otєrєzє.cz

Nejčastější reakce

Protože už jsem se setkala s docela velkým počtem lidí, kteří nějakým způsobem reagovali na mojí situaci, utkvělo mi pár jejich reakcí v paměti. Tady jsou i s mými odpověďmi:
“A to jsi najednou zjistil, že jsi žena v mužském těle?”
Ne, najednou jsem to nezjistila. Narodíš se s tím. Jen nevíš, co to je, děsíš se toho, stydíš se za to a nemáš dost odvahy na to vůbec myslet, natož to někomu říct.
“Nedá se to léčit?”
Pilulky proti poruše identity (PPPI, jak jsem je tu kdysi nazvala) bohužel n e e x i s t u j í ! Proto se musí přizpůsobit duši tělo. Naopak to nejde. Už jsem dávno smířená s tím, že si nemůžu spolknout pilulku a ono se mi to v hlavě přepne na tu druhou mužskou stranu tak, abych přemýšlela i vypadala jako muž a ta žena mě přestala pronásledovat. Ta žena je Tereza a jsem to já. Nepronásleduje mě, protože tu prostě je. Stejně, jako vy jste vy (nebo tedy většina z vás biologických žen a mužů). I já si stejně jako vy myslím a vnímám svět tak, jako vy. To že vypadám takhle je na nic, ale to už se brzy změní… 🙂
“Dá se to nějak v dětství ovlivnit?”
Na to se mě ptal pan ředitel. Narodila se mu totiž nedávno holčička. Řekla jsem mu, že se s tím člověk narodí a buď se přizpůsobí svému tělu nebo ne. Čím šťastnější dětství, tím je to pronásledování menší, protože není proč ho tolik řešit… ale pak to stejně přijde. To samozřejmě neplatí vždycky. I ve šťastném dětství to může přerůst v extrém. To jsou ti šťastlivci, kteří začali už takhle brzo a žijí si pak celý život na té správné straně. Já si ho tam budu žít aspoň půlku.
“A nestačilo by ti, kdyby sis jen občas zajel do nějakého klubu v Praze?”
Nechci se ukazovat v klubech, nechci točit porno jako nějaká shemale, nechci mít extravagantní dlouhé řasy metr před sebe ani dělat nějakou zábavu. Tohle není transvestismus ani crossdressing. Je to neustálé nutkání žít jako osoba opačného pohlaví – včetně touhy po operativní změně pohlaví. Po té transvestité netouží.
“No hlavně když budeš teď šťastný…”
🙂 To mi řeklo hodně lidí. Nedokáží totiž pochopit, jak mě může učinit fyzická změna pohlaví šťastnou. Ono se to vlastně ani nedá pochopit. Jak mi řekla jedna z mých milých kolegyněk: Neumím si vůbec představit, jaké to je. Přemýšlím nad tím pořád.
Poradila jsem jí, ať si stoupne před zrcadlo, protože ona se jistě v hlavě správně identifikuje jako žena a je ženou. A představí si, že v tom zrcadle vidí zarostlého, vousatého muže, od kterého se očekává, že se bude chovat jako muž a bude tak také identifikován.
Někteří lidé se odmítají do této představy vžít. Některé to vyděsí. S některými to nedělá nic 🙂
Každopádně šťastná jsem už teď, protože vím, že jsem na ten vlak nasedla a už z něj nevyskočím. Ten vlak mě zaveze až k vám, ♥ holky!!! 🙂 ♥
Jak bych nemohla být šťastná?! 🙂
Přidala jsem se na FB do skupiny “Freunde von Zittau”, protože se mi prostě líbí ty romantické obrázky Žitavy a chtěla jsem vědět o všem, co se tam děje. Hned po schválení členství už mi napsal André “Du siehst total süss aus!” 🙂
A už to jelo… tohohle se asi nikdy nenabažím!!! 🙂 NIKDY!
Ale musím balit balíčky, takže sbohem André 🙂 Zase někdy příště. 🙂

3 komentáře

  • P

    Peťa

    Ahoj Teri přesně takovéto otázky znám jsou koukám u všech lidí stejné Ti co se narodily správně tak pakliže o tom nikde nic bližšího nečetli tak pak se takto ptají ale toto jsou hodní a neškodní lidé taky mi jedna kamarádka přítelkyně řekla a nechceš doma fungovat jako chlap a pak když půjdeš ven jako žena myslela to dobře aby má Kačka měla chlapa co měla nikdo z nich to nepochopí navíc já to už vím teď i po změně se mi pořád budou líbit holky akorát mám obavu když jsem viděla dokument o tom jak syn matky která prodělala změnu na muže syn prodělává změnu na ženu a tak mám obavy z mých čtyř dětí mejstarší dcera ta žije s holkou druhá dcera 17let v osmi letech stále nosila vojenské oblečení a kravaty tak mám celkem obavy a by buď ten transexualismus nebo láska ke stejnému pohlaví aby to nebylo v mích genechtrošku mám z toho obavy měj se hezky a pa péťa

  • T

    Tereza

    Ahoj Péťo, já se na ně za tyhle otázky nezlobím. Je dobře, že se ptají. Člověk nad tím totiž nikdy nepřemýšlí (ani nemá proč). Ale někdy to hezkou chvíli nechápou 🙂

  • ž

    žába

    Péťo, taky jsem jezdila léta na čundry v maskáčích a v civilu nosila americkou vojenskou džípovku. Ale jako muž jsem se nikdy necítila, byla jsem prostě ženská v maskáčích, bylo to praktické a pohodlné :)Jako dítě jsem milovala autíčka a pořád jsem byla s tátou v dílně – jsem náturou logik a technik, ale ne pocitově chlap.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.