otєrєzє.cz

Na co se ptají holky?

Dnes jsem po vrácení Kačenky mamince vyzkoušela novou metodu, jak nebýt smutná.
Není úplně stoprocentní, ale funguje aspoň tak, že když vejdu do dveří bytu plného Kačenčiných hraček, nesložím se na židli v chodbě a nestrávím tam půlku večera v slzách.
Každá holka ví, co jí dokáže udělat radost.
Nějaký ten nový hadřík na sebe nebo zpráva od někoho, na kom jí záleží.
Je potřeba se na něco těšit. Na cokoliv! A na sebemenší jinak bezvýznamnou skutečnost, ale samotný fakt těšení se má obrovskou moc!
A pokud můžu, udělám si každou takovou smutnou neděli něčím radost.
Takže jsem se těšila, jak si zajedu do DMka a koupím si novou tužku na oči (moc ráda zkouším různé značky. Moje úplně první tužka na oči, nějaká noname, kterou jsem kupovala v Polsku, nebyla ještě překonána. Dokonce ani poslední tužkou Rimmel, která mě zklamala, protože když mi zbyly asi tři centimetry, normálně v ní nebyla tuha! Prostě prázdná díra! Skandál! 🙂 Takže teď mě čeká testování tužky Maybelline Expression Kajal. Byla trošku dražší, než jsem plánovala, ale chtěla jsem si udělat radost 🙂 Já vím, taková prkotina – tužka. Ale pro mě to prkotina není. Každá věc, kterou si můžu koupit pro sebe mi dokáže udělat radost.
Jen mi chybí ten další způsob překonávání smutku a to je ten “těšit se na někoho, na kom mi záleží”. Tenhle způsob totiž funguje vždy perfektně. On totiž takový lidský dotek nebo milé slovo dokáže divy. Na Badoo je sice výběr, protože se mi tam nahromadily vzkazy od nových kluků za poslední dny, ale žádný z nich není ani ve fázi seznamování, natož “záležení mi na něm”. Ale těším se, až ty vzkazy zkouknu. A o to právě jde. Těšit se. Na cokoliv! Třeba na to, že si nalakuju nehty novým lakem, že si pustím hezký film, že si po umytí vlasů dám na hlavu kondicionér s vůní levandule (ten od Garnier je tak dokonalý, že se ho nedokážu vzdát a kupuju už si ho měsíce, protože vlasy jsou po něm tak lesklé a nádherně voní. Až na to, že k nim nemá kdo vonět. Kromě mě. Protože mé vlasy jsou už konečně ve fázi, kdy si mohu hrát s pramínkem vlasů a přivonět si k němu! 🙂 Nebo když si chci vypláchnout pusu po čištění zubů, musím už si je držet, aby mi na ně nenatekla voda z kohoutku! Všude to lítá, když venku fičí vítr, vypadám pak vztekle, ale ve skutečnosti jsem neuvěřitelně šťastná, že je mám 🙂
Zato roční období teď přichází naprosto jalové. Advent a Vánoce. A tak mi nezbývá, než co nejčastěji aplikovat na sobě mou novou metodu zvládání smutku a stesku po Kačence. Dělat si radost a těšit se na cokoliv.
Kačenka mi celý víkend dělala velikou radost. Hrály jsme hru, kdy jsem jí psala kratší jednoduchá slova a ona je měla přečíst. To bylo poprvé, co plynule přečetla slovo! Bavilo to mě i jí a zkoušela jsem i těžší slova. A dnes mi udělala radost ještě něčím. Vyslovila doslova posvátnou větu.
Byly jsme na oslavě jejího svátku a narozenin mé neteře u sestry. Ani nevím, co se začalo řešit, když najednou sestry holky (4 + 10 let) a Kačenka začaly probírat, kdo tu vlastně všechno na té oslavě je a Kačenka řekla: “No jo, vždyť tady jsme samé holky!” 🙂
To jsem nečekala, vzhledem k tomu, jak mě stále oslovuje “tati”. Zjistila jsem, že ona mě opravdu jako ženu bere. Už dlouho. Všechno moc dobře chápe, ale (jak prohlásila) nebude mě oslovovat “mami”, protože je zvyklá na “tati” 🙂
