otєrєzє.cz

Slečna s rudými nehty

Šla jsem na poštu, do obchodu pro zeleninu a nějaký hezký nový šampón.
Na svých vlasech si sice ještě culíček udělat nemůžu, ale přes uši, ofinka i vzádu už to začíná tak hezky přerůstat, že to při mých určitých vlasových kreacích vypadá i žensky 🙂 (Dát k tomu tak náušničky a namalovat se … jééé).
Kolikrát si žensky přijdu i v práci (když mi třeba kolegyně řekne, jak ve mě vidí tu ženu 🙂 Nebo na wc (bohužel ještě pánském – ale nemůžu chtít všechno hned 🙂 před zrcadlem, když si upravím tu svojí krátkou patičku 🙂 (Dokud budou mít muži kolem mě delší vlasy než já, tak spokojená nebudu!!! 🙂
 
K tomu, než půjdu na poštu jako Tereza potřebuji ale dvě věci: zbavit se už konečně těch příšerných vousů a mít delší vlasy (aspoň o trošku). Pak už mi nebude bránit nic. No a v téhle hezky nadšené náladě si to kráčím u obchodního centra, přede mnou se batolí malinkatá holčička v červené kombinéze s tatínkem, strašně se mi líbila, tak jsem se na ní usmála a ona na tátu: „Pán!“ 🙂 A táta: „Ano, pán!“ :)))
Tak samozřejmě jsem nebyla v holčičím oblečení, takže jsem ani nic jiného čekat nemohla. Jak snadno jsme někdy identifikovatelní už tak malými dětmi… Jen chci říct, jak to bude hezké, až mi ty děti jednou takhle řeknou: „Paní!“ 🙂 A tatínek: „Ano, paní!“ 🙂 (Doufám, že se shodnou! :).
Tolik mi na tom záleží. I kdyby to bylo za rok, za dva, za deset! 🙂 (panebože jen to ne – to bych nevydržela těch deset).
 
Líbí se mi, jak v práci už nemusím nic vysvětlovat. Jak všichni chápou, proč se tak chovám. Proč mám nalakované nehty, proč si dávám malé porce, proč si někdy beru jen salát, proč kolegyňce Jitce chválím tričko… 🙂
Přesně o to mi šlo. Aby už to nikdo neřešil.
Dneska měla Jíťa ale vážně hezké tričko. Černé s velkým trojlistem složeným z malinkatých trojlístků všech odstínů od růžové k bílé, které se pod prsy lehce rozlétly pryč jako ve větru. To se nedalo nepochválit! 🙂
Na to mi Jíťa řekla, že už se těší na moje trička! 🙂
(Ona je úžasná! 🙂
Takže jsme probraly můj šatník, že už mám jen dva svetry, které nosím do práce a které jsou aspoň trošku uni a na to mi řekla: „Tebe už nebaví tohle nosit, žejo?“
 
Jo. Nebaví. Nejradši bych to už spálila (dala na charitu nebo prodala). Ale jak jsem jí řekla – tohle udělám se svojí první pilulkou. I když je mi jasné, že ještě nebudu vypadat tak, jak bych si představovala… proto si nebudu brát hned „druhý den do práce lodičky“ (jak se s humorem obával můj kolega 🙂 (já si do práce lodičky stejně nebudu brát nikdy, protože to budou buď tenisky, balerínky nebo kozačky 🙂 a tak začnu fikaně s těmi ženskými věcmi, co vypadají jako uni 🙂 (Stejně jak jsem tu kdysi psala – všechno co je uni nosí jenom ženy 🙂 A tyhle dva svetry bych nejradsi už nenosila taky, protože jsou původně určené pro muže (je to zvláštní, jak funguje psychologie oblečení – když tam bude napsáno „for women“ a přitom to bude vypadat úplně stejně jako to „for men“, tak si vyberu „for women“ a budu mít radost, že je to ženské 🙂
 
Teď s napětím čekám, kolik vousků zase příští týden začne vypadávat. Ten týden je vždycky hrozně dlouhý. A o víkendu mám Kačenku, takže se tu už na ní moc těším. Jednou si bude moct přijet kdy chce… až bude starší. Mám s ní velké plány o cestování. Je to perfektně načasované, protože v září půjde do školy a tak má ještě pár let na dospívání (něco jako teď já 🙂 a hned jak to půjde, chci s ní být ještě víc. Protože všechno jde. Protože pořád je to 12 dní stýskání a 2 dny štěstí. Každý večer před spaním jí posílám vzduchem pusinku na dobrou noc.
Vím, že jí cítí.
 
