otєrєzє.cz

Rozhovor se sestřičkou

Pořád mi dnes někdo volá. To nebývá obvyklé. Ale zvedám to teď docela ráda, protože se můžu představovat svým ženským jménem a to mě baví.
Volala i sestřička z Centra rodinné terapie v Motole, kam mě poslala Hanka na “pokec” pro jistotu kvůli Kačence a v týdnu tam jdu úplně poprvé.
Ale ten rozhovor se sestřičkou, která si chtěla předpřipravit kartu, se mi moc líbil.
Nejprve se zeptala, zda je u telefonu pan Novák. Tak jsem řekla, že nikoliv a sestřička hned věděla, takže se zeptala na paní Novákovou. Tu jsem jí schválila. Ale chtěla vědět rodné číslo a jméno klienta. “Ten Terry to je vaše dítě, které bude také klient?”
Trochu se do toho začala zamotávat 🙂
“Aha, takže Terry Nováková…”
Opravila jsem jí, že jestli potřebuje jméno pro pojišťovnu, tak Nováků – protože Nováková budu nejdřív až za rok.
“Výborně. Tak teď už tomu začínám trochu rozumět…” 🙂
A řekla mi na to jednu moc hezkou větu:
“Když já podle toho vašeho hlasu pořád nevím, jestli jste Novák nebo Nováková!” 🙂
Sice neřekla “máte ženský hlas”, ale vyloženě mužský nebude, když si nebyla jistá.
Takže takové malé potěšení mě dnes potkalo.
A za chvilku přijde ještě jedno takové větší – Darinka mi jde naproti do práce a představím jí mým kolegům z kanceláře, kterým tu o ní tak nadšeně vyprávím a kteří se tu už na ní několik týdnů těší. Když mi tehdy řekla, že mi pro ně žádnou fotku nedá, ale že se přijde ukázat rovnou osobně, nevěřila jsem tomu. A je to tu 🙂
Čekám jí tu každou chvilku, holku jednu usměvavou 🙂

26 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.