otєrєzє.cz

Fotka na řidičák

Ne, žádnou fotku sem dávat teď nebudu! 🙂
Ale popořádku…
Snažila jsem se přehodit pohlaví na interpals.net, kam občas chodím popovídat se zajímavými lidmi ze světa. Většinou tehdy, když potřebuji nějakou informaci z jiné země a není nic jednoduššího, než se zeptat někoho, kdo v té zemi bydlí.
Na interpals.net je omezený počet změn pohlaví na 3.
Kdysi jsem se tam zaregistrovala jako muž, pak jsem si pohlaví přehodila před dvěma lety na ženu a když byl tenhle blog modrý, vrátila jsem ho zase na muže. Tím jsem si vyčerpala všechny možnosti změny pohlaví 🙂
Nechtěla jsem se ale registrovat znovu. Chtěla jsem si tam nechat své původní kontakty, vyplněný profil, atd. A tak jsem zkusila napsat administrátorům a ti mi odepsali, že mi umožní ještě jednu změnu pohlaví 🙂
Takže jsem se tam dnes hezky přehodila (kéž by to bylo takhle jednoduché i v životě), nahrála nové fotky Terezy (samozřejmě ty nejhezčí, co mám) a chtěla se odhlásit, protože jsem měla něco na práci.
K odhlášení ale nedošlo, protože to nešlo 🙂 Během pěti minut mi napsalo 16 kluků…
Všichni reagovali na mou větu v profilu “Czech girl with chocolate eyes” a snažili se mě oslnit tím, jak milují české dívky s hnědýma očima, čokoládu apod. 🙂
Jen tak pro zajímavost, čí jsem typ 🙂 (V profilu mám, že je mi 30)
Prvních 16 vzkazů (ostatní už počítat nebudu):
Itálie, Řím – 23 let – Ital jako vyšitý 🙂
Alžírsko, Alžír – 19 let – blonďatý Alžířan
Turecko, Gebze – 26 let – Turek studující češtinu
Srí Lanka, Colombo – 33 let – velmi stručný (to nemám ráda)
Německo, Berlín – 32 let (nechce si dopisovat s nikým ze Sýrie)
Itálie, Verona – 35 let
Německo, Bochum – 28 let – vysmátý Němec 🙂
Turecko, Esenyurt – 24 let
Itálie, Vicenza – 30 let – (ten je fakt sladký!!! 🙂 Tomu jedinému napíšu 🙂
(Jak moc nás ovlivňuje první dojem 🙁 Je to škoda… Nemůžu ale odepsat všem a ani jsem neměla v úmyslu vůbec někomu odepisovat)
Norsko, Bodo – 41 let (původem z Palestiny)
USA, Boston – 23 let – hudebník (to je tak romantické! 🙂
Maroko, Rabat – 25 let – hezounek ze severní Afriky
Rusko, Kumertau – 17 let – mladíček studující češtinu
Velká Británie, Shrewsbury – 39 let
A ještě mě rozesmál John z Kanady dloooouhým krásným vzkazem a poznámkou: (doslova)
“ya nem mlaveem chezkie”
🙂
Perfektní fonetický přepis češtiny do angličtiny! 😀
Když jsem se tam před 3 lety zaregistrovala jako Tom, tak mi během pěti minut nenapsal nikdo 🙂
Dokonce ani během pěti měsíců… Musela jsem si to být já, kdo napsal první.
Tenhle zásadní rozdíl mezi muži a ženami prostě miluju! 🙂
Pobavilo mě to a po pravdě nevím, co na mě ti kluci vidí, ale tak to je jejich věc, rozhodně mi to nevadí a užívám si to.
Já měla dnes na starosti něco jiného, než dopisování se ctiteli.
Řešila jsem totiž fotku na řidičák. Ten musím vyřídit do 5 dnů od změny, tzn. do středy a na řidičák mě přímo na úřadě narozdíl od očanky nikdo nevyfotí. Tak jsem hned ráno hledala na internetu fotografy, kteří pořizují průkazové fotografie, protože už jsem hodně dlouho (asi 10 let) u žádného fotografa nebyla. Řešila jsem, jak stihnu přijet domů z práce, namalovat se a ještě jít mezi lidi bez dlouhých vlasů.
Žádného jsem ale nenašla a fotografka kousek odsud, co jsem jí poslala sms, mi neodepsala.
Tak mi kolega poradil, ať se vyfotím prostě sama!
Podmínky pro předloženou fotku k žádosti o řidičák jsou totiž dané a jsou k nalezení na stránkách Ministerstva dopravy.
Doma jsem si naaranžovala silné světlo proti mě, stativ s foťákem, namalovala se, učesala, vzala náusničky a… mé sebevědomí spadlo na nulu.
Zatímco v jakémkoliv jiném světle (v koupelně, na chodbě nebo na denním světle) bylo všechno ok a já se kochala tím pohledem, na prudkém silném světle ne. Ostatně na prudkém světle jsem se sama sobě nikdy nelíbila ani jako muž, ale u mužů to až tak nevadí, zatímco žena je z toho vzteklá… Vousy, které ještě po laseru nevypadaly, se mi sice podařilo zamaskovat silnou vrstvou make-upu, ale vynikly mužné rysy tváře. I když výhodou je, že fotka může být černobílá a nějaký ten prosvítající vous tam zanikne, bylo to teď úplně k ničemu.