Ale to není důležité. Důležité je, že jsme na oslavě byly všechny holky! 🙂 A nikdo se nad tím nepozastavil.
Když jsem přišla s Kačenkou k mamce na oslavu, 10letá neteř mi hned nesla ukázat novou knížku, co dostala. Byla to moc hezká růžová knížka s názvem “Na co se ptají holky? Kniha o dospívání.
To mě samozřejmě hned zaujalo, protože i my (co jsme na začátku nebo v průběhu prvních několika let na HRT) jsme vlastně tak trochu “dospívající” a za chvíli jsem jí měla přečtenou úplně celou! 🙂
Některé pasáže mě tak zaujaly, že jsem se rozhodla je sem vložit. Protože jsem se dozvěděla i věci, které jsem dosud nevěděla a týkají se i nás.
Ta kniha se totiž vyznačuje svou otevřeností (což je pro dospívající opravdu jediný možný způsob, jak jim předat důležité informace).
Tvá prsa
Jedno je jisté: prsa vzbuzují velký zájem, a to může být někdy hodně nepříjemné
Proč začínají růst?
Růst prsou je především reakcí na stoupající hladinu estrogenu ve tvém těle. Tento hormon zajišťuje růst prsních žláz a tvorbu tukových polštářků kolem nich. Velikost tvých prsou závisí především na tom jak silné tukové polštářky se vytvoří. A to, bohužel, nedokážeš vůbec nijak ovlivnit.
(Endo-Weiss mi před 9. měsíci na první návštěvě vyprávěl, že má prsa nejsou prsní tkáň, nýbrž tuk. Že prsní tkáň doroste pod vlivem estrogenů. V podstatě je mi jedno, z čeho ta prsa budou. 🙂 Hlavně, že tam jsou! Ale teď jsem se tedy dočetla, že prsa jsou hlavně tukové polštářky. Takže tuk! Ve čtvrtek na druhé kontrole po 9 měsících se mě milý pan doktor ptal, zda už v nich cítím po promačkání tužší místa (což by měla být právě prsní tkáň spolu s nově vytvářejícími se mléčnými žlázami. Ano, jsou tam 🙂 Zatímco poprvé jsem mu svá prsa musela ukázat, teď už si je okukovat nedovolil. Stačilo mu to, co vidí přes tričko, což také okomentoval 🙂 A prohlásil: “Tak jak koukám, vy už vypadáte tak, že jste určitě spokojená.” No, spokojená jsem, ale úplně spokojená nebudu nikdy. Neustále na sobě hledám(e) nedokonalosti. O tom se píše i dále v této růžové knížce 🙂
Pak mě ta milá sestřička při odchodu říká: “Tak už máte všechno, co potřebujete?” “Ano mám, jsem moc šťastná, ale něčeho mám o trochu víc, než bych chtěla, což už ale za půl roku bude snad minulostí.”
Do Prahy jsem jela spolu s Lauren, která je 3 měsíce na HRT a už jí to teď velmi sluší, takže jsme pak po celé Praze sháněly její nové šaty na věneček. To bylo něco naprosto jedinečného i pro mě, protože jsem se vlastně pohybovala v obchodech, které byly doslova napěchované ženskostí! Všude kolem krásné hadříky, šaty, trička, kalhoty a 95 % návštěvníků byly ženy, ve výjimečných případech doprovázeny svými partnery. A mezi nimi my dvě! Lauren si šla nejprve vyzvednout rezervované boty do Humanicu. Procházela se tam mezi regály na 13centimetrových podpadcích s takovou ladností, že jsem já ani nikdo jiný nepochyboval, že ona je žena a milou společnost nám dělal Dany, který také chodí k Hance a který měl dnes schůzku s Hankou po nás, ale dnes tam přijel se svojí milou maminkou. Takoví rodičové mají vždycky můj obdiv.