V obchodě ve frontě naproti stála moc krásná slečna. Měla bílého kulíška a z něj měla na obě strany rozpuštěné krásné hnědé dlouhé vlasy, měla nádherné řasy a tak jemnou tvář… hned jsem si všimla všech jejích detailů, včetně tmavě červeně nalakovaných nehtů, co kupovala a to nejhezčí, co si z toho obchodu odnáším je její úsměv… celou dobu se tam na mě totiž culila 🙂 Tak jsem znejistěla a dívala se jinam, ale znáte to – ten pohled vás pořád nutí směřovat zpátky. A hned jsem přemýšlela o tom, jak tohle nesmím dělat, protože mi to může nesmírně všechno zkomplikovat. Někomu zase vysvětlovat, kdo jsem a co mě čeká… to by byla rána pro každou holku. Už žádné ubližování. Nikomu.
Tak jsem přišla domů celá tak hezky naladěná a představovala jsem si, jak tu na mě někdo čeká. Komu můžu donést ty věci na večeři a udělat mu jí třeba. Někdo, komu můžu říct všechno, co se mi za ten den stalo, zasmát se s ním a pak se k němu přitisknout … jako ty z vás, které nemáte sílu, odvahu nebo prostě důvod pustit se na druhou stranu jako já a usínáte každý večer vedle své partnerky…
 
A teď honem dělat večeři. Sousedi nade mnou natloukají řízky… takže… dnes budu mít zeleninový salát s olivami a rukolou. Těším se na to od rána 🙂 Já totiž olivy a rukolu miluju. A taky jsem si koupila doplněk stravy s přesličkou a nějakou aminokyselinou na vlasy, nehty a pokožku. Musím přeci dbát o svůj zevnějšek a vlasy chci mít tedy rozhodně hezké. (Řekla bych, že nejen ty vlasy. :). Prostě jako vy všechny… 🙂

18 Comments

  • Tereza

    [1]: 🙂 Dituško… a víš že asi ano? 🙂 Musím se ale nejdřív namalovat a od pátku do neděle mám Kačenku, takže příští týden 🙂 Budu na to myslet ale 🙂 Taky mi to totiž nedá spát.

  • Dita

    To by bylo skvělý, budu se těšit! 🙂 Jenom se chci ještě zeptat ohledně pilulek. Ty přeci nejsou zadarmo, ne? Bude ti na to pojišťovna nebo někdo aspoň něco přispívat? Přijde mi nefér, aby sis to celé platila sama.

  • Tereza

    🙂 Občas nadávám na tenhle stát, ale tohle je fajn, protože pilulky (stejně jako ta drahá operaci na konci) zadarmo jsou. Platí se jen 30 Kč za recept (pokud ten poplatek teď nezruší pánové z nové vlády :).

  • Tereza

    Doplňuji – hledala jsem to totiž 🙂 za Extrimax je malý doplatek kolem 50 Kč. A pak je ještě antiandrogen a ten by měl být zdarma – nechám se překvapit 🙂 Resp. dala bych za to cokoliv 🙂

  • Dita

    [4]: Uf, tak to se mi ulevilo. Hned mi totiž při téhle otázce prolétlo hlavou, že by sis to celé musela platit sama. A dost jsem o našem státu zapochybovala. Připomnělo mi to, jak jsem si jednou kupovala nějaké prášky na předpis, které nebyly dopláceny pojišťovnou a to teda byla jiná pálka. To je dobře, mám z toho radost. 🙂

  • péťa

    Ahoj holky já beru Estrofem a doplácím na balení cca 100kč  neřeším to jsem štastná že je mám a a ndrocur ten se neplatí akorát s každou která je na hormonech tak každá má estrofem 2mg mě teda předepisuje 1mg nevím proč testy jsem měla pouze na kariotyp

  • Péťa

    Ahoj Nikčo no teď jsi mi nasadila brouka do hlavy tak teď nevím co ten můj doktor jak na toto přišel 1mg dělal mi testy pouze na chromozomy a to je všechno nasadil 1mg estrofemu a 50 androcuru začínám 6měsíc no tak nevím jak to mám řešit je to zkušený doktor je to jeho obor na tý endokrinologii jsem vůbec nikdy nebyla jdu v dubnu na napsání dalších léků tak se ho zeptám co s tím děkuji za info a po tom extrahexalu roste zadek už mi trochu povyrostl ale málo

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.