otєrєzє.cz

3 měsíce HRT

13. 5. 2014 / 19:21 / 21 Comments
Zase přesčas.
Už chci jít domů.
Prší.
Mám balerínky.
Nechce se mi do louží.
Nemám deštník. Zůstal doma.
Ještě jsem se nenaučila nosit ho všude s sebou.
Nechci mít rozmazané oči.
Pořád prší.
A hele, on ten mobil tady stojí, když ho takhle opřu…
Co kdybych zkusila udělat nějakou fotku? 🙂
 
Jsou to téměř tři měsíce od začátku HRT.
 
A tak zatímco jsem čekala, až naprší a uschne, krátila jsem si tu chvilku po práci hraním s telefonem.
 
Vedle zůstali ještě mí tři kolegové (ten nový chlapec se tam seznamoval s našimi výrobky…)
Trochu mě rušili. Je totiž vidět skrz kanceláře prosklenou stěnou.
Ale já se stejně křenila na čočku foťáčku…
 
Bez retuší, s vlastními vlásky tak, jak jsem dnes přišla do práce… aniž bych čekala, že se budu odpoledne zkoušet fotit.
 
Nevím, co vede lidi fotit se a pak ty fotky dávat na internet, ale já si tu chci tenhle 3. měsíc na HRT schovat.
Jestli tu ty fotky nechám, až bude po všem, se ještě uvidí…
 
 
Tak takhle vypadá můj „full time“ v práci.
Moje pracovní místečko, které mám tak ráda. Za mnou (vlastně vedle mě) sedí kolega a šikmo přede mnou kolegyňka.
Pořád něco řešíme, odpoledne už je i legrace (protože se blíží konec pracovní doby).
Foceno od stolu dalších mých dvou kolegyň.
Balerínky z Deichmanna mám třetí den na sobě a vážně si jich užívám. Nemůžu se jich nabažit, jsem jimi úplně posedlá. Jsem posedlá vším. Už zase jsem v té své euforii, zase se mnou cloumá nadšení a jsem ze všeho tak šťastná!
Už se těším, jak si teď objednám další botičky, protože jsem dostala při nákupu kupón na slevu 150 Kč v jejich e-shopu, kde se navíc neplatí poštovné…
Ale nejdřív dopíšu tenhle článek 🙂
 
…vlastně jsem neuvěřitelně šťastná…
 
 
A už v bundičce, protože jsem si myslela, že přestává pršet… A ono nic.
 
 
Takhle nějak mě vidí kolegové, když přijdou „na pokec“ 🙂
Je mi jedno, jak moc nebo málo vypadám žensky. Kolik mám mužských rysů a zlozvyků, které se ale postupně snažím odbourat. Nepřipadám si jako muž. Nežiju jako muž. Nikdy jsem nebyla muž…
A věřím, že už to bude jen lepší a lepší…
 
Tolik jsem si kdysi přála mít jednou taky takovouhle fotku z práce, kde jsem jako žena a to už napořád.
A teď tu ta fotka je. Tohle jsem já. Takový je můj život.
 
„Terez, ty jsi tu autem? Vezmeš mě prosímtě?“, přišla kolegyňka, co si dala přesčas taky.
„Jasně, nespěchej. Nikam nespěchám. Čekala jsem, že přestane pršet. Nemám deštník víš?“
„To nevadí, já mám velký a ten tě schová taky, aby nezmoklo to tvoje mikádo…“ 🙂
Hm, to moje mikádo 🙂 Já chci culíčkyyyyy!
 
Tak jsem přeskákala louže na parkovišti a rychle do Kauflandu pro jahody, které už jsem si dala k večeři. Miluju tu vůni. A v obchodě jsem se celá zase vznášela. Ve frontě u pokladny jsem se zapovídala s mladou rodinkou přede mnou. Vyloženě jim bylo líto, že musím čekat s třemi věcmi, než oni vyloží celý košík, ale já je ujistila, že s tím problém nemám. Mě se totiž ve skutečnosti líbilo tam stát 🙂 V těch davech. 🙂 A povídat si s nimi jako žena. Bez strachu, bez obav, bez masky…
 
Je zvláštní, že když platím a říkám „budu platit kartou“, tak se mi podaří nasadit celkem vysoký hlásek, který mi ale často jindy nasadit nejde. Žádné basy už v něm ale neslyším.
 