Lauren si nakonec vybrala asi v pátém obchodě velmi krátké (a velmi krásné) přiléhavé šaty a já si je představovala na sobě. Už se tak těším na ten svůj první ples! Byla jsem centrem přecpané Prahy donucena cestovat jako řidička, což jsem ještě nikdy neudělala a užily jsme si při tom v kolonách ve špatných pruzích dost zajímavých situací, ale tak zvládly jsme to. Jak by taky ne! A kdyby náhodou někteří z řidičů zakřičel “ty krávo”, vlastně je to ještě pořád ženská poklona, za kterou se nemohu zlobit, i kdybych chtěla. 🙂
Ale pokračuji ve čtení z knížky “Na co se ptají holky?” 🙂
Ve tvých prsou se nachází síť mléčných kanálků spojených s mléčnými žlázami. Ty v budoucnu rozvádějí mateřské mléko ze žláz k prsním bradavkám, abys mohla jednou kojit své dítě.
Jak zjistíš velikost dolního obvodu hrudníku a košíčků?
Potřebuješ krejčkovský metr. Nejpre jej přiložíš přímo pod prsa kolem hrudního koše, tedy kolem žeber a zad. Dbej na to, aby metr přiléhal k tělu, nepřetáčel se a nebyl příliš těsný, aby tě neškrtil, ani nebyl příliš volný, aby na zádech nesklouzával.
Míru, kterou odečteš z metru si zapiš. To je velikost dolního obvodu hrudníku v centimetrech. Pokud hodnota leží mezi obvyklými velikostmi podprsenek (např. 68 cm), prostě číslo zaokrouhli na nejbližší větší velikost podprsenky. Většina podprsenek má nastavitelné zapínání, takže si jejich velikost můžeš trochu upravit.
Velikost košíčků
Teď změř obvod přes nejobjemnější část prsou, přes bradavky. Od naměřené hodnoty pak odečti hodnotu dolního obvodu hrudníku, kterou jsi změřila předtím. Pokud výsledek leží mezi 10 – 12 cm, máš velikost košíčku AA. Hodnota mezi 12-14 cm znamená velikost košíčku A, mezi 14-16 cm velikost B atd.
(Takže já mám podle tohoto výpočtu ještě pořád Áčka a chybí centimetr, aby se z nich stala Béčka).
Pochva, vagina
Jde o kanál vedoucí směrem od dělohy ven. Odchází jím menstruační krev a při porodu tudy prochází miminko na svět. Pochva je dlouhá přibližně 12 cm, široká asi 3 cm a extrémně pružná – mimo jiné také proto, že její stěny mají velké množství záhybů.
(Tyto míry jsou samozřejmě průměr. Elasticita pochvy biologické ženy je značná, proto je schopna se tak přizpůsobit i větším rozměrům mužského penisu.)
Vlasy a chlupy mají svůj životní cyklus
Trvanlivost vlasu na hlavě je dva až sedm let, chloupek nad horním rtem oproti tomu vydrží jen čtyři až pět měsíců.
Co si myslí chlapci?
Věšina chlapců nechápe, proč jsou děvčata se svým tělem v podstatě neustále nespokojena. Jejich oči vidí jednoduše jak malé, drobné superdívky s jemnými křivkami, tak velké superdívky s bujnými křivkami. A víš co? Mají úplnou pravdu!
Ať už tomu cheš věřit nebo ne, chlapci se nedívají jen na konkrétní části dívčího těla. Fajn, možná se rádi podívají na pěkná prsa, ale nikdy si dívky neprohlížejí tak kriticky a “pod lupou” jako dívky samy na sebe. Mají zájem o celou tvoji osobnost.
Láska
Mít přítele není vůbec žádná povinnost nebo nutnost. Někdy ti bude připadat, že kolem tebe každý s někým chodí, jenom ty ne. Nenech na sebe působit tlak okolí, že musíš mít nějaký vztah. Vždyť zůstat solo je taky cool! Můžeš si taky vyvinout úžasný pocit nezávislosti, svobody a posílit sebevědomí.
(Tak něco těm dospívajícím slečnám musí napsat, aby se nevrhaly slepě pod vlivem estrogenů do prvních šílených vztahů (stejně to ale dělají :). Což mi připomíná mě. Nedá se to ukočírovat. Kamarádka mi sice radila, abych nebyla tak hrr, ale na druhou stranu mi řekla, že je lepší nelitovat toho, že hrr jsem, než aby o mě muži neprojevovali žádný zájem proto, že se jim nelíbím a tím bych tedy ani hrr být nemusela, protože by nebylo proč. 🙂
