otєrєzє.cz

S tebou jsem dokonalá

Snažím se před zrcadlem udělat ten nejošklivější mužský škleb. Udělat ze sebe muže.
Kdysi to šlo snadno (o nic jsem se ani pokoušet nemusela). Teď sama na sobě testuji, jak moc se dokážu ještě nelíbit sama sobě.
Nejde to.
Ať udělám jakýkoliv škleb, i když se hodně snažím, není to škleb mužský.
Ani když nasimuluji znechucení, zděšení, zlost… Dokonce už i ani to mé “pff” při odmítnutí něčeho nevypadá chlapsky.
Včera jsem se na sebe po odlíčení schválně mračila. Ale ani po odlíčení už nevidím muže (krásnou upravenou ženu ale taky ne :). Nevidím ho ani s rozmazanýma očima ani rozcuchaná, nahá ani oblečená…
Kdysi jsem v jednom transition videu na youtube viděla, jak si jedna MtF dělá ze sebe legraci a převlékla se do mužských věcí 🙂 Pod to napsala “crossdressing” 🙂 To mi přišlo vážně vtipné (ale nelíbila se mi v nich, jelikož vypadala až příliš žensky v těch mužkých věcech).
Dřív jsem si myslela, že když se budu usmívat, budu vypadat ženštěji (nenápadný úsměv je totiž základním standardním mimickým výrazem ženy a také se při něm zjemní celý výraz tváře. Všimla jsem si toho už mnohokrát.
Venku leje, jedu pro naftu. V okénku u pokladny sedí žena, na které je únava už hodně vidět. Ale stejně, když mi podává účtenku, usměje se na mě. A já na ní. Přijdu ráno do práce a jsem přivítána s úsměvem. Bez ohledu na to, jak mým kolegyním zrovna je…)
Ale teď už se ani usmívat nemusím. (I když úsměv já ráda.)
Kam se poděly ty nenáviděné výrazy mé tváře?
Mračím se, pláču, vztekám, zlobím…
(Je neděle večer a já před chvílí odvezla Kačenku. Kéž by šly tyhle momenty jednou za 14 dní vždycky nějak přeskočit… Zase jsme toho tolik nestihly.)
Je úplně jedno, co dělám.
Něco se muselo stát.
Může to tak být a nemusí. Všechno, celý svět, vnímáme všichni (nejen TS) dvěma způsoby. Skrze sebe a skrze své okolí.
Tu pravdu, kterou já nevidím, vidíte jen vy, co vás potkávám a říkáte mi svými pohledy, úsměvy, zděšenými výrazy tváře nebo příjemnými šeptanými slovy do ouška, jak to všechno vlastně doopravdy je.
“Když mi pořád nevěříš, půjdem spolu do kavárny, ale nebudem sedět spolu jako minule. Posadím tě někam ke vchodu a budu počítat chlapy, co se na tebe podívají. A budu počítat i ty, co se na tebe budou dívat i jakmile se posadí. Uvidí krásnou osamocenou ženu a uvidíš, kolik jich bude a jak se na tebe budou usmívat!”
“Ale… já s tebou chci sedět jako minule. Dívat se ti do očí a cítit tvojí dlaň, jak mě zase hladí… Věřím tomu, co říkáš, když mluvíš o mně a o nás…”
S tebou jsem totiž dokonalá.
Ona: Dokonalá – nalá – nalá,
dokonalá – nalá – nalá,
s tebou jsem dokonalá – nalá – nalá.
On: Chci tě svléknout z masek, vidět tě citem nahou,
milovat tě nazdobenou, obdivovat i slabou,
dřív bych za sebou ty dveře k tobě radši zabouch,
teď nechápu, že tě chci víc, každou další vadou.
Nelam si hlavu, že to jednou tu mojí přejde,
zůstávám, protože tvůj krok tím mojím pořád hejbe,
nelam si hlavu do čeho se tvoje krása vejde,
to, co máš uvnitř, se v mém nitru stejně jednou sejde.
Neřeš mý oči, vyhlížely dřív jen nohy z novin,
chtěl jsem to po mým tak jsem lovil vitrínový klony.
Zrcadlům nevěř, jenom strach je třeba dolů shodit,
ne to tělo, jde o pocit, ten mi pomoh tohle složit.

Snad se mi zdáš, tak sama sebe se ptám,
zda je to zázrak nebo zase jen sním,
tak jsem začala snít, dýchat a pro tebe žít,
tohle je láska, a to nic nezlomí.

