Přeměny

Chelsea Jade, 28 let, Irsko

Chelsea je z Irska, je jí 28 a své úplně první (čerstvé) video mapuje 8 měsíců na hormonech.
Moc se mi líbí fotky na konci videa a taky to, že se snaží popisovat změny, které během HRT prožívala…
“Narodila jsem se v létě 1986. Maminka chtěla mít vždycky dívku a byla přesvědčená, že jí mít bude…
A také že ano, ale ještě o tom nevěděla 🙂
Jako dítě jsem si hrála s dívkami, měla ráda hračky pro dívky a holčičí oblečení… ale můj táta mi řekl, že nejsem žádná baba a že kluci nenosí holčičí oblečení.
A tak jsem se nutila nosit klučičí oblečení… ale občas mě maminka nechala nosit dívčí věci a také mi je někdy i kupovala.
Pamatuji si, když mi byly 4 roky, že jsme byly s maminkou na pláži. Měla jsem na sobě bikiny a vlasy do copánku. V dálce se objevila má učitelka z mateřské školky a má mamka na mě křičela, ať se rychle schovám za útes, aby mě neviděla. A to byla má první zkušenost při nošení holčičích věcí, která mi říkala, že je to špatné a že se za mě má maminka stydí… 🙁
Školní léta byla strašná. Byla jsem každý den šikanována.
Nesnášela jsem proto chodit každý den do školy a v této době jsem všem oznámila, že jsem gay. Líbili se mi muži, ale moje duše byla dívčí. Puberta u mě proběhla dříve, než u ostatních chlapců (tak jako to u dívek bývá).
Několikrát jsem se pokusila o sebevraždu, ale neúspěšně. Bůh věděl, že mám své místo na této Zemi.
Když jsem byla teenager, byla jsem pořád v depresích, ale nevěděla jsem proč, tak jsem se snažila radovat z toho, že jsem chlapec…
Měla jsem vášeň pro tanec a myslela si, že když se přihlásím na taneční konzervatoř, že budu mít díky tomu větší možnost projevit svou ženskost… Ale nebylo tomu tak. Role byly přesně rozděleny: “To nemůžeš dělat! To kluci nedělají!”
Oholila jsem si hlavu a snažila se vypadat mužně. Setkávala jsem se s jinými muži a ti neměli rádi zženštělé typy.
Začala jsem nosit trička s velkým výstřihem a díky nim jsem se cítila ženštěji.
Několikrát za život jsem si nechala růst dlouhé vlasy, protože se mi líbí, když jsou delší a ženské…
…a pak jsem si je nechávala zase ostříhat, protože mi lidé říkali, že v nich vypadám jako holka.
A nechávala jsem si je zase znovu narůstat…
Při objevování mé mužské stránky jsem zjistila, jak moc mě kluci na seznamkách chtějí. To jsem byla tak přitažlivá? Ale bylo to daleko od mé představy, jak bych měla vypadat…
Když mi bylo 18, začala jsem se převlékat do dámského oblečení a cítila se víc žensky.
Našla jsem způsob, jak se oblékat jako žena a spojit ho s mojí vášní pro tanec, když jsem začala účinkovat jako tanečnice v jednom gay baru… Milovala jsem to!
(ve videu je na 2:20 záznam jejího tanečního vstoupení 🙂
V Den Sv. Patrika 2013 (17.3.) jsem se rozhodla všem říct, že jsem až doteď nebyla šťastná a začala jsem být tím, kým skutečně jsem.
Šla jsem se poradit k doktorovi a v květnu 2013 jsem dostala blokátor testosteronu.
Můj první den s antiandrogenem…
Po 1 měsíci s antiandrogenem jsem nepociťovala žádné změny, kromě toho, že mi byla větší zima (to mi něco připomíná 🙂 a začala jsem se cítit normálně tak, jak jsem se vždycky cítit chtěla.
Po 2 měsících jsem si všimla malých změn ve tváři a tak jsem se rozhodla upravit obočí, aby měly více ženský tvar. Mé začínající plešatění se zastavilo.
Po 3 měsících jsem začala brát estrogen a šla na první laserové odstranění vousů. Byla jsem šťastná, že nemám tak viditelný ohryzek:
Po 2. proceduře laseru byly vousy stále ještě hodně vidět a nechala jsem si obarvit vlasy na blond (velká chyba):
Po 2 měsících na estrogenu jsem se podívala do zrcadla a mé oči vypadaly jinak. Bylo to, jakoby se na mě díval někdo cizíma očima. Cítila jsem se, jakobych se právě narodila!
Když se podívám zpětně na můj život, přála bych si tohle udělat už dříve!
Obarvila jsem si své vlasy zpátky na tmavo a začala jsem se cítit tak šťastná! Změn si začali všímat i lidé kolem a tak jsem vše oznámila na facebooku. Dostala jsem tak úžasné pozitivní reakce!
Laser skutečně zeslaboval mé vousy… tolik to bolelo!
Změny ode dne č. 1 do dneška jsou úžasné!
Nechala jsem si prodloužit vlasy a šla na svojí první procházku městem, při které jsem byla moc v rozpacích… 🙁
Nechala jsem si udělat nehty. Miluji všechny tyhle dívčí věci, které jsem se dříve bála uskutečnit.
Má první noc venku v mém městě s mým pravým já. Byla jsem tak příšerně nervózní!
(Chápete někdo, proč tahle slečna byla nervózní? 🙂 Že jí někdo snad špatně identifikuje? Ach ten strach…)
Ale začala jsem se cítit stále příjemněji na veřejnosti… hlavně když jsem byla mimo mé město. V mém městě se stále necítím tak dobře.
Takhle chodím ven… 5 měsíců na hormonech :
(A tady mě tak dojalo, jak je krásná, že to teď píšu se slzami v očích… to si přejeme všechny, abysme takhle vypadaly po 5 měsících… u mě by to byl červenec 2014…)
Mimochodem – na téhle fotce (a i na těch dalších) je jako celá naše česká herečka Ivana Korolová 🙂
Po 6 měsících estrogenu začala má prsa vypadat lépe 🙂
6,5 měsíce na estrogenech – a takto vypadám teď (únor 2014):
Líbám vás všechny!!! GIRL POWER! Jaký rozdíl! Těším se na život s mým skutečným já!
Každý ten příběh je stejný a vždycky má stejný konec… nebo spíš začátek…
Já tedy nevím, ale mě tak fascinuje ta radost, kterou na všech vidím 🙂 Já bych tenhle blog snad psala o nich, i kdybych jedna z nich nebyla :)))
Mám ráda, když jsou lidí nadšení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.