otєrєzє.cz

9. června 2045

To, že se mi zdá zase psychosen o mé ex, kde mě objímá a utěšuje jsem pochopila.
Včera jsem projížděla místem, kde došlo k první puse a kde jsme bezstarostně zamilovaní venčili jejího pejska.
Ale byl to jen mžik. Ten se bohužel promítl do mých snů.
Je mi jasné, že tyhle sny o ex, kde mě pořád objímá, jsou jen vyjádřením touhy po usmíření a pak taky touhy po objetí někým (kýmkolkiv), kdo mě miluje a já miluji jeho.
Ale proč se mi hned v zápětí zdál sen, ve kterém došlo k rekonstrukci způsobu zabití jedné ženy s takovými detaily, že mě mrazí ještě teď, jsem nepochopila.
Ten sen byl filmovou rekonstrukcí smrti jedné ženy, o které se myslelo, že spáchala sebevraždu, ale my jsme spolu s filmaři přišli na to, že to byla nešťastná náhoda.
Já a ještě s někým jsme šli na místo činu, zatímco počítačově byl před nás vložen mírně rozmazaný obrázek té ženy, jakobychom jí šli po stopách v těsném závěsu a byli tam tenkrát s ní.
Jela úzkou cestičkou na kole do mírného kopce, který byl neustále prudší. Vůbec se neohlížela. Občas jí šlehla nějaká z větví kolem té úzké cesty, včetně nás, protože my jsme tam byli také. Proč jede ta žena na kole do takového kopce?
Když už nešlo jet na kole, slezla z něj a šla pěšky. Neběžela, ale šla rychle, že jsme jí sotva stačili.
Chvílemi nám mizela příliš vpředu.
Najednou se před námi otevřel z křoví vrchol.
Byl to takový asi 20×30 m široký rozpláclý vrchol porostlý trávou a z jedné strany byla skála. Ta tráva byla krásně zelená, všechno vonělo jarem a v pozadí byly vidět další kopce a zelené louky. Ta tráva byla ale taky pěkně vlhká. Byl totiž červen, sice skrz mraky prosvítalo slunce, ale bylo po dešti, takže to klouzalo.
Jen co jsme se dostali na trávu na vrcholu, kousek od nás vidíme, jak si ta žena vytahuje skleněnou ampulku do stříkačky a chce si něco píchnout. Ta ambulka jí ale vyklouzla, ona se jí snažila ve vzduchu chytit, v tom uklouzla a letěla dolů.
Kousek od vrcholu leželi starší noviny a na těch novinách byl datum 9. června 2045. Na hlavní stránce byl nadpis: “Spáchala sebevraždu” a článek o téhle ženě.
Fajn.
V r. 2045 mi bude 69.
To znamená, že než k tomu dojde, zbývá ještě 30 let.
Kdo ví, jestli si někdo 9. června 2045 vzpomene na tenhle sen…
Tak to bylo trošku tajemna po ránu.
Už mi v kuchyni voní mandarinkový černý čaj a k tomu bude k snídani opečený toustový chléb s pomerančovo-zázvorovou marmeládou, takže se přesunu. 🙂
Dnešní předpověď zněla: Budou letní teploty nad 25 stupňů, slunečno, večer se objeví studená fronta.
Tak jsem se těšila, jak za hodinku vyjdu ven na jednu takovou velkou celodenní akci ve městě, na kterou mě vytáhla ségra a na které potkám půlku města 🙂 Těšila jsem se zase na sukni a na to, jak budu mezi lidmi.
Obloha je černá, podle radaru bude za chvíli asi hodinu pršet.
Nespletli se trošku?
Mám takový divný pocit, že ta studená fronta už je tady teď a ne až večer, ale nerada bych jim do toho nějak šťourala.
Každopádně – já si tu příležitost stejně nenechám ujít, takže hurá nasnídat, namalovat a do sukně, i kdyby lilo 🙂
Copak ženy přestávají nosit sukně jen proto, že prší?
Nesmysl.
A těch článků bude dnes asi víc, protože mám ohromnou chuť si do svého deníčku jen tak psát 🙂
Za prvé musím sestříhat video, do kterého mě naočkovala Lucka a za druhé se chci vrátit k Šárčinému odkazu o tom, jak jsou tělové silonky už out. Já bych to totiž zas tak netrvrdila.
Nevím, proč jsem pořád proti všem.
Nechci taková být.
Nechci být rebelka.
Chci být hodná, spokojená, vzorná a tichá myška. 🙂

13 komentářů

  • A

    Anna

    Stojím tu teď na konci všeho a nevím co mám udělat. Nesnesu pomyšlení na to, že máš výčitky, že Ti působím bolest, že tu jednou budeš stát taky a já nebudu poblíž, abych Ti podala ruku a zatáhla Tě zpět. Zároveň ale nesnesu svojí existenci, která prakticky skončila tam v tom dešti před Tvojí prací. Nechci umřít a nedokážu žít.

