otєrєzє.cz

1,5 měsíce HRT

Odhodila jsem paruku. Navždy.
Dnes jsem se snažila nafotit fotky s ní i bez ní, ale přestala se mi líbit 🙂 Takže sem dám fotky jen bez ní.
Ta délka vlasů mi ubírá na ženskosti (oproti fotkám v paruce), ale spoléhám na to, že vlasy rostou rychle (u mě těch 1,5 cm za měsíc), takže už brzy budu moct dělat culíčky, drdůlky, hrát si s ofinkou a všechna ta úžasná kouzla, která si děláte s vlasy vy. Mé vlasy sice přestaly být krátké, ale ještě nejsou bohužel dlouhé tak, jak bych si představovala.
Je to zvláštní a krásný pocit vědět, že stačí vzít foťák a jít se prostě vyfotit.
Dřív mi zabrala příprava dvě hodiny.
Ještě kdysi hodně dávno jsem bojovala s chlupy na rukách. Nesměly být vidět, takže mohly být jen dlouhé rukávy nebo potom složité a zdlouhavé retušování, které nemělo dobré výsledky a štvalo mě, protože jsem nic retušovat nechtěla. Chtěla jsem to být já, kdo je na fotkách… a ne nějaký vyretušovaný obrázek. Jenže jak to udělat, když ten zlobivý testosteron všechno ženské ničil? 🙁
Dříve mojí cenzurou prošlo 10 fotek z 100. Těch 90 % bylo příliš neženských. Nesnášela jsem je a hned je mazala.
Dnes projde 80 ze 100 🙂 Těch 20 % se mi nelíbí, protože se tam buď tvářím divně nebo nepříliš žensky.
Chtěla bych mít normální fotky venku – na lavičce, na výletě, ve vlaku, na zastávce… Chtěla bych mít normální fotky s kamarádkama. Chtěla bych mít vysmáté fotky, jak vracíme zaběhlou kolii, jak jsem zmoklá, jak lížu zmrzlinu, jak ležím v plavkách na pláži a kolem mě hrají kluci beach volejbal…
Změny po 1,5 měsících HRT:
– pokožka: pořád mám moc příjemně hladkou pleť i pokožku celého těla
– prsa: každý den cítím při doteku tlak v prsou, jak rostou 🙂
– chlupy: na rukách a na nohách jsou slabší a řidší, takže je při vytrhávání hůř vidím 🙂 (vousy zatím posoudit nemůžu, protože mi tak nádherně po třetí proceduře vypadaly a ještě nenarostly, že prostě nevím, jaký vliv na ně mají hormony)
– zima: mi je pořád, ale tím, jak se venku otepluje, už je to lepší 🙂 (ovšem po ránu v ledovém autě je to hrůza – Tom se nikdy zimou v autě neklepal 🙂
– psychika: někdy mívám pocit, že už jsem (hezká) žena a že tak můžu i vystupovat, baví mě ženská chůze, ženské pohyby a ženské chování, které mi vůči mě přijde adekvátní (nikoliv směšné nebo nevhodné), je neuvěřitelné příjemné cítit se žensky 🙂
– mužské “záležitosti”: tak na tohle to má vliv úplně obrovský – žádné otravné “vstávání” po ránu něčeho, co vždy otravovalo a nešlo to ovlivnit v důsledku zvýšené hladiny testosteronu po ránu. Teď už o tom dole ani nevím 🙂 Prostě paráda. On mi to pan doktor Weiss endokrinolog říkal, že se to zlepší 🙂 Jinak už se ale nemůžu dočkat, až tam dole nebude vůbec! (Ale to je svým způsobem všem jasné, protože celý tenhle blog bude jednou končit takovým koncem, který každý předpokládá, takže žádná detektivka nebo odhalení na konci se konat nebude 🙂 Tohle je story s jasným koncem… 🙂 (Pro mě vlastně taky začátkem).
Slíbila jsem fotky, tak je sem dám… Stejně není co skrývat, když už takhle chodím všude…
V podstatě je to změna image, protože z dlouhých vlásků (s parukou) mám najednou kratší…
Jo a detail: Ta prsa jsou moje 🙂 Akorát nevím, jak to budu vysvětlovat v práci, až tohle uvidí…
Do teď jsem se je snažila schovávat pod vytahanými svetry nebo do košilí…ale nastává doba, na kterou jsem tak dlouho čekala – kdy schovávání není žádoucí, kdy je fajn je právě ukázat! 🙂 (myslím pod oblečením :))
S takhle “krátkými” vlasy už mě ale NIKDY neuvidíte 🙂
Protože si je nechám minimálně dva roky (tj. 36 cm) růst!
Nikča zase přinesla kalhoty! 🙂 Okamžitě jsem jí je zabavila 🙂
I přesto, že mé vlasy nejsou dlouhé, si připadám ohromně žensky… To asi ty hormony…
I tyhle kalhoty jsou od Nikči a už jí je nevrátím 🙂
Takhle třeba v téhle košilce a kalhotách chodím do práce – akorát místo balerínek mám bílé tenisky.
A každý den samozřejmě šatník měním… Jen mám tuhle košilku ráda.
Doufám tedy, že jsem nikoho nevyděsila (jak teď s oblibou říkám v práci – ale říkat to přestanu, protože si tím akorát snižuju sebevědomí).
Dobré na tom je, že neplatí: “Lepší už to nebude.” Ono to totiž bude už jenom lepší a lepší…
Jen pořád přemýšlím nad tím, proč mi ta jedna má kolegyně řekla: “Začni se oblékat žensky, až začnou působit hormony a budeš se víc měnit…” Já měla pocit, že už se měním :/ Řeklo mi to víc lidí. Jen ona ne! Bojí se snad za mě toho, že bych mohla být terčem posměchu? Třeba se bojí zbytečně. Jinak je to moc fajn holka, mám jí moc ráda a ona byla první, komu jsem to v práci řekla. Chci to taky probrat s Hankou. Proč mi jedna kolegyně řekne: “Přitvrď a buď klidně ještě více ženská, ať to usnadníš i ostatním” a druhá “Brzdi.”
Tak ráda bych začala už svůj Real Life Test… Nejen kvůli tomu, že mi poběží ta podmínka 1 roku, kdy můžu požádat o operaci, ale kvůli tomu, že už prostě chci žít jako žena… Už jsem to vysvětlovala i personalistce, která se ptala. Že tenhle test přijde a asi už brzy 🙂 Nemám proč čekat. Na to, až mi jedna moje kolegyně dovolí přijít v sukni a halence? Nesmysl.
Takže už si začínám sepisovat otázky, ve kterých vyloženě tápu a které v polovině dubna proberu s Hankou.
Pokud začnu RLT:
1) jak mám reagovat (představení, rod), když zavolá někdo, koho jsem rok dva neviděla a nic neví?
2) můžu se v práci představovat do telefonu “Nováková”, když Nováková ještě v dokladech ani v pracovním e-mailu nejsem? (jsem tam “Nováků”)
3) když za mnou do práce přijede dodavatel, který zná pana Nováka, jak to rychle a bezbolestně vyřešit? (mám visačku na Terezu)
4) mám se se všemi svými kolegy (např. hromadným e-mailem) narovinu domluvit, jak mi mají říkat a v jakém rodě potřebuji, abych byla oslovována?
Myslím si totiž, že pokud začnu RLT, musí být všechno tak, jakobych už doopravdy ženou byla (i úředně), i když nejsem.
To bude možná těžší pro mé okolí, než pro mě…
Něco se ale změnit muselo… Když ráno vstávám, nevidím v zrcadle Toma. Nejsem namalovaná, učesaná, ale stejně se na mě dívá Tereza. A když se potom namaluju… hned mi ten pohled vykouzlí úsměv, protože se mi to líbí, protože se cítím tak žensky.
To je začátek konec doby, kdy jsem ze sebe tu ženu musela dělat.
Teď už to jsem já.

