otєrєzє.cz

Co s tím hlasem II. (operace hlasivek)

Ach ty maminky.
Dnes jsem u ní byla na obědě a říkala mi, že když jsem posledně odcházela v sukni a v kozačkách, že tajně koukala přes okno, aby zjistila, jakou mám chůzi 🙂 Já jsem se otáčela, jestli nekouká, ale neviděla jsem jí.
Už dávno jsem si chtěla zajet za město, dát na střechu zaparkovaného auta kameru a nahrát svou chůzi, abych zjistila, jak humpolácky chodím 🙂 Protože to je něco, co nejsem schopná jinak zjistit.
Jenže skutečnost je jiná.
Mám prý dokonale dívčí chůzi a nemám se bát, že by mě má chůze prozradila. Prý nic nepřeháním a působím přirozeně žensky.
To mi zase zvedlo sebevědomí! A měla jsem takovou radost.
Je tedy pravda, že já se na těch podpatkách pohybuju s takovým nadšením a chutí. Dokonce bych řekla, že je mi to přirozenější, než na plochých podrážkách 🙂 Líbí se mi v podpatkách chodit, užívám si to, dělá mi to radost. Změní se styl chůze i všechny pohyby. Cítím se tak žensky!
Tyhle zpětné reakce (i když méně věrohodné, když jsou od členů rodiny 🙂 jsou moc důležité a fajn. A to i tehdy, když nejsou zrovna pozitivní. Protože pak je aspoň co zlepšovat.
Dnes jsem zase řešila pecky v uších. Mám se s nimi sprchovat? Nespláchnu je? Nezačne mi na nich koroze? Mám v nich spát?
Nakonec jsem si je stejně zapomněla do sprchy sundat, takže prošly dokonalou očistou spolu se mnou 🙂 A sundávat je prostě zatím nebudu.
Tak a teď jak jsem slíbila v jednom z nedávných článků, bych tu chtěla podat další informaci o tom, co s tím naším hlasem 🙂
Máme tedy dvě možnost:
1) trénink – ten popisuji v článku Co s tím hlasem? a je to běh na dlouhou trať (9 měsíců)
2) operace hlasivek – výsledek se dostaví za 14 dnů 🙂
K bodu č. 2 moc děkuji Nikolce (MtF), která mi poskytla opravdu detailní informace a osobní zkušenosti, se kterými se s Vámi podělím taky, protože výsledek mi přijde úžasný. Sama jsem byla zvědavá, jak to tedy je.
Nikča je ve fázi na hormonech s plánovanou operací pohlaví 2015, ale vypadá velmi žensky už teď.
Je tedy docela důležité být už nějakou dobu na HRT, protože vás ubytují na ženském oddělení, kde neměla ani jedna spolubydlící podezření a tak se spolu mohly všechny holky nerušeně bavit. 🙂
Na oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové, na klinice ORL bylo dvanáct žen, na pokojích po třech.
Přijata k hlasové reedukaci a snížení chrupavky štítné (Thyreoplastika IV se současným snížením laryngeální prominence).
Nález: hlasivky normální mužské velikosti, hlas čistý hlubší barytonového zabarvení.
Hospitalizace od 10.3. do 18.3.:
První den mě prohlédl profesor Chrobok a přidělil doktoru Dršatovi. Bavili jsme se o obecných věcech.
Druhý den se mi už od rána věnoval Dr. Dršata. Protože jsem se sama naučila mluvit jak nejlépe dovedu (hodnotil to jako “hlubší ženský hlas”), učil mě mluvit ve falzetu. Nešlo mi to. Hadičky s kamerou do nosu, nahrávky a jiná otravná vyšetření.
Třetí den: Učení. Nešlo mi to, tak jsme to vzdali a zítra se rozhodne, kdy půjdu na sál.
Čtvrtý den: Kecání s babama, flákání, relax 🙂
Pátý den: Kolem desáté to budou dvě hodiny, co se mi kuchají v krku. O půl jedné jsem se probrala na jipce. Dokapala kapačka a už mě vezli na pokoj. Nedalo se polykat, všechno teklo do plic. Brrr. Prášky proti bolesti a na spaní. Byla jsem mrtvola, ale dodatečně poobědvala a dostala do sebe i večeři.
Šestý den: Neodvažuji se promluvit, jen šeptám. Ženské mě litují, ale už polykám jak mám a jím s plnou chutí.
Sedmý den: Půl dne jsem protelefonovala a pak dostala vynadáno od prof. Chroboka, že mluvím. Už je mi dobře.
Osmý den: Věnuje se mi doktor, zjišťujeme výsledek operace. Nahrávky, zase kamera do nosu a brr věci.
Devátý den: Nechtějí mě pustit domů. Už jen papírování.
Desátý den: Po vizitě se loučím s ženskýma a hurá domů.
Sestřičky byly po celou dobu neuvěřitelně hodné. Doktoři ochotní a vstřícní. Byl to pro mě křest ohněm. V košilce mezi ostatními ženskými hlas nic moc, ale nepoznaly, kdo jsem. Bylo to naprosto úžasné. Mohla jsem s nimi mluvit jak jen jsem chtěla a byla jsem pro ně jen obyčejná baba. Štěstí, že mi jakž takž narostla prsa.
Doktor mi popisoval operaci. Na vývrtku, co mi tam dělali a jak to jde blbě. Jeden stahoval chrupavky násilím k sobě, druhý frézoval otvory pro nitě. Pak vystužit silikonem, aby se tlak rozložil a šít tlustou pevnou nití brrr. Nakonec odfrézovali ještě tu štítnou chrupavku (ohryzek).
Oficiální výsledek: Na hlasovém poli došlo ke zvýšení o 7 půltónů.
Vyšlo to nejlépe jak mohlo. Teď bez jákékoliv námahy mluvím ženským hlasem. Odkašlání, odchrchlání, zívnutí, říhnutí nebo jen aaah zní prostě tak žensky. Sebevědomí my vylétlo neuvěřitelně vysoko a uvědomila jsem si, jak krátce a minimálně jsem dřív mluvila. Je to teď opravdu svoboda projevu. Jizva je moc pěkně zašitá a krček bez hrbolku. Jsem ráda, že mě k tomu jedna má kamarádka dokopala a hurá na další level.
Výsledek převálcuje drahé mnohaměsíční docházení k foniatrovi. Vše hrazeno pojišťovnou.
————————————
Tak to je paráda! Musela jsem tu nechat některé její autentické zápisky, protože mi přišlo nejlepší nijak moc to neupravovat.
“Absolventka Nikča” mě poprosila, abych tyhle informace zveřejnila, protože je vidět, že nejde o žádnou brutální operaci a sám Dr. Dršata prohlásil, že takových pacientek potřebuje více, protože transsexuálek je málo 🙂
Tak která z vás bude další? 😉

19 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.