Jo, fajn. Zůstat solo je cool. Ale lidskému doteku člověka, kterého mám ráda, se opravdu nic nevyrovná. Když jsem dnes předávala tašku mojí ex, dotkla jsem se její ruky. Nechtěně a neplánovaně a obvykle se jí nedotýkám. Byla to naprosto běžná situace, nad kterou bych se ani nezamýšlela, ale mně došlo, že dotek, který mi při tulení, nošení a vytahování Kačenky z vany ona poskytuje, je jediným dotekem člověka, který mám. Ten mě dokáže dobít energií neuvěřitelným způsobem. Chtěla bych jí mít vedle sebe denně. Nebo mít někoho, s kým si můžu kdykoliv popovídat a zavolat mu, ať mi přijde naproti, protože prostě chci a on přijde, protože taky chce a chytne mě za ruku. Teď nemám nárok. A tak si budu pobrukovat, že být solo je cool 🙂
V pátek jsem si kolegyni stěžovala, že nemám s kým jít na rozsvícení stromku na náměstí. Poradila mi. “Tak jdi sama, ne?” “Jo. To je nápad. Jenže to jaksi není ono. Ale stejně to tak dopadne. A já se pak vrátím domů vzteklá, že jsem tam byla jediná, koho nikdo nedržel za ruku. Já chci být sama a cítit se cool!!!
Něco o chlapcích
Vypadají jinak.
Mluví jinak.
Přemýšlejí jinak.
(Moc hezky napsané 🙂 Je ale dobře, že jsou tak jiní! O to je to zajímavější. Nechci, aby byli jako my.)
Chlapcům se v pubertě také zvětšuje hrtan a jeho část nazývaná Adamovo jablko nebo také ohryzek. Ten se začíná zvětšovat a je výrazně viditelný. Tím se po určitém období kolísání prohloubí hlas. Tuto vývojou fázi nazýváme mutování.
Takže jsem si vážně moc hezky početla 🙂
Nedávno mě napadl takový žebříček reakcí na naši situaci.
Jedna moje kolegyně z výroby, se kterou se téměř nevídám, mě totiž neustále řeší. To má blbé, protože já už jiná nebudu a nepřestanu nosit kozačky ani šaty, kterým se pořád diví, protože jsem žena stejně jako ona. Bude si to chtě nechtě muset ve své hlavě přehodit. Nejspíš má ona sama nějaký problém. Ale její reakce jsou na stupni 6, takže to ještě tak obtěžující není a hlavu si z toho nedělám.
Je pravdou, že stupeň 10 jsem ještě nezažila nikdy. Zato stupeň 9 ano (jen jednoukrát v životě) – v Hradci Králové v parku před 3 měsíci, kdy jsem si šla domluvit redukci ohryzku k MUDr. Chrobokovi a potkala jsem dva kluky. Stupeň 8 a 7 je naprosto běžnou reakcí, ale je pravda, že pořád je odmítnutí vzácnější než přijetí nebo neutrální reakce (která je pořád milejší, než odmítnutí). A stále platí, že přijetí, je normální reakcí.
Pokud to tak není, má tu někdo problém, ale já to nebudu 🙂
Do začátku prosince si musím koupit župan a kufřík na kolečkách 🙂 Chci si z té krátké hospitalizace v Hradci kvůli ohryzku udělat takovou malou generálku na Motol 🙂
Já, která byla naposledy v pracovní neschopnosti před 5 lety a hospitalizovaná před 25 lety musí teď poprvé (a přesto s nadšením) řešit, zda mohu do nemocnice s nalakovanými nebo nenalakovanými nehty? Namalovaná nebo nenamalovaná? První kontakt se sestřičkou na příjmu je pro mě totiž více než důležitý, protože ona bude ta, kdo rozhodne o tom, zda mě pošle na mužský nebo ženský pokoj. A mooooc si užiju, pokud na mužský, protože s sebou nebudu mít (a ani mít nemohu, protože žádné nemám) žádné pánské oblečení, takže si to nakráčím hezky v sukni na takový pokoj plný pánů a budu spát v růžové noční košilce 🙂 Chci vidět ty reakce, chichi. 🙂 Střílet se z toho nebudu.

