otєrєzє.cz

Ještě se vznáším…

Hodlám Toma nechat v koutě ještě pár dní – prostě dokud můžu. Protože jsem se tak namlsala těch šatiček a ženskosti, že jsem si hezky složila své fialové holčičí tepláky, dala je do skříně a na doma vytáhla sukýnku 🙂 A malovat se taky budu víc, protože se mi to líbí strašně moc! (Pokud to bude nutné – protože to prostě bohužel je pořád ještě občas nutné :(, nebudu to samozřejmě jako Tom přehánět, protože pak by docházelo právě k těm nejistým identifikacím ze strany okolí… :/ )
Zatímco ještě před týdnem jsem řešila, jak pojedu koncem ledna k Hance do Prahy, čili které (dámské) kalhoty si vezmu, teď už je mi jasné, že to bude sukýnka a kozačky 🙂
Dnes jsem se probudila a ten povznášející pocit je pořád ve mě. Je mi strašně krásně. Chvílemi mám pocit, že ta euforie nikdy neskončí… (ona taky jednou doopravdy neskončí! 🙂 Ale radost a štěstí střídá trošku zoufalství nad tím, že ještě pořád musí přijít minimálně jeden (dva, tři, deset…) okamžiků, kdy budu muset zase přeskočit zpátky (až půjdu 6.1. do práce), ale nechci na to myslet. Hrozně to bolí u srdce a svět vždycky tak zešedne… 🙁 Nemyslím pak na nic jiného, než jak přijdu domů a rychle se převléknu zase zpátky. Proč to musím ještě pořád takhle dělat? Snad se to brzy posune…
Neustále v jednom kuse myslím na to, jaké to bude bez toho přeskakování. Kdy už Tom konečně nebude… Nejradši bych všechno mužské už zahodila a navzdory mým nedokonalým ženským rysům (i ve tváři) si začala ten svůj “full time”, o kterém si sním…
A navíc ono je to s námi opravdu jako s čerstvým řidičákem. Čím víc jezdíme, tím víc nám to jde a jsme si v řízení jistější. Proto čím víc chodíme mezi lidi (jako ženy), tím jistěji se cítíme, tím víc se otrkáváme a přestává nám spousta věcí vadit, neřešíme je… to jsou ty krůčky…jeden po druhém hezky pomaloučku…bez kterých by to asi nebylo ono 🙂
Včera večer (no bylo to asi tak v půl druhé v noci, protože jsem se snažila odlíčení co nejvíc oddalovat, stejně jako jsem se snažila oddalovat příchod domů z procházky nebo sundání (bohužel ještě pořád) paruky (která je pro mě tak úžasná!) – i když jsem zjistila, že i s krátkými vlásky si občas připadám docela hezky žensky (prostě jako holka s krátkými vlasy), jenže na dlouhé vlásky to nemá! 🙁 …jsem se odličovala… (pardon za tuhle absolutně nepřehlednou větu – češtináři mě zabijí :))
…asi před 3 měsíci jsem na votocvohoz založila diskusi, jak dokonale odlíčit oči. To bylo rad! 🙂 Většina holek tam psalo, že nedokonalé odlíčení očí neznají, že se jim je povede vždycky odlíčit dokonale, tak nechápou, proč mě to nejde… Psala jsem tam, že to potřebuji vědět kvůli tomu, že občas nalíčím přítele a ten s tím má problém v práci, kde se mu posmívají (což samozřejmě asi tři důvtipnější slečny odhalily a napsaly mi potom moc hezký vzkaz :). Holky menší nedokonalosti v odlíčení neřeší, ale na klukovi je vidět i sebemenší zbytek černé tužky.
Dostala jsem tedy úžasné rady na odstraňovače voděodolného make-upu, včetně namalovaných očí (dvousložkový odstraňovač Nivea) a spoustu dalšího. Co jiného by mělo 100% fungovat, než tohle!? 🙂
Včera jsem se tedy odličovala a zjistila jsem, že ty řasy (horní i spodní) prostě zůstávají tmavší. Nejde to odlíčit dokonale! Jestli mi holky chcete říct, že vy se dokonale odličujete, pak je to tím, že jste zvyklé každý den na to, jak tmavé jsou vaše řasy po odlíčení, ale ve skutečnosti to dokonale (tzn. 100%ně) odlíčené není, i když si to myslíte, protože už nevíte, jaké to je mít je třeba měsíc nenalíčené :). Prostě si to myslím 🙂 Drhla jsem ty řasy (jemně) dokonale několikrát (protože mi na té diskusi říkaly, že ony to umí dokonale! :), ale pak jsem toho už nechala 🙂
Jediná, která se přiznala k nedokonalému odlíčení očí byla jedna slečna, která tam napsala, že je ráda, že se to tu konečně řeší, protože si myslela, že s těmi drobounkými částečkami, které tam zůstávají i po odlíčení, má problém jen ona 🙂
Jenže pak mi došlo, proč já tohle vůbec řeším??? 🙂 Vždyť už tu vůbec nejde o 100%ní odlíčení.
Už tu není nikdo, kdo by mi říkal, jak se mu to hnusí…
A jdu na tu mojí včerejší vánočku se zázvorovým čajíkem u mé oblíbené slovenské pohádky Perinbaba s kouzelnou hudbou od Petra Hapky…
(Napísala mi Danielka (moooc hezká MtF blondýnka z východního Slovenska), ať se s vánočkou za ní stavím na východním Slovensku :))) Vůbec ten včerejšek byl strašně veselý a krásný 🙂 Snad jsem na nikoho s přáníčkem nezapomněla…

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.