otєrєzє.cz

Přemýšlím si o hlase

Objednávala jsem se k foniatrovi na vyšetření, zda mám hlasivky vpořádku, aby se mnou mohl p. Huťa dále pracovat. (Sestra byla zmatená z mého neutrálního jména Terry Nováků, tak jí říkám, ať si tam napíše prostě Tereza Nováková a ona hned: No to se mi líbí 🙂 Tak to řeknu hned, že Nováková, ne? 🙂 S doktory to řeším tak, že když se objednávám ptám se, zda potřebují mé jméno pro pojišťovnu – pak jim diktuji to neutrální, ale řeknu, že všude uvádím to ženské, načež si stejně všichni hned zapíší to ženské 🙂
Slyšela mě kolegyňka, jak se objednávám a potom říká: “Co blázníš? Nechceš doufám jít na operaci hlasivek? Když jsi tu minule zvedla mojí ségře telefon, tak mi potom říkala, co to tam máme za kolegyni. Vůbec nezníš mužsky! Myslela si, že jsi žena.”
Ta mi zase udělala radost, kolegyňka moje 🙂 Ona už pár týdnů říká, že by s mým hlasem nedělala nic. Tak proč pořád nejsem spokojená? Říkám si, že na tomhle základu by se dalo stavět a pořád je co vylepšovat. Tak jak tedy vlastně zní můj hlas?
Na videu, které jsem točila na zkoušku pro Lucku bych chtěla znít ještě lépe.
To jsou zase ty naše nároky 🙂
Když mi včera Hanka řekla, jak dobře jsem svůj hlas natrénovala, přišlo mi to vtipné vzhledem k tomu, že jsem ho netrénovala.
S Markétkou jsme pak probíraly vliv hormonů na náš hlas (u MtF) a dospěly jsme k závěru, že ty hormony snad opravdu mohou mít nepatrný účinek.
Jakub Huťa mi na to řekl, že si myslí, že hormony náš hlas ovlivňují nepřímo. Tím, že totiž působí i na mozek a mění se celkové chování jedince, dochází i ke zvýšení (nebo k pokusům o zvýšení) hlasu. Prostě tak vysoko, jak se každý odváží, aniž by mu to bylo nepříjemné.
Hormony totiž opravdu ovlivňují úplně všechno a jsem šťastná, že je mám.
I kdyby neměly vliv na tělesné znaky, rozhodně mají vliv na psychiku. Není nad to vědět, že můj mozek se chová žensky 🙂 To už jsem tedy věděla dávno, ale teď mu dodávám i ženské hormony a který jiný orgán by je měl využít lépe, než právě mozek?
Je to všechno v naší hlavě 🙂
Druhá kolegyně (co na oběd obvykle nechodí) se mě dnes ptala na to, jestli mám stavy, kdy bych si to třeba chtěla rozmyslet. Říkala jsem jí, že i takové případy u jiných jsou a není jich málo, ale že přeměna je jediné řešení.
Nedovedla si představit to nekonečné všudypřítomné nutkání dělat cokoliv v souvislosti s tou ženou uvnitř nás.
Pak se mě ptala, co jsem dělala včera v Praze – myslela si, že jsem byla zase na laseru a říká: “Vždyť já už na tobě žádné vousy nevidím!”
Jak to, že nevidí? Jak to, že je nikdo nevidí? Já je vidím! Nesnáším je. Jsou hnusné.
Chci jít ven bez make-upu a nemít tam ty odporné tmavé plochy.
Vidím to s laserem minimálně do konce tohoto roku.
Po té mé 15měsíční pauze, kdy jsem byla ovlivněná rozpadem rodiny (od září 2013) jsem ani jeden jediný okamžik nezapochybovala o tom, že dělám správně. Ani jednou jsem necítila potřebu se zastavit nebo vrátit. Naopak – chtěla jsem se drát kupředu ostrými lokty hlava nehlava, protože jsem chtěla (a chci) něčeho dosáhnout a chci toho dosáhnout co nejdříve.
Protože přesně jak psala Šárka do jednoho z posledních komentářů – je mi líto těch 38 let v mužském těle. Chybí mi ta ženskost během této části života a chci se ve druhém životě taky narodit konečně jako biologická žena.
Ale nepropadám depresím. Beru to tak, že se dívám dopředu. A tam mě nějaký ten hezký rok ještě čeká.
Proto mám ráda, když se některé z vás odhodláte do přeměny už třeba v 16ti. Ta představa, že je mi 16 a já jsem žena je parádní.
I tak jsem ale vděčná za to, co mám a ten život si i na těch pár let hodlám jako žena užít.
Péťa mi kdysi v době před mou HRT říkala, že jakmile dostanu hormony, budou mi lítat nálady, chvíli se budu smát, chvíli brečet (což tak nějak souhlasí), ale taky mi říkala, že budu mít stavy, kdy budu chtít ty pilulky vyhodit.
Já ty stavy neměla a nemám. Myslím, že něco takového mám už za sebou právě díky těm 15 měsícům toužení po návratu mé ex s dcerkou. Tehdy jsem ty stavy měla a nechtěla nic řešit přeměnou.
Dnes už mě ani netrápí, když vidím hezkou slečnu, že jí nemohu ani oslovit (za účelem seznámení se kvůli tomu, že hledám partnera). Dřív jsem propadala panice, co teď budu dělat, když budu žena a líbí se mi ženy? Že se mi tak zužují možnosti.
Je to pryč. Hezké ženy se mi líbí tak, že můžu o ženách říct, že jsou krásné, jako to může říct většina žen, ale jsem v klidu, protože tím, kdo teď probouzí mé city, je někdo úplně jiný 🙂
(Jakoby tu bylo těch pohlaví na výběr stovky :).
Zjistila jsem, že cvičení na dýchání břichem (místo hrudníku) ani nepotřebuji, protože já už totiž tak dávno dýchám 🙂
Ředitel si mě pozval k sobě a vyzvídal, co je nového. Vyprávěla jsem mu o dýchání, což ho moc zaujalo, protože on je přes tu čínskou alternativní medicínu a je to velmi duchovně založený člověk.
A tak si říkám, proč já vlastně k tomu Huťovi potřebuji chodit?
Ale potřebuji.
Ženský hlas není jen o frekvenci, ale také o artikulaci, intonaci, způsobu vyjadřování a spoustě dalších věcí, které odlišují ženský hlas od mužského.
A právě to si moc ráda poslechnu.
Abych zněla sestře mojí kolegyně do telefonu ještě ženštěji 🙂
I tak mi ale udělala nesmírnou radost.
Je fakt, že ten pocit, že SMÍM MLUVIT NA VEŘEJNOSTI se nedá popsat.
Pokud bych měla hluboký mužský hlas, nesmírně by mě to trápilo.
Ale to neříkám proto, abych se tu vytahovala. Snažím se projít hlasovou edukací i kvůli vám. I když každý člověk je originál, metoda je pro všechny stejná.
Další schůzku s Jakubem mám zase za měsíc.
A těším se, že se tam jednou potkám s Lindou 😉
Sophie – ten nový ženský účes Ti nesmírně sluší a už se všechny těšíme, až se uvidíme na červencovém sezení.

18 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.