  • L

    Lucka

    [1]:já vím Aničko že je zbytečné cokoli psát, momentálně to vidíš uplně jinak. postupem času to nebude tak hrozné jak se ti to zdá ted, ono to přebolí, a šetři si lásku pro někoho kdo tě bude mít stejně rád jako ty jeho, takhle si ji celou vyplýtváš. hlavně neudělej nějakou hloupost, ono to potom nejde vrátit zpět. přitom třeba za rok za dva, mužeš být nejštastnější člověk pod sluncem s někým jiným, i když ti to právě nepřijde. ráda bych ti nějak pomohla, ale to bohužel nejde. a kdo ví, třeba Terezka časem změní názor. tak je to jasné, žádné hlouposti jo.

  • A

    Anna

    [2]: To už právě nejde, Lucko. Možná jsem opravdu naivní blázen, ale já do toho dala celé své srdce a všechnu lásku co mám. Nabídla jsem Terezce celý svůj život a něco takového můžeš nabídnout jen jednou. Nemohla jsem jinak.

  • L

    Lucka

    [5]:Terezko, tak snad to nebude zase tak horké, Anička ti určitě nechce ublížit. uvědomuješ si, že na tom neseš tak trochu vinu i ty. pamatuji si, jak si tady v článcích psala jak si zamilovaná. proto i s tím flirtováním po telefonu raději opatrně.

  • L

    Lucka

    [7]:no jak vidíš i do fotky se jde zamilovat. což já si nedovedu představit, na živo bývá člověk trochu jiný než se muže zdát. ale však já vím že si držíš chladný odstup naschvál. no nějak ti to přerostlo přes hlavu chichi. ono je to celé spíš smutné.

  • A

    Anna

    [7]: Celý den se užírám k smrti tím, že jestli to dokonám, tak Ti jednou způsobím hroznou bolest a výčitky. A teď čtu tohle… Posloucháš se vůbec? Tohle je přeci absolutní cynismus. Já ani nevím co Ti napsat. Hrozně se o Tebe bojím, Terinko. Hrozně moc. Až tohle zkusíš na nějakého chlapa, tak ani nechci domyslet, co se může stát. I ten muž na telefonu má své city. Každý má city. Nemůžeš lidi zneužívat k tomu, aby sis něco dokazovala a potom je prostě odhodit. Já Tě miluji a nikdy bych Ti neublížila. U ostatních ale TVRDĚ narazíš. Proboha Terezko, člověk není Tvá hračka! Nikdo Ti to tu nenapíše, protože jseš jim ukradená. Ale věř mi, že každý soudný člověk to vidí a kroutí hlavou. Ty chceš stavět své vztahy na lži. Víš jak může takový chlap reagovat? Proboha Terezko, vždyť Tě někdo zabije, vyhodí z okna nebo zmlátí do bezvědomí. A když ne to, tak Ti připraví takovou ostudu, že už budeš v ČR navždy vyřízená. Vzpamatuj se PROSÍM! Kvůli sobě. Stačí se podívat na to, jak stoupá agresivita a cynismus Tvých článků za poslední týdny. Ze skupiny znám holku co to prožívala právě takhle. Deset let po HRT obchází psychiatrie aby vůbec mohla fungovat v normálním životě. Hrozně chytrá holka a rozený talent na jazyky. Teď nemá nic a je úplně vyřízená. Tohle Ti ale žádná holka na skupině neřekne. Stydí se a snaží se zapomenout.

  • T

    Tereza

    [11]: Anno, veřejně se tu přiznávám, že klidně tyhle tvé zcestné komentáře (bez kontextu s ostatními komentáři) smažu. (Zatím to ale nedělám). Ještě jeden komentář mimo téma a budu ti muset jako první (a doufám že poslední) osobě na světě blokovat přístup.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.