Zjistila jsem, jak mě baví ukazovat se 🙂 Když měla paní personalistka dva kluky ve své kanceláři, schválně jsem tam šla s poštou a usmívala se na ně od ucha k uchu 🙂
 
Zítra si beru takovou moc hezkou tuniku, co je dole zakončená nařasením, takže vypadá jako taková krátká sukýnka. Chci přitvrdit. Myslím si, že po měsíci full time mi tu už nikdo neřekne, ať nechodím v sukni. Nikdo už to neřeší.
 
 
Mé pocity a změny na 3 měsících HRT:
  • – tím, jak rostou prsa, tak stále bolí, někdy se ani nedá na ně lehnout. Když se mazlím s Kačenkou, musím dávat pozor. Darinka mi říkala, že když ležela na břiše, řešila to tak, že si dala pod sebe dva malé polštáře – nahoru a dolu a prsa zůstala mezi nimi volně 🙂 Endokrinolog mě na to upozorňoval a Linda to má chudák taky tak. Rychlost růstu prsou je ale podle mě ještě menší než třeba růst vlasů. Je to ještě méně postřehnutelné, ale z dlouhodobého hlediska to vidět je.
  • – už přes tři měsíce jsem neměla erekci (píšu tu o tom tak otevřeně, protože něco takového je pro zdravého muže, který jí má minimálně jednou denně, nemyslitelného a nedosažitelného). Androcur funguje. Moc milé pilulky 🙂 Už mě nic neotravuje. To dole už pro mě neexistuje.
(21:50 – aktualizace)
Protože jsem dostala pár dotazů do mailu na toto téma (erekce), tak odpovím tady 🙂 Budou to ale dost intimní dotazy i odpovědi, takže číst až po 22 h. 🙂
Už vůbec to tam dole nefunguje nebo pokud se to vybudí, tak ano?
Já nevím, jestli to tam dole funguje. Myslím, že ano, protože o tom kdysi psala někde do komentářů Péťa, ale mě ani neláká to zkoušet. Nelíbí se mi ta představa, že se toho mám dotknout – něčeho tak mužského, jak jen mužské může být a prožít mužský orgasmus? Proč? Erekce mě otravovala. Ta nechtěná každé ráno v důsledku zvýšené hladiny testosteronu v mužském těle byla příšerná. Nemluvím o komplikacích při oblékání do úzkých kalhot… Tomu je teď naštěstí konec. Každá to ale asi budeme mít jinak. Já jsem šťastná, že se to tam dole nehlásí 🙂 Ještě musím dodat, že po 3 měsících na hormonech se to celé dost tak nějak zmenšilo. Což je taky super 🙂
 
Žádná erekce nebo i žádná sexuální touha?
Žádná erekce. Sexuální touha menší. Neprožívám to chlapské zatmění mozku při pohledu na někoho sexy na ulici, už mám konečně mozek na správném místě 🙂 Sexuální představy jsou – s mužem i se ženou. Nevyvolávají erekci. Vyvolávají jiné příjemné pocity. Sexuální podněty nemám, nevyhledávám je, nepotřebuji je, nechybí mi. Při představách o mazlení nebo objetí (které jsem měla mnohokrát i za bílého dne) je mi hezky.
 
V případě sexuální touhy se dá ta energie „uvolnit“ nebo už to nefunguje vůbec?
To bude muset odpovědět asi někdo jiný. Proč bych měla já – žena – zjišťovat, jestli něco takového mužského vůbec funguje? 🙂 Můj osobní názor je, že to asi funguje. Neověřeno a ani nikdy ověřeno nebude.
 
Po orchiektomii už nic nefunguje?
To se musím zeptat Darinky, ale ta je teď v autobuse a bude mít příštích 14 dní úplně jiné myšlenky. Jak se z toho probere, tak jí ale zaměstnám intimními dotazy 🙂
 
A co když se nikdy neodhodlám k operaci a zůstane jen ta orchiektomie? Přijdu o sexuální touhu?
Podle mě s tím sexuální touha nesouvisí. Muž myslí něčím jiným, než žena. Teď ale všechno vnímám jako žena. A je známo, že muž má (právě díky testosteronu) vyšší sexuální touhu. Nikdo o ni nepřijde. Jen se ta touha „zženští“ 🙂
 
Jak se potom budu milovat? U mě nefunkční, bez operace, ani to ani to…
Tak, jako se milují dvě ženy? Někdy stačí málo (doteky, polibky, mazlení). Není potřeba hardcore. Ale vím, jak je to myšlené. Když je funkční mužský orgán, je jeho stimulace jasná. Když je funkční ženský orgán, je jeho stimulace taky jasná. Ale když tam ještě ženský orgán není a ten mužský je v „klidovém stavu“, může přijít uspokojení? Čeho? Sexuální touhy?
 
