otєrєzє.cz

Příběh lásky

Je sice září, ale já mám máj. Tedy aspoň tím, jak všude kolem vidím lásku. Chvílemi sáhne i na mě a zasáhne mě svými kouzly a čáry a já pak zůstávám omráčená a okouzlená…
Teď jsem ale okouzlená Krisem a Bridge. Nejde tedy o příběh lásky můj, ale jejich. Na ten můj si musím ještě počkat. (Jak známo, na ty nejlepší věci se počkat vyplatí :).
Tohle je jejich příběh lásky v obrazech zveřejněný v Huffington Post.
Mám ráda fotky, dojaly mě nejen ony, ale i vyprávění Krise a Bridge o sobě navzájem a jsem ráda, že takoví lidé jsou mezi námi.
Sarah Perry, fotografka:
Tyto fotografie zobrazují nahotu a pooperační stavy.
Toto je příběh o někom, kdo je věrný sám sobě. Toto je příběh o hledání opravdové lásky podél cesty.
Prosím, mějte otevřenou mysl. Nikdy nemůžete chodit v jiných botách. Nikdy nevíte, co jiný cítí.
Existuje tolik osamělých duší chodících po této zemi. Mějte prosím na paměti, že věci lze změnit. Vše se zlepší. Stojí to za to.
Tyto obrázky nejsou upraveny. Myslím si, že je důležité, aby byly takové, jaké jsou:
Kris a Bridge oslavili v lednu 2015 roční výroční jejich vztahu. Jejich příběh je mimořádně výjimečný.
Kris má z dřívějšího vztahu dceru se svým partnerem, než si uvědomil, že je transgender. Po setkání s ostatními lidmi z trans komunity a hledání své duše začal přeměnu z ženy na muže na začátku léta 2013. V tom létě se Kris a jeho tehdejší partner rozešli.
Ačkoli Kris říká, že se jeho vztah nerozpadl kvůli přeměně, rozvod obrátil jeho svět vzhůru nohama, začal vše zpochybňovat a nakonec se vrátil k životu jako žena.
Při pohledu zpět Kris řekl, že ví, že zastavuje svou přeměnu, protože byl vyděšený z toho, že nikdy nenajde jako transgender lásku. Ale o pár měsíců později, kdy Kris začal svou cestu se ukázalo, jak moc se mýlil.
Po rozpadu manželství se Kris zaregistroval na seznamce OKCupid a potkal tam krásnou dívku jménem Bridge. Jejich milostný příběh začal už první noc. Když se poznali, strávili celou noc mluvením, mluvením a mluvením. Kris a Bridge nemohli zůstat jeden bez druhého a do dvou týdnů se k sobě nastěhovali. Bridge říká: “Pozval mě dovnitř a zůstala jsem navždy.” Hned na začátku jejich vztahu řekl Kris Bridge, že chce jít do přeměny. Bridge to přijala a říká: “Nevěděla jsem tehdy, co jeho přeměna udělá se mnou, zda budu dál v jeho životě, ale věděla jsem, že ten nápad mnou neotřásl ani neděsil.” Kris byl zamilovaný a popisuje vztah takto:
Skutečně jsme si rozuměli a doplňovali se navzájem, tohle jsem ještě s nikým nepoznal, s žádným jiným partnerem. Dost jsme spěchali, abychom mohli po třech měsících legálně uzavřít naše partnerství. Byly jsme v té době dvě lesbičky a byly jsme rády, že se můžeme vzít.
Ale brzy se Kris začal v noci probouzet a přemýšlel: “Co jsem to udělal?” I když Bridge věděla, že Kris se kdysi pokoušel o přeměnu, byly nyní šťastné jako dvě ženy a Kris se snažil skrývat vnitřní zmatek z jeho nové partnerky. Kris se bál, jak ho bude Bridge vnímat, když půjde do přeměny a obával se, že si Bridge bude myslet, že ji jen vodil za nos. Měl strach, aby si lidé nezačali myslet, že je to jen jeho rozmar a celé noci probrečel.
