začátku, že jsem z toho šťastná ještě teď. Tak přeci ještě existují milí lidé! To mě baví, líbí se mi to, vyžívám se v tom. Jsem strašně ráda, když mě někdo bere jako toho, kým jsem.
Péťa chtěla, abych se jí nafotila v některých věcech od ní, takže to chci o víkendu zrealizovat. První fotky Terezy s hnědými vlásky 🙂 Umím si úplně živě představit, že jsou mé vlastní. Je to tak příjemné, jak ofinka šimrá, jak culíček bimbá, jak se pramínky vlasů hýbou při chůzi do tváře… Dala bych sem fotku té zase další velmi milé slečny z Prahy, co mi jí prodávala, ale nechám to jako překvapení na moment, kdy se mi podaří konečně nafotit své vlastní fotky.
Při chůzi mě vždycky leccos z ničeho nic napadne 🙂
Třeba jsem se zamyslela nad tím, co jsem kdy chtěla dokázat a zjistila jsem, že jsem to vlastně vždycky dokázala. Jo, je dobré si věřit 🙂 Ale nejsem si jistá, jestli bude tahle šňůra mých snů pokračovat takhle šťastně, protože jsem přes rok chtěla, aby se manželka vrátila a ono nic. Tak to nevyšlo, to je divné. Vlastně pořád věřím tomu, že to co chci, to dokážu. Nemám důvod v to nevěřit.
A jak to máte vy? Když něco chcete, dokážete to?
Možná mám jen štěstí.
Život a smrt jsou věci, které se ovlivnit nedají, ale to ostatní ano. Pořád říkám, že naše budoucnost je jen v našich rukách a je na nás, jak s ní naložíme.
Takže tenhle článek je vlastně pozitivně laděný 🙂 I když jsem nakonec nebyla venku v těch úžasných slimkách, ale oblečená jako Tom, který se beztak culil celou dobu, protože mi na displej přistála zrovna zpráva z votocvohoz.cz od Lucky, které jsem tak sympatická 🙂 (Mimochodem ona mě taky :). Probraly jsme počasí, jak to dnes bylo na sukýnku, když bylo 22 stupňů a že ta její je fakt hezká. No co jiného taky mají holky na votocvohoz probírat, než hadry, žejo? 😀

4 komentáře

  • M

    Moní

    Doufám, že Tě zase potkám, když chodíš na procházky, já na ně totiž chodím taky, je to fajn viď, hlavně v tyhle podzimní večery:)..Musíš mi říct,kudy chodíš, třeba tam náááhodou zabloudím:)))

  • T

    Tereza

    [1]: 🙂 Už se moc těším, až Tě zase potkám, Moní! A chceš potkat Toma nebo Terezu? 😉 Jdu tam, kam zrovna zabočím a je to paráda, takhle v těch říjnových teplých večerech. Obvykle směr centrum. Když bude čas, tak i nahoru do kopečka k Tobě 🙂

  • M

    Moní

    To je vlastně jedno koho potkám,jestli Toma nebo Terezu,ale jako Tereza se musíš hlásit ty ke mě:)) Jak jsi mohl vidět,tak já vejrám půl hodiny než mi dojde na koho,že to vejrám:)))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.