Cesty

Jako v pohádce

Byla to jedna z nejhezčích sobot za poslední roky.
Tušil jsem, že to tak bude už když mi přišla ta hezká sms s pozváním, protože přišla od člověka, kterého mám rád.
Ještě teď mám v sobě tu atmosféru a také před kouzelnou brankou jako z pohádky jedno objetí, které je pro někoho možná naprosto běžným úkonem, ale pro mě stejně jako celý den i večer až do půlnoci se všemi těmi pohledy, úsměvy a rozhovory tím nejmilejším a nejsilnějším zážitkem, pro které se mi líbí žít.
Děkuji ti, Kačko.
Červený koberec
I takové jsou Karlovy Vary.
Tajemná a kouzelná branka, která opravdu není obyčejnou brankou…
…jakobychom najednou ani nebyli v centru města plného bavících se lidí,
kamer a světel reflektorů,
Nejsme v nějaké pohádce?
Jsme 🙂
Vím, že se z té pohádky musím probudit, protože zítra začíná zase realita.
Ale už navždy ta realita bude pozměněná a ovlivněná touto sobotou.
A také vím, že podobné pohádky můžeme my lidé prožívat i několikrát.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.