Ještě že mě nenávidí
Ještě že mě má žena nenávidí, protože jinak bych stála před neřešitelným problémem.
Před chvílí jsem dovezla malou zase k její mamince 16 km odsud. Usnula mi v autě, jinak si povídáme. Byla tak roztomilá. Hned skočila mamce kolem krku a ta jí musela nosit. A já se s ní ještě mazlila – zase tak blízko manželky, která dnes nebyla vůbec rozčílená, napěněná ani nekoukala jakoby mě chtěla zabít.
Vzpomněla jsem si na ten můj nedávný sen, kdy mě pohladila a já se z toho rozbrečela.
Když jsem nasedla zpátky do auta, měla jsem slzy v očích. Před očima se mi odehrávaly všechny ty šťastné chvíle, které jsme prožili tady a začala jsem přemýšlet, co bych udělala, kdyby mi řekla, že by to chtěla všechno vrátit, že bude všechno jako dřív, ale za podmínky, že se ženou nestanu.
Za prvé je to naprostý nesmysl, který mě nikdy nečeká, ale uvědomila jsem si, jaké mám štěstí, že mě má žena nenávidí…
Jak to mám díky tomu jednodušší.
Nechápu, proč to ve své hlavě řeším, když je to nesmysl.
Vím, že nemůžu žít jako muž a vím, že nedokážu žít bez manželky a dcerky.
(Mluvím tu o manželce, ale je to vlastně už exmanželka. Jen čekám, kdy mi ze soudu přijde potvrzený rozvod i na papíře.)
Ale to je pořád dokola, já vim.
Potřebovala bych se už někam pohnout. Nejen s Terezou, ale i s osobním životem.
A taky jsem občas úplně nepříčetná, když se podívám sama na sebe v uni oblečení (třeba ve výloze) a vidím v ní muže, který nikdy nebude vypadat jako žena… zatímco mám občas kupodivu i chvíle, kdy se doma před zrcadlem v tom samém uni oblečení vidím jako žena a hned mě to tak navnadí, že je mi hezky.
Zajímala by mě statistika subjektivních pocitů transsexuálních osob, jak hodnotí sami sebe z pohledu veřejnosti.
Četla jsem, že existuje i skupina osob po přeměně, kteří nežijí životem ani jako muž ani jako žena a zůstávají kdesi napůl. Děsí mě tyhle „nedodělky“. Já nechci být muž! Ale chci být žena! Budu šťastná, když mužem být přestanu, ale lidé mi občas řeknou „pane“?
Ale tohle asi řeší každý v mé situaci.
Nikdo nám nemůže dát žádné záruky, jak to dopadne, jak zafungují hormony, jaký vliv to všechno bude mít na náš vzhled.
Jsou holky, které už teď před HRT vypadají jako holky. Jasně, že řeší více klučičí tvary, vousy, hlas… čili věci, které se dají přeměnou odbourat, ale vidím to třeba na Nataše ze Znojma:
Z fleku může jít ven a poznali byste to na ní někdo? Je úžasná.
Psala mi, že o HRT uvažuje, ale ještě nikam nešla 🙂 Kromě mužských rysů, které se jí zatím daří zakrývat, nemá vlastně až takovou motivaci to řešit, protože si dokáže pomoci sama. Na školu chodí také jako dívka a žije už vlastně dívčí život teď. To je sen tohleto 🙂 I Týnka, která je její spolužačkou, mi kdysi říkala, že je úplně v pohodě a nikdo jí tam neřeší.
Nebo mi poslala fotky Bella z Chorvatska, která mě nedávno kontaktovala kvůli mému videu na youtube a říkala, jak se jí líbím 🙂 Ona je fakt něco! Když mi dá svolení, tak do tohohle článku vložím ještě její fotky. Psala, že má problémy s vousy, že večer už to jde poznat a také s boulí mezi nohama. Ale Bella může jít klidně ven hned… to jsem jí taky napsala a odepsala mi, že chodí ven jako žena a že se jí líbí, když s ní muži hovoří jako se ženou, aniž by cokoliv poznali. To chápu 🙂 A smutně koukám, že chci taky 🙂
Je fakt, že takových šťastných není moc.
Na druhou stranu jsem viděla na youtube i tak mužské rysy, že se velice špatně odbourávají a podle mě zcela odbourat nepůjdou (neberu-li v úvahu např. plastickou operaci obličeje). Ale co hormony nezmůžou, to zmůže plastický chirurg 🙂
(Po kliknutí na celý článek se vám ještě zjeví moje oblíbená moderátorka Radka Kocurová z dnešní předpovědi počasí, kterou jsem si sem prostě musela vložit kvůli její ženskosti a rozhodně vás nenutím se na ní dívat 🙂
No co, jsem si jí sem prostě dala.
A protože to je mimo téma, tak pod čarou.
Ona se mi vážně líbí 🙂 Je tak roztomilá a ženská! A v dnešní předpovědi počasí ji to moc slušelo 🙂
Mimochodem na posledním snímku vidíte, jaké budu mít v úterý, až pojedu k prof. Weissovi, počasí 🙂
8 Comments
Lovely
A asi byla tenkrát i pěkná kravina, že jsem o hormonech jen uvažovala a “někam” nezašla 🙂 ikdyž.. S odstupem času si říkám, že celá transsexualita není jen o hormonech a operaci, ale je to proces, který k hormonům a operaci(ím) vede, jakoby se člověk vyvíjel a postupně dozrával do bodu tak a teď je čas se už někam posunout! 🙂 jééé, tyhle fotky sem neviděla už pěkně dlouho
jsou uložené někde na starém HDD mého starého počítače, který jsem už asi 4 roky nezapla 
děkuju za připomínku, vyvolalo to ve mě nostalgii 🙂
Lovely
A teď vidím, že sem to postla pod špatný článek, super
Lovely
Ne, nepostla, je to dobrý… 🤦🏻♀️🤦🏻♀️🤦🏻♀️🤦🏻♀️😂😂
Tereza
[1]: 🙂 Jůů, okomentovat článek z prvního roku mého psaní ještě v prehistorické době, kdy blog skoro nikdo nečetl a nebylo ani nutné moderovat komentáře, protože prostě nebylo proč.
Lovely
To teda sme holky šikovný!! 🙂
Lovely
A že sme to ale zvládly na jedničku, co? :))
Tereza
[5]: Jo, přesně. "Doba, kdy jsem si myslela, že možné je vlastně nemožné." To zvládnu. Jasněěěě. 🙂
Lovely
Alespoň nás to aspoň utvrzuje v tom, že můžeme být hrdé na to, co jsme zvládly. Byly to krušné časy, ale ráda si občas zavzpomínám
musíme to naplánovat a vidět se :))