otєrєzє.cz

Hrůzné pokusy: Lze převychovat identitu?

Dnes v noci vyšel na idnes.cz článek s názvem Pokusy, které se vymkly kontrole: CIA, LSD nebo vnucené pohlaví.
Lenička byla tak hodná, že mi odkaz poslala. (Ona je hodná pořád 🙂 Když budete také hodní, klidně mi podobné články s touto tématikou můžete posílat a já je tu zveřejním.
Protože mě tento pokus z r. 1965 s vnuceným pohlavím zaujal, našla jsem k tomu ještě další informace a obrázky. (Taky jsem si při tom dalším pátrání i zabrečela).
David Reimer / Brenda Reimerová – tragédie zakončená tragédií
Obětí krutého experimentu byl David, narozený roku 1965 v Kanadě, už od útlého dětství. V šesti měsících se u něj a jeho jednovaječného dvojčete projevila fimóza – rodiče zjistili, že jeho předkožku nelze přetáhnout přes žalud penisu (fimóza – fyziologická normálně se vyskytující vada u novorozených hochů, neboli zúžení předkožky, řeší se ambulantně 15minutovým zákrokem (obřízkou)). Doktor doporučil obřízku, která ovšem i kvůli netradiční metodě elektrickým přístrojem žalostně selhala spálením celého penisu. Osmiměsíčnímu Davidovi bylo nutné penis amputovat. Dvojče Brian operaci nepodstoupil a fimóza samovolně odezněla.

Rodiče nebohého Davida vzali ke specialistům do nemocnice Johna Hopkinse v USA. Zde jim psycholog John Money, kterého rodiče znali z televizních diskusí poradil, aby chlapce nechali chirurgicky předělat na dívku. Neřekl jim však, že jde o zcela neověřenou metodu. Právě David se měl stát prvním pokusným králíkem, na kterém Money ověří svou hypotézu, že genderová identita je dána výchovou, nikoli fyzicky.

Televizní debata dr. Moneyho s transsexuální ženou, u které si rodiče Davida řekli, že toto je možné řešení. “Když jsme viděli tu transsexuální ženu, jak hodně je ženská, napadlo nás, zda by David vzhledem k absenci penisu nemohl být ženou.”
Ve 22 měsících byl David chirurgicky “předělán” na dívku a rodiče jej dále vychovávali jako holčičku pojmenovanou Brenda. Doktor Money dosáhl svého. Navíc měl k dispozici dokonalou kontrolní skupinu: dvojče, které proceduru nepodstoupilo. To pro něj byla jedinečná příležitost potvrdit si svoji hypotézu, že identitu lze vychovat.

Převýchova na dívku byla komplexní. Reimer později uvedl, že jej doktor nutil “nacvičovat sexuální akt” s jeho jednovaječným bratrem, svlékat se a navzájem zkoumat genitálie.