Zjišťuji, že jsem nad tím nikdy nepřemýšlela. A po ty uplynulé tři měsíce mi to ani nechybělo.
To, co mi moc chybí, je objetí… Byly chvíle, kdy jsem chtěla Darinku fakt hodně obejmout. Ne jako partnerku, ale jako kamarádku. Jen obejmout a zase jít. Neexistuje zatím ani žádný muž, který by chtěl obejmout mě, takže na tohle objetí můžu zapomenout. Ale teď se už moc těším na objetí od Aničky, která říká, jak mě nepustí 🙂
 
Tak nevím, jestli jsem někomu tímhle pomohla 🙂
Hodně se změní. Všechno se změní…
  • – mám neskutečnou a stáletrvající chuť na máslo… Od malička jsem ho nesnášela, smrdělo mi, nemohla jsem ho ani pozřít. Kupovala jsem si místo něj Ramu. Teď mám jednu kostku másla na tři dny. Musím ho mít denně. Dávám ho do všeho a ze všeho nejvíc miluju rohlík a máslo na něm. Tohle asi s hormony nesouvisí, ale já si tu změnu nedovedu vysvětlit. Linda popisovala, jak se jí zhoršila představivost při parkování – že ted parkuje jako žena 🙂 Řekla to Hance, ale ta vliv hormonů vyloučila 🙂 Jenže kdo ví…? 😉 Zajímaly by mě ujetosti vás ostatních, co jste „pod vlivem“ 🙂 Jen za tu chvilku, co jsem tu o másle psala, jsem na něj dostala tak nezvladatelnou chuť.
  • – neskutečně mi zřídly a zeslábly chlupy na těle. Nečekala jsem to po 3 měsících. I kdybych nechala chlupy na rukách vyrůst (miluju je hladké, takže je vytrhávám), tak nebudou skoro vidět. Na nohách totéž. Mám konečně ženské chlupy! Ty na zádech zmizely úplně. Nejvíc jsou pořád vidět na hrudi, kde je musím vytrhávat a holit, ale i tak zeslábly. Tom byl strašně chlupatý. Nesnášela jsem to, styděla jsem se za to, vypadalo to příšerně, nechutně a pamatuji si, jak po prvním mém oholení v životě někdy v 16ti letech přišla nesmírná úleva… Zeslábly i vousy, ale ty úspěšně likviduje laser. Teď mě bude čekat 5. procedura. Úbytek svalové hmoty by měl být znatelný po 6 měsících, přírůstek na prsou asi do 2 let. Obojí vím, že probíhá, ale je to nezměřitelné. Nicméně nějaká prsa mám svoje a nevycpávám si je.
  • – změny nálad, které neznám. Chvíli se mi chce strašně smát a pak najednou z ničeho nic brečet a přitom nevím proč. Mám v práci stavy, kdy musím zvednout telefon a doslova se do něj směju. To způsobí, že cítím úsměv i na druhé straně. V tomhle stavu mě nemůže vidět kolega, který mi vždycky řekne, ať „už to neberu“.
  • – přitahují mě muži… to je jako s tím máslem… ale nejen oni… (Aničko 🙂
  • – cítím se ženštěji – protože se tak chci cítit a hlavně můžu cítit. Můžu chodit vzpřímeně, můžu cupitat v balerínách, můžu stát jako jiné kolegyně ve frontě tak, jak stojí jen ženy. Ne proto, že tak stát chci, ale proto, že tak stojím sama od sebe…
  • – nemůžu sníst velké porce. Chtěla bych, ale nejde to. Najednou to nemám kam dávat 🙂
  • – byla bych schopná propovídat celou noc a nestačilo by mi to. Potřebuji komunikovat 🙂 Stále něco řeším. Miluju nakupování. Jen v Deichmannovi jsem strávila skoro hodinu a vůbec mi to nepřišlo. Ještě že jsem tam šla sama… nebo by to nějakému partnerovi nevadilo? 🙂
 
 
Tak jsem si to tu hezky shrnula. Nechci dělat závěry vždycky po měsíci, ale po tom čtvrt roce si myslím, že tam může k nějakému posunu docházet. To se uvidí 🙂 Je to teprve čtvrt rok, co mám za sebou. Už čtvrt rok! Jupííí!
Pořád vidím, jak jsem poprvé celá šťastná spolkla svou první pilulku…
 