89 komentářů

  • T

    Tereza

    [1]: 🙂 Možná za deset dvacet let takové pokoje budou 🙂 Ale mě by ty neutrální pokoje vlastně nebavily. Jsem žena, tak chci ženský 🙂 Vím, že to některé řeší nadstandardem, ale ten by mě taky nebavil. Nechci se vyčleňovat. Chci být součástí téhle společnosti a baví mě jí testovat, jak se ke mně zachová 🙂

  • M

    Miss No Strong

    Takové knížečky jsou moc fajn. Nejvíc se mi líbí ta část, kde je, že bychom se měli cítit "cool", když jsme "single" (miluju, jak se snaží tímhle slangem dostat do přízně).

  • T

    Tereza

    [5]: Ty a víš že máš pravdu? Taková partie jako 70letý důchodce se zánětem hrtanu a krásně chrchlavým hlasem, kterým mi bude přát dobrou noc je k nezaplacení 🙂

  • n

    niki

    co se tye toho zebrıcku reakci napadlo me, kdyby byla transsexualıta respektovana jako plnohodnotne pohlavi, tudıs ı naprosto normalnı jako je M a F, vyzadovalı bychom vubec nejakou operativnı premenu? Myslım respekt se vsym vsudy ı prı hledani partnera? Kdyby to byla naprosto bezna vec? Predstavte sı, ze by se vas rodıce treba v 10ti letech zeptalı, tak chces byt chlapecek nebo holcıcka? Je to sıce fantasmagorıe jen me napadlo, jaky ma celkovy vlıv spolecnost na to, ze se rozhodneme az k operacnimu zakroku

  • L

    Lucka

    [9]: asi tuším jak na tohle bude reagovat Terezka, ale dle mého na to tlak společnosti vliv má, ale na druhou stranu, ženy mají například v oblékání zcela volnou ruku a také jdou do přeměny. ale zase kdyby byly uznány tři pohlaví, kdo ví.

  • I

    Irena

    Ideální a chtěná reakce na transsexualitu u mě byla a stále je jediná a neměnná. A to aby nikdo nic nevěděl a nepoznal, ideálně už v přeměně a natož pak po přeměně.

  • L

    Lucka

    [12]: ba ne, Terezka má už stejný názor jako mi, utečeš jako zločinec, budeš všem lhát, a když se to náhodou provalí tak co, utečeš znova. to není řešení, výhoda toho že to okolí ví je ta, že nemusíš žít se strachem z prozrazení, jinak je to uplně stejný život jako předtím, bát se že někdo pozná že jsme uvnitř ženy.to je to samé jen obráceně.

