otєrєzє.cz

Výslech

🙂 Dneska mě zase pobavili v práci. Ono mě to vlastně baví. Paní personalistka se mě pořád ptá. Nejde jí do hlavy, jak jsem jí posledně řekla na její otázku, zda nemám nějaké jiné vlasy, že tohle není jediná změna, která přijde 🙂 Že příští (2014) rok se to ale zajisté dozví (protože (a to jsem jí neřekla) jí stejně budu muset nahlásit změnu jména, i kdybych nechtěla.)
Při obědě na mě volala, ať si k ní (a k dalším 4 kolegyním) přisednu a řeknu, jaká že je ta změna, co mě tento rok čeká 🙂 Že už o tom přemýšlí úplně všechny! 🙂 (Panebože! To jsem si teda zavařila 🙂
Já si tam u jejich stolu ale jen vyplňovala obědy na příští týden a smála jsem se. Kolega na mě z dálky křičel, ať si k nim nesedám a že dělám dobře, že neodpovídám 🙂
No samozřejmě jsem neřekla nic. Jen ty své poznámky jakože ať ještě chvíli počkají a že to na mě určitě poznají apod. 🙂
Nemůžu jim nic říct (a ani nechci), dokud nebudu mít jistotu, že tu hormonální terapii budu moct podstoupit.
Pak se mě kolegyně (která to ještě neví) z kanceláře (když jsme tam zůstaly po práci samy) začala ptát… že prý jsem strašně tajemná a že teď je to ještě horší, protože nikdo nic neví 🙂 Já nechci být tajemná ani středem pozornosti. Chci jenom chodit do práce 🙂 Musela jsem paní personalistce říct, že jestli se mě bude každý den několikrát takhle ptát, tak do léta mlčet nevydržím! 🙂 To jí samozřejmě dodalo chuť vyzvídat dál… Ale ono je to snad po pár dnech přejde, protože já opravdu nic říct ještě nemůžu, nesmím a nechci!
A to jsem si představovala, jak nikomu nic neřeknu nikdy a prostě se najednou začnu měnit 🙂 Stejně by jim to došlo a zeptali by se. A na to už bych samozřejmě odpověděla. Proč se vnucovat? To já nemám ráda.
Ta kolegyně, co jsem tam s ní zůstala chvilku po práci, je taková strašně hodná a milá paní. Vždycky mi dá půlku mandarinky nebo spolu chodíme na oběd 🙂 Mám jí ráda. Řekla jsem jí, že i ona to na mě pozná, protože to prostě poznat bude a že se všechno dozví, ale teď nemůžu říct nic. Že koncem ledna jedu do Prahy, kde budu vědět víc. Pokud mě tedy za tohle nevyhodí (myšleno nebudu odejita :). Ale ujistila jsem jí, že právě u ní si myslím, že to skousne, narozdíl od některých jedinců… 🙂 Takže má zase o čem přemýšlet. Minule mi říkala, že na mě myslela při žehlení. Řešila totiž otázku: Jak to, že se už nebudu smět nikdy oženit? :))) A pokud ano, tak jedině teď hned a pak se budu muset stejně rozvést, protože mi není dovoleno se oženit 🙂
Přitom je to tak jednoduché…
Já ale minimálně do konce února nebudu ta, která jim to řekne 🙂 A ta moje milá kolegyňka, co všechno ví, zarytě mlčí a chce mlčet. Řekla mi, že tohle si musím zvládnout sama. Má pravdu. Trošku jsem myslela, že by mi to mohla usnadnit tím, že to někomu řekne, ale taky bych nechtěla být ta, která to všem řekne, kdyby mi někdo řekl něco tak osobního a nemusím si jí přestat vážit.
Jak to tak vypadá, tak v práci se to asi časem stejně všechno vyřeší samo 🙂 A pokud se to bude pořád brát takhle s úsměvem, tím lépe. Taky v tom nevidím vůbec žádný problém!
Dost často se tou myšlenkou coming-outu v práci zabývám a trápí mě to. Není to totiž vůbec nic snadného… :/ Ale na to je ještě čas to řešit.
Jsem tak šťastná, že je leden! 🙂
Jste taky tak šťastní? 🙂
Dnes musím jít spát brzo. Vstávám ve 4:30 🙁
To Terezka nemá ráda!!!
