otєrєzє.cz

Rozhovor se sestřičkou

Pořád mi dnes někdo volá. To nebývá obvyklé. Ale zvedám to teď docela ráda, protože se můžu představovat svým ženským jménem a to mě baví.
Volala i sestřička z Centra rodinné terapie v Motole, kam mě poslala Hanka na „pokec“ pro jistotu kvůli Kačence a v týdnu tam jdu úplně poprvé.
Ale ten rozhovor se sestřičkou, která si chtěla předpřipravit kartu, se mi moc líbil.
 
Nejprve se zeptala, zda je u telefonu pan Novák. Tak jsem řekla, že nikoliv a sestřička hned věděla, takže se zeptala na paní Novákovou. Tu jsem jí schválila. Ale chtěla vědět rodné číslo a jméno klienta. „Ten Terry to je vaše dítě, které bude také klient?“
 
Trochu se do toho začala zamotávat 🙂
 
„Aha, takže Terry Nováková…“
Opravila jsem jí, že jestli potřebuje jméno pro pojišťovnu, tak Nováků – protože Nováková budu nejdřív až za rok.
 
„Výborně. Tak teď už tomu začínám trochu rozumět…“ 🙂
 
A řekla mi na to jednu moc hezkou větu:
 
„Když já podle toho vašeho hlasu pořád nevím, jestli jste Novák nebo Nováková!“ 🙂
 
Sice neřekla „máte ženský hlas“, ale vyloženě mužský nebude, když si nebyla jistá.
 
Takže takové malé potěšení mě dnes potkalo.
 
A za chvilku přijde ještě jedno takové větší – Darinka mi jde naproti do práce a představím jí mým kolegům z kanceláře, kterým tu o ní tak nadšeně vyprávím a kteří se tu už na ní několik týdnů těší. Když mi tehdy řekla, že mi pro ně žádnou fotku nedá, ale že se přijde ukázat rovnou osobně, nevěřila jsem tomu. A je to tu 🙂
 
Čekám jí tu každou chvilku, holku jednu usměvavou 🙂

26 Comments

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.