  • I

    Irena

    [12]: Zatím stále nežijeme v tak ideální a tolerantní společnosti, že by to bylo niki tak snadné a jednoduché pro všechny transgender lidi mezi těmi lidmi ve většinové společnosti v klidu, v pohodě a míru žít, s tou pomyslnou nálepkou transgender nebo transsexuál. Ta většinová společnost stále dostatečně nedospěla a tak není stále na transgender lidi připravena. Jednoduše si myslím, že současná společnost není stále dostatečně na tohle zrálá, vyspělá a dostatečně vzdělaná, že mezi nimi žiji a budou žít transsexuální lidé, ti kteří změnili svoji tělesnou a úřední identitu z ženy na muže (FtM) a nebo pro mnohé ještě v nepřijatelnější formě z muže na ženu (MtF). Což už je teprve atrakce hodná cirkusáckého představení.

  • A

    Aneta

    Terez ten popis tvých dlouhých vlasů mě potěšil a posteskla jsem si, že už nechceš přidávat fotky. Jenže po minulém článku se ti ani nedivím, internet nás všechny "sleduje". A co nějaké novinky ze šatníku? 🙂 už máš nakoupeno na zimu?

  • N

    Niki

    Terko to je presne ono co myslim. Ne spolecnost de facto ve vetsıne prıpadech nevı, co je to transsexual, chybı nezajem o dannou problematıku, nezajem o ınformace, na skolach se o tom nevyucuje, je zde urcıty stud a rozpaky a prave to je ı jeden z duvodu proc neutıkat, ale naopak ukazat, ze jsme naprosto normalnı lıde, normalne uvazujıcı a ıntelıgentnı lıde, kterı se dokazı naprosto normalne adaptovat ve spolecnostı ve ktere zıjeme… Je to jako cızy jazyk, muze to  studovat jak chcete, ale nejlepsı skola je praxe.. Narozdıl od homosexualu mame nevyhodu, ze je nas proste procentualne mene, o to vıc sı to svoje mısto musıme vybojovat.. Vzdycky sem mluvıla s pratelı naprosto otevrene, co se tyce procesu promeny a vesmes to takto slo dal: hele ja mam kamaradku, ona je ts a ty jo, vıs ze onı musı podstoupıt to a to? Fakt? Ty to je zajımavy.. A prave touhletou formou se lıde dostavajı k ınformacım, touhletou formou dostane spolecnost tu chut sı neco o nas najıt, ze nejsme chlapı v suknıch ale normalnı zeny. Proto ta tolerance vubec nenı ve spolecnostı ale v nas samotnych… Pokud sı na sebe nekdo oblekne boty s 20tı centımetrovym podpatkem, oblekne se do neceho latexoveho a zmaluje se jako klaun.. No to at se na me nıkdo nezlobı, to je uchyl ı v mych ocıch, at je to ts, zena nebo cokolıv.

  • T

    Tereza

    [17]: Jo takhle s tím třetím pohlavím jsi to myslela. No ale to potom pořád není muž nebo žena (v tom biologickém smyslu, po kterém toužíme) 🙂 I když je to určité řešení. Pro někoho.

  • L

    Lucka

    [18]: protože to bereš z pohledu ve kterém žiješ, ale kdyby si se už do takové společnosti nerodila kde by se bral ts jako uplně normální pohlaví, potom věřím že by si se svým názorem tak jistá nebyla. Ty jsi tento názor ještě sama před pár lety neměla, kdyby si ho měla nezkoušela by si o zabít vybudováním rodiny, takže tak přesvědčená sama sebou kdo jsi, si vždycky nebyla, to mi neříkej. takže,kdyby nebylo jen A a B ale bylo tehdy i C, kdo ví.