Jen dva měsíce po svatbě řekl Kris Bridge: “Myslím, že bych mohl být genderqueer.” (Genderqueer (GQ) = “ani holka, ani kluk). Kris se Bridge otevíral stále víc a víc a tím si začínali být stále bližší. Nakonec se Kris rozhodl k přeměně a své partnerce řekl, že chce, aby po ní nemůže chtít, aby stála po jeho boku, ale že je hrdý na to, že je jejím partnerem. Bridge hned nechala Krise ostříhat na pánský sestřih a začala prozkoumávat svou “lesbicko-chlapskou” stránku. Bridge říká:
Bylo to všechno velmi osvobozující, sentimentální, mazlivé, krásné a sexuální pro nás oba otevřít se a hrát si s našimi sebeprezentacemi. Milovali jsme se, jako bychom byli právě zamilovaní. Mám pocit, že jsme našli mnoho odpovědí v naší posteli. Věřím, že sex je krásný způsob, jak si vyzkoušet své pohlavní role, prozkoumat svoji sexualitu a pak ji projevit i navenek, puštěnou do světa se zvýšeným sebevědomím. Mluvili jsme o našich zážitcích donekonečna, byla to krásná forma vyjádření se a převedení našich myšlenek do ložnice velmi sexuálně-pozitivním způsobem.
Bridge začala Krise oslovovat stále častěji jako “jeho” než “jí”. Přesto, když oslovovala Krise jako “manžela”, bylo pro ní obtížné přijmout svou sexualitu jako lesbička. Nakonec se ale identifikovala jako queer. “Přitahovali mě různí lidé, ale hlavně mě přitahoval Kris ve všech fázích jeho přeměny.”
29. prosince 2014 Kris podstoupil odstranění prsou s Bridge po jeho boku. Po operaci Bridge řekla: “To jsi ty! Teď už vypadáš mnohem víc tím, kým jsi.” Na lásku a podporu Bridge během operace a rekonvalescence Kris říká:
Starala se o mě tak, jak jsem to nikdy nepoznal, s láskou a soucitem. Moje žena se stala mým největším spojencem, skutečným partnerem. Dal jsem jí všechno, co jsem a ona udělala totéž. Vybudovali jsme si život, který si oba zasloužíme a to je ta nejkrásnější věc, kterou jsem kdy poznal… Tato láska je úžasná a já jsem šťastný, že jsem ji našel, ale nebylo by tomu tak, dokud bych nebyl tím, kým jsem dnes. Tím, že jsem se skrýval, jsem jen stavěl bariéru mezi námi, kvůli které jsme ani jeden nemohli sedět k sobě tak blízko, jako teď.
Bridge je neochvějnou podporou pro Krise a je důležitou součástí jeho cesty:
Pokud má někdo nedůvěru ve smysl FtM přeměny, musím vám z vlastní zkušenosti říct, že můj manžel udělal opravdu dobré rozhodnutí. Dívala jsem se na něho, utěšovala ho před jeho zhroucením, protože musel žít s prsy… V den, kdy Kris zjistil, že půjde na operaci vršku, byl v tu chvíli nejšťastnější. Ráda bych s ním šla po jeho boku. Jsem už do všeho tolik zapletená, součástí všech jeho vzestupů a pádů všech fází jeho přeměny. Používám slova jako “my” a “nás”, když nás popisuji druhým a vyprávím, čím prochází. Ještě před tím, než jsme se vzaly, jsem si pohrávala s myšlenkou žít společně. Někdy se mě lidé ptají, jak jsem schopna to všechno zvládnout. Ale já viděla jen to, co dělal po celou dobu pro mě: Pomohl mi stát se lepším člověkem. Jsme jen o maličko více průměrní, než opravdu průměrný pár šťastný díky jejich partnerství.
Kris a Bridge spolu vychovávají Krisovu dceru, kterou mají ve střídavé péči s jeho ex a jeho partnerem. V současné době podnikají kroky, aby mohli mít své vlastní dítě.
Fotografka Sarah Perry nabídla Krisovi zdokumentovat jeho přeměnu, jizvy, podávání testosteronu, ale také záběry s úsměvy a slzami. Chtěli vyprávět o svém vztahu.
Kris: Myslel jsem si, že přeměna bude tím nejtěžším, čím jsem si kdy prošel, ale udělala ze mě lepšího člověka. Můj život se zleppšil. My, transgender lidé čelíme tolika překážkám – lidé nás nenávidí prostě za to, kým jsme. Ani rodiny nejsou na naší straně. Často nás popírají, nadávají nám – ale my se stejně vydáme na vlastní cestu. Ale můžeme vstát a říct: “Mohu mít vše, co chci a potřebuji, i když budu sám sebou.”