Po návratu z nemocnice, do které Davida přivezli jako chlapce, ale odvezli ho již jako dívku Brendu, se matka snažila Brendu oblékat do ženských šatů, snažila se mu vštípit holčičí zájmy, jako je hraní s panenkami, vaření, líčení a všechny ostatní věci, které dívky dělají. Ale byla pořád tak mužná.
Začalo být jasné, že celý případ se nebude odehrávat tak, jak si dr. Money naplánoval.
Podle doktora Moneyho bylo vše v pořádku. Publikoval vždy totiž pouze pozitivní výsledky. “Subjekt se jasně vyvíjí jako aktivní malá holčička a je zcela odlišný od svého bratra-dvojčete,” napsal Money. Avšak Reimer později svému životopisci vylíčil jiný obrázek. Necítil se být dívkou a ani hormony v něm tuto identitu neprobudily. Kolem třináctého roku se rodičům svěřil, že pomýšlí na sebevraždu, pokud jej ještě jednou přivedou k doktorovi Moneymu. Přestože chlapci byla tato událost zatajena a byl považován za dívku, choval se jako chlapec a pokusy socializovat jej jako dívku selhaly. V roce 1980 mu rodiče řekli pravdu a chlapec se rozhodl, že se vrátí ke své původní identitě, kterou zřejmě nikdy neopustil.
Brian a Brenda
Přesný přepis kontrolního interveiw (schůzky probíhaly vždy jen jednou za rok) s oběma dvojčaty při kontrole u dr. Moneyho ve věku 6 let:
Dr. Money: Řekněte mi, kdo z vás je šéf?
Brenda: Brian
Dr. Money: Briane, ty jsi šéf?
Brian: Já nevím.
Dr. Money: A biješ někdy Brendu? Vrací ti někdy Brenda rány? Co Brendo?
Brenda: Ne. Protože já jsem dívka a dívky se nebijí.
Dr. Money: Ty jsi dívka?
Brenda: Ano, nejsem chlapec.
Když bylo dvojčatům 7 let, dr. Money vydal zprávu, že experiment dopadl dobře, neboť z Brendy se stala dívka: “Chování Brendy odpovídá chování dívkám v porovnání s chováním jejího bratra Briana.” A na základě této skutečnosti napsal dr. Money knihu “Man and Woman, Boy and Girl”, která byla vydána po celém světě. Dr. Money tím odpověděl na dlouho nezodpověznou otázku, zda je možné výchovou ovlivnit pohlavní identitu. A tímto potvrdil, že ano. Výchova se najednou stala nadřazenější před přírodou.
Aby si dr. Money potvrdil svůj úspěch, ptal se Brendy na otázky související s rozdílným chováním dívek a chlapců:
Dr. Money: Teď se tě chci na něco zeptat, Brendo. Jak bys popsala rozdíly mezi chlapci a dívkami?
Brenda: Tak chlapci mají krátké vlasy a dívky dlouhé. A také se oblékají jinak.
Dr. Money: A když uvidíš nahé dítě – jak poznáš, jestli je to chlapec nebo dívka?
Brenda: To nevím.
Dr. Money: Tak já ti pomůžu. Podívej se tam dolů – mezi nohy. Jaké to tam mají chlapci a jaké dívky? Jaký je mezi tím rozdíl?
Brenda: Já nevím.
Dr. Money: Dívky jsou tam ploché, ale chlapci ne.
Brenda (David) v pozdějším věku: “Tyto jeho intimní otázky mi byly nepříjemné a velmi jsem se při nich vždycky styděl.”
Aby Dr. money z Brendy dostal odpovědi na otázku, zda se cítí jako dívka, začal jí ukazovat obrázky právě narozených dětí, což Brendu v tak mladém věku šokovalo:
Brenda (David) v pozdějším věku: “Vždycky jsem si myslel, že jsem nemocný muž. Mí rodiče spoustu věcí ani netušili.”
Protože dr. Money stále nedostával odpovědi na své otázky, zda se Brenda cítí být dívkou, změnil k ní přístup. Myslel si, že se bude cítit více žensky, když dojde k dalším feminizačním operacím. Ale těm Brenda nebyla nakloněná a žádné další takové operace nechtěla.
Dr. Money: “Co kdybychom upravili to, co máš mezi nohama tak, aby to vypadalo jako u ostatních dívek? Co když se nějaký doktor bude chtít podívat dolů? Co tam uvidí?”
Brenda: “Já nevím.”
Dr. Money: “Doktoři ti to tam udělají tak, jako to mají ostatní dívky. Chtěla bys to?”
Brenda: Ne, to nechci.
Dr. Money: “A kdy myslíš, že by byla vhodná doba na takovou operaci?”
Brenda: Až mi bude 13.
Dr. Money: “13? To už je pozdě.”
Od 22 měsíců do puberty totiž Brenda močila otvorem v břiše, který jí tam udělali chirurgové.
Brenda se nesmírně bála jakékoliv další operace.
Brenda (David): Byl jsem vyděšený k smrti. Měl jsem srdce vpořádku, ledviny… tak proč bych měl jít na operaci?
Dr. Money začal cítit, že pokud Brenda bude dál nepotvrzovat svojí ženskou identitu, jeho teorie o možnosti výchovy pohlavní identity selže.
A tak se rozhodl pro další drastické pokusy, kterými chtěl zjistit, zda Brenda chápe rozdíl mezi mužskou a ženskou identitou.
Tyto pokusy nebyly nikdy zaznamenávány. Postavil před sebe nahého Briana a nahou Brendu a oba měli popisovat, co vidí. Vše si dokumentoval pouze fotografiemi.
Dr. Money: “Dotkni se ho.”
Brenda: “Ne.”
Dr. Money: “Tak dotkni se ho!”
Brenda: “Ne.”
Dr. Money: “Chci, abys mě pochopila, co po tobě chci. Tak se ho dotkni!”
Brenda: “Neeee.”
(Ta filmová dramatizace je strašná a šel mi z ní mráz po zádech, když šestiletá Brenda na doktora křičí své “ne”.)
Rodiče o těchto experimentech nevěděli. David a Brian jim to řekli až v dospělosti.
osamělí rodiče Briana a Davida v současnosti
Matka: Když bylo Brendě 13, měla problém s okolím. Neměla žádné přátele. Chtěla si hrát s klukama.
Brenda (David): Děti se mi ve škole smály. Byla jsem jiná. To děti dělají.
Ve škole, ve které Brenda studovala, se zachoval osobnostní dotazník, do kterého měl student doplňovat chybějící slovo podle vlastního uvážení:
“Když srovnáš ostatní rodiny, ta tvá je…. ZTRACENÁ.”
“Má matka a já…. NEMÁME NIC SPOLEČNÉHO.”
“Má budoucnost vypadá … ŠPATNĚ.”
Ve věku 13 let dr. Money pozval do své ordinace ještě transsexuální ženu.
Dr. Money si myslel, že když Brenda uvidí někoho, kdo toužil po operaci pohlaví a teď se díky tomu cítí dobře, že Brenda změní názor také.
Přepis rozhovoru mezi transsexuální ženou a Brendou bohužel neexistuje.
Ale víme, co se stalo po tomto setkání:
Dr. Money: Když budeme hovořit o tvé identitě – mužské nebo ženské – říká se tomu “pohlavní identita”…
Brenda: Končíme! Nechte mě být.
Brenda řekla rodičům, že se zabije, pokud bude muset ještě jednou k dr. Moneymu.
Pod tlakem hrozby Brendiny sebevraždy se navzdory protestům dr. Moneyho rodiče rozhodli Brendě říci pravdu o její identitě.
Brenda (David): Seděl jsem v autě a táta mi přinesl zmrzlinu. Říkal, že mi musí něco říct. Bál jsem se, že se stalo něco strašného mámě nebo Brianovi. Táta mě ujistil, že jsou oba vpořádku.
Pamatuji si, jak jsem měl slzy v očích a zmrzlina mi stékala na klín, jak jsem tátu poslouchal.
Doteď jsem si myslel, že jsem duševně nemocný.
Ve stejný čas řekla matka Brianovi totéž.
Matka: Určitě sis všiml, že Brenda vypadá víc jako kluk, než ostatní dívky.
Brian: Ano, toho jsem si všiml.
Matka: Tak to je tím, že Brenda se narodila jako kluk. Jako tvůj bratr.
Byl z toho v šoku.
Ale pro Brendu to byl první den jejího života, kdy se začala cítit šťastně.
Řekla, že vždycky chtěla být chlapcem.
Hned poté, kdy se David dozvěděl o své minulosti, se David do roku 1997 postupně zbavil některých druhotných ženských pohlavních znaků (důsledek hormonů) – musel podstoupit odstranění prsů a nechal si udělat plastiku údu. Začal si píchat injekce testosteronu.
Matka: Když se Brenda stala Davidem, byl velice milý. Snažila jsem se, aby mi odpustil, omlouvala jsem se. Řekl, že jsem pro něj ta nejlepší matka, kterou moc miluje.
Začal mít ve škole přátele.
“Už jsem nebyl tak vyděšený a plachý. Všechno se změnilo.”
David vyhledal pomoc, která mu měla chirurgicky navrátit jeho mužnost a také obdržel bolestné za neúspěšnou obřízku.
“Chtěl jsem se najednou stát otcem! Mít děti.”
Ale David nemohl mít vlastní děti.
Pak mu ale byla představena Jane – osamělá matka tří dětí.
22.9.1990 si David vzal Jane za manželku
Vypadalo to, že David má konečně normální život.
Jane: “Byl to úžasný manžel a dobrý otec. Byl velmi romantický. Nechávali jsme si různě po domě krátké milostné vzkazy.”
Byla tu stále ale jedna věc, která vyřešená nebyla – vztah s jeho bratrem Brianem.
(Vidíte, jak se obě jednovaječná dvojčata liší? Jakoby byl David mladší…)
Problémy začaly, když se Brian dozvěděl pravdu o jeho dvojčeti. Byl to začátek Brianovi mentální poruchy, která vedla až ke schizofrenii.
Dr. Money však dál publikoval tento případ jako úspěch. David byl znechucený a naštvaný, protože nic z toho nebyla pravda, protože naprosto ignoroval jeho současný život.
Záběr kanadské televize z r. 2000, kdy se David rozhodl zabránit traumatizování dalších osob a vše s Brianem oznámil veřejnosti.
Jakmile se případ dostal na veřejnost, 1.7.2002 však jeho bratr Brian spáchal sebevraždu (předávkování antidepresivy).
Brianova smrt měla obrovský vliv na život Davida.
Dlouho nemohl najít práci a to mělo vliv i na jeho manželství.
Jane: “Řekla jsem Davidovi, že potřebujeme pauzu. Nechtěla jsem se rozvádět. Potom tři hodiny brečel.”
V květnu 2004 opouští David dům svých rodičů naposledy.
Vzal si s sebou brokovnici a na parkovišti před obchodem se zastřelil. Bylo mu 38 let.
Money až do odhalení vydával v různých publikacích Reimerův případ za úspěch. Což způsobilo další vlnu podobných operací intersexuálních jedinců.
To, že doktor Money pacienta a jeho rodiče řádně nepoučil, a že svou chybu zakryl, se stalo hlavním bodem kritiky. Doktor Money se hájil, že média případ zkreslila a byla vůči němu zaujatá. Kolegům se ovšem přiznal, že byl sám případem “k smrti vyděšen” a změnil na něj názor. Money zemřel dva roky po Davidovi na komplikace s Parkinsonovou chorobou.
Psychiatrické oddělení případ uzavřelo tím, že genderová identita je primárně vrozená, a univerzita přestala provádět operace změny pohlaví u dospělých se sexuální dysforií (rozlada, pocit nepohody).