18 komentářů

  • L

    Lucka

    Terezko SUPER. a nepřipadá ti to díky těm hormonum, opravdu ti to sluší, a ten sestřih je velmi žensky sportovní. prostě holka co se nebojí že si na výletě zlomí nehet.  tobě to sluší, já nehraju, já chci takýýýýý.

  • T

    Tereza

    Lucííí! 🙂 Já vím, že vy všechny jste ovlivněné – mě se taky líbíte všechny, když se mi ukážete 🙂 Ale to víš, že to potěší, když mi tohle řekneš 😉

  • L

    Lucka

    a zkoušela jsi ten učes vzadu rozčepýřený, vypadá to moc pěkně a na kratších vlasech by to šlo, a myslím že by ti velmi slušel. no jen nápad, aspon mě se to líbí. a zhubla jsi, de to vidět, jen to nepřežen.

  • T

    Tereza

    Holky moc vám všem děkuju 🙂 Já jsem sem ty fotky nedávala proto, abych poslouchala, jak jsou skvělé 🙂 Je to fotodokumentace a rozhodně nejsem vůbec spokojená, ale pořád věřím a těším se, že to lepší ještě přijde 🙂

  • L

    Lucka

    Terko jsi ženská, tak nemužeš být se sebou spokojená, to je normální. a potkat tě někde, tak tě určitě identifikuji jako ženu, já na těch fotkách opravdu vidím Terezu. ti co tě vidí každý den si toho tolik nevšimnou, ale pilulky zabírají. a vypadáš daleko přirozeněji než na těch starších fotkách. prsa v práci nevysvětluj, od kdy musí ženská vysvětlovat že má prsa. neřešit, chodit v tričku. rostou potvory rostou hi hi.

  • M

    Majti

    Ahoj Terezko, Jseš prostě krásná žena a i ty krátké vlásky jsou super a prsa no jedna báseň, krásně nám rozkvétáš. Tak se neboj a ukaž se ve své kráse,mraky jiných žen by ti mohlo závidět.

  • M

    Majti

    Terezko, já myslím že Rtl múžeš klidně začít a neřešit při tom to jestli jsi Novákú nebo vá. To by jsi ho ani nikdy začít nemohla kdyby jsi to brala takhle.

  • L

    Lucka

    ahoj Terezko. tak ta voda na čaj už je dávno studená. jako omluvu beru, že se ti zrovna jak na potvoru pokazilo auto. určo jsem se trefila že.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.