otєrєzє.cz

Poslední večer

Čeká mě poslední večer, kdy je ještě možné něco změnit.
Poslední večer, kdy manželka může říct, ať neodcházím.
Nečekám to.
Zítra si jedu prohlédnout nový podnájem 52 km odsud.
U lesa, mezi stromy, nad řekou, pod hradem… takovou romantiku potřebuju a miluju…
Ale hlavou se mi honí milión krásných vzpomínek… na manželku a na malou. Na celý můj život.
Jakoby tento večer znamenal další krok dopředu.
Manželka je zatím u tchýně, griluje a je tam veselo. Chtěla bych tam být s nimi. Ta pohoda a bezstarostnost. Ještě nedávno to byla úplně běžná věc. A s milovanými osobami po boku.
Už tam nepatřím.
Už nepatřím mezi lidi.
Jsem asi stvůra nebo co.
Líbilo se mi, co řekla Janička o Hance:
“Hanka je pro nás takový andílek, který vysvobozuje duše odněkud jinud.”

Ona jediná má ten klíč ke všemu, co nás trápí.
Mám plno obav.
Jak tam budu šťastná? S kým tam budu mluvit? S kým se tam budu smát? Tam nejsem doma!
Nikoho to nezajímá.
A proč by taky mělo žejo.
Tenhle boj musím zvládnout sama.
Prostě běž a hotovo.
Ať už si konečně oddechneme…
Jasně.
Vždyť jdu.
Jen je tahle noc jiná.
Radši sem už dneska nebudu nic psát…
Je mi to všechno tak líto :((((

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.