Dokonalá – nalá – nalá,
dokonalá – nalá – nalá,
s tebou jsem dokonalá – nalá – nalá.

Minulý týden se mi náhodou povedlo po roce potkat mého bývalého kolegu, se kterým jsme toho hodně za ty roky na úřadě podnikali, vždycky jsme měli hlavu plnou snů, jak zbohatnout a vymýšleli různé vylomeniny.
Chtěla jsem ho už konečně potkat, protože mě nebavilo psát mu pořád sms nebo maily v neutrálním rodě, aniž by cokoliv věděl.
Bylo to velice milé setkání 🙂 Říkal mi, že už něco slyšel, ale že teprve teď to vidí a “dobrý” 🙂
Po dvou dnech mi přišla tahle sms, která mě (příjemně) překvapila (tím, že vůbec narazil na můj blog a taky samotným sdělením): “Ahoj Terko, ctu tvuj blog a rikam ti, nejsi na okraji spolecnosti. Jsi normalni clovek, ktery proste chce byt zenou. Mas moji plnou podporu. M.”
Na začátku jsem si myslela, že ztratím velkou spoustu přátel. Myslela jsem si, že přeměna z muže na ženu je pro společnost něco tak nechutného, děsivého a neznámého, že z toho musí být zákonitě vystrašený každý.
Ve skutečnosti jsem jich ztratila minimum (byli to vůbec přátelé?).
Věděla jsem, že najdu i nové přátele. A že jich je 🙂
Mám z toho radost.
Nejvíc ze všeho bolí to, že nevidím denně svojí Kačenku, ale potom se objeví lidé, jako M. a už jen vyjádření podpory je pro mě důkazem, že tahle společnost není tak vystrašená, jak jsem jí původně viděla.
O tom ale svědčí i ten, v jehož blízkosti jsem dokonalá 😉
To ty jsi jí ze mě udělal a já si tak nevěřila…
Říkala jsem si: “Copak už jsem na takovém ženském levelu, aby mě mohl milovat muž, kterému se líbí krásné ženy?”
Svým pohledem, svými doteky a svými slovy jsi mě o tom přesvědčil…
Ne, já nejsem výjimečná.
Výjimečný jsi ty! :-*

11 komentářů

  • T

    Tereza

    [1]: Sáro, bez člověka, který me dokázal tak zvednout sebevědomí a podržet, bych to sama nikdy nedokázala a víš sama, jak svoji ženskost řešíme všechny ještě roky po přeměně… Jenže copak jsem to jeho: "Ale ty jsi žena!" mohla pořád dokola poslouchat? :))

  • T

    Tereza

    [3]: ten obrázek je samozřejmě parodie, výsledky jsou ve skutečnosti lepší a ženštější (nedávno jsem tu v jednom článku nechavala fotky vyloženě ženských postav transsexuálů a dalo by se jich najit vic).

  • S

    Sara

    No ja zatim myslim muzu celkem jiste rict, ze se mi nikdo nesnazi nic namlouvat, protoze ani nikdo(krom me uzasne partnerky) nevi o tom, ze jsem MtF. A presto se mi behem poslednich mesicu stalo, ze nekteri komentovali, ze vypadam jako holka, a celkove mam alespon 50% uspesnost a to nenosim zadny vyraznejsi make-up apod. Takze to tak cerne nevidim. Rikam si, ze mozna je dobre, ze jsem neudelala jeste comming-out a testuju vody nez se prohlasim za me prave pohlavi pred okolnim svetem.

  • Š

    Šárka

    [4]: A kolik procent těch transsexuálů MtF má od přírody ženskou kostru a dosáhne na vyloženě ženské postavy, ženské křivky a ženské tělo, kde opravdu není třeba pochybovat o MtF jako o ženě?

  • S

    Sara

    Teda vlastne jedna cis-zena podobna postavou jako na tom obrazku pracuje u nas v praci, nicmene to je fakt jedina co si uvedomuju ze znam. Jinak jsem mnohokrat videla zeny co maji stejne siroka ramena jako boky, nekdy i ramena o malinko sirsi. Hlavne u vyssich zen to byva pravidlem a mezi ne se se svymi 183 cm radim. Takze me spise vadi vyska, ale zas posledni dobou uz rozhodne taky nejsem jedina, populace se zvysuje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.