Ještě že jsem to udělala, protože kdybych takhle přišla k fotografovi, nejspíš by ty fotky dopadly úplně stejně. Taky by se mi nelíbily a ještě bych za to musela zaplatit 120 Kč a bůh ví, jak bych se u něj zesměšnila.
Nadchlo mě, že si můžu doma zkoušet různé vršky a hrát si s make-upem, přičemž nějaké nedokonalosti potom vyretušuju, abych vypadala hezky (i když je to zakázané). Fotku bych si v potřebném rozměru nechala vyvolat v DMku na počkání, které je kousek odsud.
Plán to byl skvělý.
Ale asi se vykašlu na make-up a náušničky a půjdu se nafotit taková, jaká jsem nenamalovaná (tedy taková, jaká se obvykle nelíbím sama sobě). Bohužel se nemůžu a ani nechci nalíčit a vypadat pak na fotkách s těmi mužnými rysy.
Zázrak, který na internetu některé slečny popisují typu: “Když jsem si šla vyměnit řidičák kvůli novému neutrálnímu jménu, úřednice kroutila hlavou, že na té staré fotce nemůžu být já a říkala mi, že vypadám naprosto žensky.” se nekoná.
Takže jsem se zase hezky odlíčila.
Naštěstí ve skutečnosti proti nám nikdy nesvítí tohle nepříjemné prudké silné světlo, které podtrhne každý sebemenší mužný rys.
Došlo mi, že všechno co mám, je ok a dá se s tím něco dělat. To, jakou budu mít ženskou postavu, jaké budu mít vlasy, jak si je žensky učešu, co si vezmu na sebe ženského, jaké budu mít nehty, i to mezi nohama se dá “opravit”, dokonce i ten make-up, ale rysy ve tváři nezměním.
To musí buď hormony nebo plastický chirurg. Jinou možnost nemám. A přitom je to to nejdůležitější, co potřebujeme, protože všichni se nejprve podívají druhému člověku do očí.
Tak abych teď chodila ve stínu, po tmě nebo tam, kde nezáří prudké světlo.
Pozitivní na tom je, že už mám tak dlouhé vlasy (resp. krátké, ale ženské), že vypadají hezky a dá se s nimi už něco dělat. Už když jsem dělala první zkušební fotku ještě nenamalovaná, tak mě to pohladilo po duši, protože tam (i když s prosvítajícími vousy) seděla Tereza a když se na tu fotku dívám, líbí se mi, i když jsem na ní nenamalovaná a neučesaná.
Problém je také v tom, že se na fotce nesmíte usmívat. Musíte mít neutrální výraz. A já se usmívám ráda. Také proto, že vím, jak mi to zkrášluje obličej. Nesmí být ani vidět zoubky a tak jsem se vlastně mohla podívat realitě do očí a to je dobře. Nemůžu se pořád vidět hezky.
Přijde mi legrační, že nejhezčí si připadám na té první zkušební fotce, na které jsem tak, jak jsem přišla z práce bez make-upu, bez náušniček, bez ozdoby na krku… Tu jedinou si schovám, ostatní mažu.
A zítra se jdu nafotit přesně takhle k fotografovi.
———————–
Tak jsem druhý den zjistila, že například fotka na mé klučičí občance je focená bez silného přímého světla. Dokonce bych řekla, že nebyl použit ani blesk (pokud se dobře pamatuji) a ve tváři převládají stíny.
A jak mi napsala do komentářů Lenka – minimálně přes rok jí nikdo na silnici nastavěl, takže bych tu fotku na řidičák nemusela až tak řešit. Je pravda, že za celých 16 let, co jsem řidička (posledních 10 let hodně aktivní) mě stavěla policie jen 2x. To vychází průměrně jednou za každých 8 let 🙂 Naposledy to bylo málem minulý týden, když jsem jela do Prahy na laser. Při nájezdu na dálnici jela přede mnou velmi stará rezavá Škoda 120 a v ní nějaký dědula. Najednou mu před auto skočil policista a začal ukazovat, že má zajet ke kraji. Ale on nechtěl a tak jen stál a koukal (asi se bál), tak ten policista šel blíž a nahlas začal křičet: “No vy! Vy!” 🙂 Chudák s tou škodovkou.
Ale tak já chtěla prostě mít hezkou fotku (jako každá holka) v dokladech no 🙂

16 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.