John Money (1921 – 2006) byl významný a kontroverzní psycholog a sexuolog novozélandského původu, které se specializoval na výzkum pohlavní identity. V roce 1955 zavedl do psychologie termín “gender”. V počátcích své kariéry vycházel z teze, že gender (a podobně i homosexualita) je určován prostředím, zejména vlivy v prvních dvou letech života, kdy lze ovlivnit sexuální identitu. K tomuto názoru došel Money z pozorování intersexuálních lidí, o nichž se domníval, že jejich gender více odpovídá výchovnému vlivu než biologickému pohlaví. V 60. a 70. letech byl mnohými považován za nejvlivnějšího sexuologa. Jeho odbornou pověst i vliv jeho teorií poznamenal případ publikovaný jako úspěšný roku 1972 pod názvem John/Joan – pokusil se řešit případ chlapce, který nehodou při obřízce v roce 1966 přišel o penis, jeho převychováním v dívku (ženu) a v roce 1997 byl obviněn ze zatajování fatálního neúspěchu tohoto pokusu (pacient spáchal sebevraždu v roce 2004). Byl hlavním editorem rozsáhlé sexuologické monografie Handbook of Sexology z roku 1978 a je považován za původce několika termínů, například normofilie (normální erotické zaměření), chronofilie (souhrnné označení pro sexuální zaměření vymezená věkem) nebo formikofilie (orgasmické praktiky využívající drobných živočichů). Moneyho pojem lovemaps (mapy lásky, poprvé jej Money použil zřejmě v roce 1980) charakterizuje Moneyho systémové pojetí sexuality, na které navázal Kurt Freund ve své teorii sexuálního motivačního systému.