Jsme tak odlišné, jako jsme podobné ostatním rodinám. Dan Savage měl pravdu: Může to být lepší. Jen je potřeba najít pomoc, najít někoho, a půjde to. Uvidíte.
Ale stejně je to hezké, když někdo urputně neskrývá, čím si prošel a ukáže všem, jaké to je. 🙂
S tímto příběhem mám společné také to, že i já už vím, jaké to je, když mě někdo pozná takovou, jaká jsem a miluje mě takovou. Když vztah začíná už s vyloženými kartami. Odpadá to trapné, nejisté a stresující vysvětlování, kým jsem byla. Vztah s otevřeností už od začátku je pro mě ta nejlepší varianta. Takový člověk jde totiž do vztahu rovnou s tím, kým jsem byla a zná tak má trápení i radosti. Bere mě jako ženu, ale ví, jak se ke mně chovat, čím mi zvednout náladu nebo podpořit v souvislosti s (ukončenou) přeměnou.
To je rozdíl oproti lidem, které jsem potkala jako žena, o které si myslí, že se jako žena narodila a doteď netuší, čím jsem si prošla. A ani to nikdy vědět nebudou.
Zastávám názor, že není nutné to každému sdělovat. Přesněji řečeno, že není to nutné sdělovat nikomu, kromě svého partnera, který jako jediný by měl vědět vše o našem zdravotním stavu, minulosti, protože stejně tak bych to chtěla vědět i já o něm a případně mu pomoci nebo ho podpořit. To přeci posílí vzájemné pouto. Přesně jak píše Kris a Bridge. O tom to je.
Pokud vím, že vztah s člověkem sedícím naproti mně na prvním rande nemá smysl, stejně si ho užiju, už se s ním ale nesejdu a současně si své tajemství nechávám navždy pro sebe. Zatím to bohužel dopadlo vždy tak, že oni mě chtěli, já je ne. Cítila jsem hned výčitky, protože jsem jim jen pořádně zamotala hlavu a navíc mi to “vítězství” dělalo radost. Je to ale nefér. Jenže tak to prostě chodí.
Teď někdo zamotal hlavu mně a udělal mi totéž a já z toho na svatého Václava píšu tenhle článek jako takový dozvuk mých pocitů z toho všeho.
Chtěla bych ale říct, že jsem moc ráda, že znám takové lidi, jako je Bridge (že Bohunko, Jardo, Týnko?). Jsou tu. Opravdu tu jsou, i když jsou vzácní a setkání s nimi je vždy osudové.
99 % lidí, kteří mi vešli do života a vidím je stále ráda, mi přinesl tento blog. Poslední dobou i můj úmysl nechat v jednom z článků z tohoto měsíce svojí fotku.
Takže když to tak shrnu, není až tak na škodu, když známe fotku pisatele 🙂 I já jí vždycky ráda vidím u druhých a mám radost, když se někdo nebojí ukázat. Navzdory ztrátě soukromí. Mně tedy to, že jsem se ukázala, jen udělalo prostřednictvím těch, co mi napsali, radost.
Neřekla bych, že Krisovi a Bridge tento velmi intimní článek nějak ublížil. Oni mají svůj svět, jsou šťastní a ke své minulosti se hlásí. Jsou silní. Jsou dva.
Já nevím, co chci. (Což není poprvé).
Z jedné strany jsem tlačena (například Tomem i mým vnitřním hlasem) do absolutního zrušení všech mých fotek na internetu, ukončení veškerých kontaktů naživo s transkomunitou a přirozenému nakreslení tlusté čáry za přeměnou.
Na druhou stranu jsem tak nadšená z ostatních, tak nesvá, když vidím nespravedlnost a plná touhy podpořit někoho, kdo to potřebuje, že mi (také můj vnitřní hlas) říká, že si mám sice žít svůj sen, ukončit přeměnu i duševně, ale proč se úplně zříct své minulosti? Mám se snad stydět za to, kým jsem byla?
Jak moc je dobré nebo špatné, když někdo ví, že na fotce, kterou našel tady, jsem já?
Je to opravdu takový problém? Zrušení všech fotek tady mi nic nepřineslo ani nevzalo.
Nesnáším blogy, kde nevidím, kdo je píše… Jaké oči to vidí ten jeho svět.
Proto tu budu ode dneška v záhlaví na zkušební dobu všechny strašit 🙂

8 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.