Ty fotky jsou tak trošku kvůli Lucce, protože je pořád zvědavá, kvůli mě, abych si zaznamenala samu sebe, ale hlavně pro Aničku, aby viděla, jak nejsem ani zdaleka „dokonalá“, i když mi to moc lichotí, když to říkáš 🙂
 
Mimochodem Darinka za chvíli nastupuje na Slovensku do autobusu a ráno bude v Praze. Začíná zase ten její seriál z nemocničního prostředí 🙂 Slíbila, že tentokrát to prý nebude mít jen jeden díl 🙂 Tak jsem na ní zvědavá. Ráda bych tu v té téměř on-line reportáži totiž započala znovu. 🙂

21 Comments

  • Linda

    13. 5. 2014 / 20:41 at 20:41 Odpovědět

    Jó prsa bolijó xD A náhodou, že jejich rozbolavění registruji tak 3 týdny, i vidět začínají být. Mistr si dokonce všiml. Asi už to bude na podprsenku (na tělo) což mi dělá ohromnou radost 🙂

  • Tereza

    13. 5. 2014 / 21:18 at 21:18 Odpovědět

    [5]: Jo takhle jsi to myslela – no sukni můžeme, ale jsou tam omezení (nesmí být moc dlouhý – což u mě nehrozí 🙂 a nesmí být klasické silonky, ale takové ty tlustší… Právěže s kolegyňkou (co nastoupila po mě) čekáme, jak tam budou naše kolegyně chodit v létě a podle toho se zařídíme 🙂

  • Lucka

    13. 5. 2014 / 21:19 at 21:19 Odpovědět

    ahojík. tak ty jsi byla Terezko takový chlupatý sněžný mužík bigfootek  chi chi.     omlouvám se ti, ale ty chlupy na zádech mě rozesmáli.    moc ti to sluší, opravdu už jsi normální ženská, a ta bundička je moooc hezká, nezbývá než závidět ´´to si já dovolit nemužu´´.  no holky asi je to tak, co už jste tak pokročili, že na vás budou pokřikovat, no jo ženská za volantem. asi to k tomu patří.   Terezko na vlásky kašli, a hups do sukně, uuuuplně klidně.

  • Tereza

    13. 5. 2014 / 21:28 at 21:28 Odpovědět

    [6]: ahoj Míšo 🙂 Ty jsi hodná 🙂 Děkuju Ti. To obočí si takhle trhám už asi dva roky. Byla to nutnost… a první věc, kterou jsem na sobě mohla zženštit…

  • Lucka

    13. 5. 2014 / 22:03 at 22:03 Odpovědět

    [10]: to označení řidičky je přesné, jen jsem to tak nechtěla napsat chi chi.  Terezko když už vypadáš tak dobře, ta sukně není žádná odvaha ale normální dámské oblečení. no kdysi i pánské, jako většina dnes typicky dámského oblečení ´´ sukně, punčocháče, krajky, vysoké podpatky, ružová barva a td.´´.  no jasně, já jsem super odvážná, proto ty jsi ve fázi devět a já ve fázi nula, někdy nula plus, když mám ty odvážné dny chi chi.

  • Lucka

    13. 5. 2014 / 23:17 at 23:17 Odpovědět

    [13]: nezávid holkám. no no, není to tak dávno co jsi taky záviděla, nepovyšuj se jooooo.  dělám si srandu, trochu.    ale je zajímavé že co už se stalo dámskou modou, se do pánské nikdy uplně nevrátí, i když jsou pokusy s punčocháči a sukněmi, moc se to nechytá.

  • Míša N.

    14. 5. 2014 / 12:08 at 12:08 Odpovědět

    Čauky Teri.Tak na fotkách vypadáš nádherně,je vidět že hormony fungují.Na tvém místě bych do sukní šla,myslím že už tě budou identifikovat správně o tom není pochyb

  • Vicky

    15. 5. 2014 / 1:53 at 1:53 Odpovědět

    Noooo  terezko   je  to  v podstatě  upně  vše  skoro  stejné, jako bych to psala  já  :-)  jen  máslo je  stejné  ale  jsou jiné chutě  co jsem dříve  neznala  , jinak na 99% vše stejné  ,  teda  Slávek nebyl  moc chlupatý  ale  taky jsem to nenesla  dobře :-)

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.