V roce 2002 obdržel od “Německé společnosti pro sociálněvědní výzkum sexuality” medaili Magnuse Hirschfelda. V češtině nevyšla žádná jeho kniha.

Na tomto videu (1. část), na tomto (2. část), na tomto (3 část) a na tomto (4. část) na youtube si můžete pustit (v angličtině) 4x10minutový dokument, ve kterém mluví i jejich ještě žijící matka, otec a bývalá manželka Davida. Matka, která porodila dva zdravé syny, ale nemá už ani jednoho…
Umíte si představit ten průšvih, kdyby by David ale opravdový transsexuál?
Tímto pokusem by se potvrdilo, že pohlavní identitu lze výchovou ovlivnit, protože Davidovi by se samozřejmě ta změna v ženu líbila.
Chci ještě říct, že tak, jak se cítil David a jak popisuje všechny ty pocity, tak jsme se vlastně cítili (a mnohé z nás bohužel ještě stále cítíme) my všichni žijící ve špatném těle. Davidova nespokojenost je nám všem důvěrně známa…
Chudák. Je mi Davida tak líto :(((
A ještě jedno poučení z toho vyplývá: To, že někomu zatajím minulost může ublížit ještě víc, než kdyby to byla lež.

9 komentářů

  • M

    Markétka

    To jsou smutné příběhy 🙁 Jsem ráda, že dneska už jsme se z toho snad poučili a všichni chápou (až na některé menšiny, viz některé naše maily, že Terezko…), že je to vrozený stav a že to fakt není žádný náš rozmar, že nás už nebaví být klukama (to sice taky, ale není to primární motivací).

  • Š

    Šárka

    Za pokusy lze považovat jakoukoliv současnou legální medicínskou změnu pohlaví, a to jak tu chirurgickou tak i tu hormonální, neboť TS jedinci díky SRS operacím přicházejí o sexuální citlivost a vzrušivost a tudíž o příjemné prožitky z milování a sexu, a díky HRT jsou zbaveni sexuálního libida.

  • T

    Tereza

    [2]: …zbavení sexuálního libida po HRT je individuální a netvrdila bych, že se to týká obecně všech (když poslouchám zážitky některých žen po operaci). Jde také o to, co od toho očekáváme. A také o to, jaký je náš partner. Ten má na to vlastně největší vliv.

  • T

    Tereza

    Post op MtF nemohou mít topořivá tělíska odstraněna, protože jsou součástí tkáně žaludu penisu – a tedy i nově klitorisu. Topořivé těleso klitorisu ženy je útvar analogický s topořivým tělesem penisu u muže.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.