Insomnia III. – graf

Docela mě trápí ten můj spánek nespánek a nevím, co s tím. Nerozumím tomu, nechápu se.

„Spánek je nezbytný pro regeneraci duševních i tělesných funkcí člověka.“

Asi nemám jak regenerovat, když nemám ty duševní funkce jako dřív… a nemám je proto, že je neregeneruju. Trochu jakože pořád dokola.

 

Vím, jak z toho ven – stačí, aby vedle mě někdo usínal i se probouzel. Někdo, komu dám pusu před spaním a koho s pusou probudím. Někdo, ke komu se můžu přitisknout, kdykoliv budu chtít – i v noci – koho budu moct vzít za ruku a usnout tak. A někdo, kdo chytí za ruku mě, protože chce spokojeně usnout….

 

 

Tak toho se jen tak nedočkám.

Tohle je minulost.

 

Moje šance spokojeně usnout?

 

a) během přeměny MtF – bez šancí mít partnera do doby, než budu žena

b) jako žena – jo tak za 2 až 3 roky budu žena jako žena + ty roky, než najdu nějakou ženu k sobě…

c) jako muž – zfleku klidně třeba už za týden, když budu chtít… jako dneska jedna možnost… stačilo se sebrat a přijít…

 

Rozeberu tu bod c)

 

– zase mě dostihla minulost… kamarádka Sandra, co jí znám už 4 roky a občas jsme si psali. Jen psali. Jo jasně, že jsme oba věděli, že bysme po sobě skočili, ale já měla manželku a rohodně jsem jí chtěla zůstat věrná a taky jsem jí milovala. A ona měla přítele. (Takových příležitostí má jakýkoliv člověk během života i v manželském svazku kolikrát spoustu, ale jde o to je nevyužít.)

K čemu mi to teď je, že jsem byla 12 let věrná? :/

Já vím, že to není o tomhle, ale ptám se prostě, co z toho mám? Dobrej pocit? Jasně…

 

 

A jakou mám možnost teď, když jsme oba volní?

 

Zase nic.

 

Ona rozhodně lesba není (to mám už zjištěné). Ví o mé přeměně, ale je schopna akceptovat jen mé mužské já.

 

Jako muž můžu usnout spokojeně hned.

Jako Tereza minimálně 1095 nocí nikoli… 3,5 % mého života nebudu mít klidný spánek, protože mám poruchu sexuální identity, která se nedá zničit, utlumit, vyléčit… Kde se mění hlavy? Chtěla bych jinou, prosím!

(No, tak když to takhle napíšu, tak je to vlastně super ne? 🙂 Člověk si řekne – mít nějakou poruchu v mozku, tak nespím v klidu celý život… nějakých 3,5 %? To je prkotina.)

 

Jo, to bych brala, jenže já si pamatuju moc dobře a 12 let jsem to prožívala, že jsem v klidu a spokojená usínala… když něco děláte 12 let každou noc, líbí se vám to, potřebujete to a najednou z ničeho nic to není a úplně se to vypaří z vašeho života, tak máte v hlavě díru… lapete po tom jako po vzduchu, kterého se vám nedostává… Jednou se nadechnete, ale já pořád lapu…

 

Dneska to zase vypadá, že můj spánek odjel na Havaj… aspoň někdo jí má… tu Havaj :/

 

 

 

 

 

 

Tak hlavně, že si umím udělat graf!

Joo, ty já miluju.

A zabiju tím čas v bezesné noci.

Ještě se chystám dohrát další hru.