otєrєzє.cz

Už mám zase radost

Venku je úplně modrá obloha, sluníčko, chystám se do Prahy na třetí laser a už od rána mám neuvěřitelně dobrou náladu. To nadšení se odněkud vždycky vynoří a ne a ne odejít 🙂 Tyhle stavy miluju 🙂 Mám totiž v hlavě pořád jednu moc hezkou větu, co napsala Chelsea v posledním videu o její přeměně:
“Po 2 měsících na estrogenu jsem se podívala do zrcadla a mé oči vypadaly jinak. Bylo to, jakoby se na mě díval někdo cizíma očima. Cítila jsem se, jakobych se právě narodila!”
Tohle (a její nádherné oči) mě pronásledují celý den. V té fotce 1. den na antiandrogenu to nevidím, ale v té po pěti měsících (po třech na antiandrogenech a až potom dostala estrogeny, takže po dalších dvou měsících, což je u nás v ČR nestandartní postup) už ano.
Neříkám, že se mě to musí také týkat, ale rozhodně tomu věřit chci.
Nehledě na to, že se cítím strašně dobře. Cítím, jak se měním uvnitř. Jak se mé tělo přizpůsobuje konečně hormonům, které mu po celou dobu chyběly. To je ten obrovský vliv na psychiku.
Tváře, čelo (i to neuvěřitelně nezvykle krásně hlaďoučké čelo!) a ostatní části těla mi už zůstaly hladké a jemné, jako týden po mé první pilulce, co si toho všiml i pan ředitel. Bála jsem se, že je to třeba jen dočasné, ale není. Ta hladkost mě fascinuje. Ještě kdyby mě neotravovaly ty chlupy, ale každý den potkávám z blízka tolik slečen, které si ruce neholí a mají na nich chlupy dlouhé třeba 2 cm. No jo, jenže ony jsou ženy. Tam se nějaký ten “prohřešek” proti ženskosti toleruje, protože jí nikdo nezamění za muže jen proto, že má chlupaté ruce 🙂 A vůbec mi to nepřišlo divné (u nich).
A tak se teď těším, jestli stejně jako u Chelsea přijde taková změna, že si toho zase všimne i okolí… Počítám, že pan ředitel jako vždy první! 🙂
Tak aby ta euforie byla zase pořádná na cestu do Prahy, právě mi při psaní tohoto článku volala paní z matriky, jestli si můžu dnes přijít pro rozhodnutí o neutrálním jméně 🙂
No nemůžu, když zrovna jedu do Prahy :/ Takže ve středu! 🙂 A mám z toho velikou radost!
Jen řeším, jak se tu budu v práci představovat třeba do telefonu. Přeci jen ta přípona “-ů” k mému příjmení zní trochu jinak než ta původní varianta 🙂
A doufám (alespoň taková je moje představa), že ve středu přijdu na matriku, podepíšu, vzdám se práva na odvolání, ustříhnou mi roh občanky, dostanu nový rodný list a šup pro novou občanku a řidičák! 🙂 (Kde ovšem musím vyřešit fotku 🙂 Tom tam rozhodně být nechce ani nemůže, jelikož už přeci neexistuje! 🙂

10 komentářů

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.