Cukroví

Šla jsem pro citróny na čaj s medem z čerstvého zázvoru, který si chci udělat. Tu chuť totiž miluju.

No a ve dveřích na mě hned vybafne sousedka: „Jééé to jsem ráda, že vás vidím! Počkejte chviličku!“ 🙂

A poslala dceru hledat talíř.

Bylo mi jasné, že mi chce dát zase cukroví, protože to předloňské, které jsme od ní dostali ještě já i s manželkou, bylo naprosto bezkonkurenční. Ale dcerka nemohla talíř najít, tak jsem řekla, že jdu pro citróny a hned budu zpátky.

 

Když jsem se vracela, tak na mě vybafla podruhé, vrazila mi do ruky talíř asi s 20 druhy (od každého kousíček), strašně krásně to vypadá (a chutná :)) a říká: „Tady máte něco od nás. Štastné a veselé.“ A hned další věta: „Nemáte nějaké tmavší vlasy?“ :))) Tyyyjo ta všímavost žen mě fascinuje! 🙂

Tak to jsem se usmála ještě víc, byla jsem šťastná, jak si toho zase někdo všiml (protože se mi to moc líbí) a říkám jí: „Vy ženy jste ale všímavé!“ 🙂 Moje oblíbená odpověď na tohle.

Už jsem to víc nerozváděla. Ale stejně je to hezké, jak jí stačí pár vteřin na to, aby okamžitě poznala tu změnu.

Ani se nedivím, že má milá kolegyňka poznala, že mám lehce namalované oči (podle mě skoro nenápadně). Nebo personalistka, že mám jiné vlasy. Je mi to moc příjemné, protože i když nevypadám jako žena, vidí první změnu.

Jsem zvědavá, co budou říkat na ty další! 😀

 

A já si jdu uvařit ten zázvorový čaj a zabalit dětičkám dárečky.

 

A ještě – můj dnešní pokus 🙂

(Slíbila jsem Adélce fotku 😉