Zrovna dneska byla reportáž o tom, jak zpěvačka Sandra (z 80. let) otevírá nějaký klub v Praze. Udělala rozhovor s reportérkou TV Nova a ta se jí zeptala, jaký je její recept vypadat pořád tak dobře. A ona odpověděla: “Nesmíte se stresovat. Když se stresujete, jste oškliví! A pak taky musíte dlouho spát. 8-10 hodin třeba!” 🙂
No jo, jenže kde jsou ty časy, kdy jsem usínala a spala úplně v pohodě ještě vedle manželky (teď nezoufám po manželce, ale obecně po tom usínat zase vedle kohokoliv… třeba i vedle své dcery, když jí mám u sebe. To usínáme obě rychle a strašně spokojené se i probouzíme, protože nám nic nechybí…)
Jen býv.manželka si myslí, že jí “zneužívám”, aby na mě byla fixovaná… a přitom je to taky tak jednoduché – prostě mě má ráda a já jí. Ale moje žena vždycky ve všem viděla problém a obracela to proti mě, nenechala si nic vysvětlit a když jsem se o to pokusila, bylo to ještě horší… (Teď zuří, protože tohle sice nečte, ale čte to někdo, kdo jí strašně rád informuje o všem a kdo “s tím má problém” (a nejen s tím). Ovšem pak nechápu, proč to vlastně čte? 🙂 Že by nějaké skryté touhy? 😉 (No dobře, přestanu provokovat). Budu to mít zase na talíři, že “zneužívám” tenhle blog ke svojí obhajobě… a vždyť taky jo… já totiž zneužívám celý svět, abyste věděli! A hlavně proti ní – to především!) Veškeré dobro se ve zlém proti vám obrátí. Ale nebyla taková… kdysi.
Na Kačenku myslím často a už se na ní zase moc těším.
Ale pryč s chmury! Je přeci ten šťastný leden ne? 🙂
Jinak když jsem včera nemohla usnout, napsala mi Dita e-mail, že nemůže usnout :))) A tak kouká na videa na youtube o líčení 🙂 A poslala mi její oblíbené odkazy. (Mooc zajímavé!!! Taky bych to chtěla takhle hezky umět…) Tak jsem měla o zábavu postaráno. I když bych měla tedy spát, protože potom to vstávání… :/
Anetka říkala, že jí ranní namalování očí trvá 4 minuty! 🙂 Musím to od ní odkoukat 🙂 Ale taky bych se ráda naučila to výrazné (ale nepřeplácané) večerní líčení třeba na ples. (Na který už jsem mimochodem příští rok pozvaná! 😉 A taky do kina, na procházku po Praze, do divadla, na kafíčko, na focení… Jednou to všechno uskutečním, holky! (a kluci teda taky – na ty nesmím zapomenout, protože tu prostě jsou a jejich existenci zapřít nemůžu 😉 Někdy mám takové stavy, že bych hned na pozvání řekla “ano”, ale pak si uvědomím, že ještě vlastně nemůžu… že takhle žensky se cítím jen uvnitř, ale zvenčí to ještě není (a ani nemůže být) to, co bych si představovala…
Bezva, tak tenhle článek měl nejprve 2 odstavce. Pak 4… 6… 10… Zastavte mě někdo!!! 🙂

4 komentáře

  • B

    Bibina

    Terezko? no teda,ty tym zenam nadelujes riadne davky :-) ved musia umierat zvedavostou! Uvedomujes si, ze takto sa v celej firme hovori len o Tebe? A ze nie si rada stredobodom?    :-):-)

  • ž

    žába

    Kolegyně v práci to možná již podvědomě vědí. Můj přítel měl kolegu,u kterého jsem to poznala velmi rychle, jen ten můj chlap to u něj/ní neviděl a pak se strašně divil(upřesňuji – byl skutečně pouze překvapen, ne pohoršen. A ještě více byl šokován, když mi to řekl a má reakce byla – a co má být, to já už dávno vím :)Teď je to bývalá kolegyně… A znáte ji. Tedy alespoň podle jejího blogu, měla jste tu její blog v oblíbených položkách.

  • T

    Tereza

    Bibino, jenže já si nemůžu pomoct 🙂 Navíc já o tom sama od sebe nemluvím! Ony se mě vždycky zeptají a co jim mám odpovědět? 🙂 Myslím si, že všímavá žena si lecčeho všimne. Zítra zase do práce, tak jsem zvědavá, co na mě zase vymyslí :)))

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.