  • T

    Tereza

    [21]: Nejde o přesvědčení, ale dostatek informací a hlavně – přijetí sama sebe. Víš, jak s tím všechny bojujeme a bráníme se zuby nehty, aby to to strašné "TS" proboha jen nebylo… a neustále se přesvědčujeme, že to "nějak" půjde v tomhle těle žít, ale stejně pořád myslíme na to, jaké by to bylo, kdybychom to tělo měly jiné…

  • T

    Tereza

    [23]: Ano, u nás ten rozdíl je a také nemusí být stejně jako u jiných ne-TS lidí. Ale tohle je mnohem lepší, než transvestismus 🙂 Ten je nuda 🙂 takhle můžu DOOPRAVDICKY ŽÍT tak, jak chci 🙂 Ne si na to jen hrát.

  • T

    Tereza

    [26]: vždyť já připouštím, že travesti show může dělat prakticky kdokoliv, ale (tak nějak vnitřně) mi není jasné a tak trošku tomu nevěřím, že by to opravdu dělal někdo jen pro zábavu. Důkazy ale nemám! 🙂

  • T

    Tereza

    [26]: A víš o tom, že můžeš v tichosti pdo dohledem brát hezky kouzelné pilulky, ale nikomu se jako žena ukazovat nemusíš, jo? Nic není povinnost. Tempo přeměny je ve tvých rukách. Můžeš (jako některé holky) procházet přeměnou ROKY (i 12 let, viď rekordmanko Péťo ;), aniž bys do toho skočila!

  • L

    Lucka

    [31]: promin, zrovna dělám takovou tu typickou mužskou činnost, už se mě začal loupat na nohou muj oblíbený perletovoružový lak, tak jsem ho musela odlakovat, a samozřejmě jsem si tím zničila i lak na rukách. já vlastně takový malí comin out žiju už docela dlouho chichi.

  • b

    bluemoon

    Já se jednou na akci muži v dámském a naopak a navíc na společných narozeninách třech mých kamarádu jako travestita oblékla. Šíleně hustý boty, punčochy, večerní šaty od JN, rukavičky, baretek, řasy 5cm pírka, protáhlé linky s ornamenty atd.

  • M

    Martina

    Promiňte mě díval jste se někdo dneska na prostřeno na Primě.Komentovat to radči nebudu úsudek si udělejte sami.Co si asi společnost o nás pomyslí.Ale tohle byla síla je to hodně smutný.Když tak mě promiňte,že jsem Vám skočila do debaty.

  • M

    Martina

    Mě se nelíbilo to vyjadřování a podvádění.Navíc Sivie byla kdysi Radim.Já vím,že to nemá jednoduchý asi nikdo z nás.Stačí si přečíst komentáře pod její fotografií.Asi tak.Hlavně šlo o to vyjadřování než začala soutěžit.Takhle se žádná žena nevyjadřuje.To jsem chtěla říct.Samozřejmě najdou se vyjímky.O její minulosti není naštěstí ani zmínka.Než to vyjde na povrch.A úsudek si udělají potom všichni.To mě právě vadí.

  • K

    Kristýna

    [41]: Když dáš do vyhledávače přeoperovaného chlapa a prostřeno, tak toho vyběhne víc. To bude nějaká kolektivní mánie diskutujících v důsledku nadměrného sledování tohoto veledíla. Asi by tam měli dávat upozornění "tento pořad může poškodit váš mozek". :-)

  • M

    Martina

    Hlavně šlo o to vyjadřování než začala soutěž.Nikdy se takhle žena nevyjadřuje.I když jsou vyjímky.Silvia byla kdysi Radim.Ale naštěstí o tom vůbec nepíšou.Než se to společnost dozví.Obrázek si o nás udělají samy Asi tak.

  • I

    Irena

    Cejch, že je někdo transsexuál se trans lidi snad nikdy nezbavi. Kdo chce žít jako netranssexual ve spolecnosti tak to prostě nefunguje a nejde. Cejch transsexuality nelze nikdy odstranit

  • L

    Lucka

    [47]: To je právě to, tohoto cejchu se zbavit nedá, a pokud se odstěhujeme je to doživotní strach z prozrazení, oni jsou lidi štouraví, všímaví, a často se dozví i co nemají. pro většinu lidí to bude vždycky námět na drby z duvodu nepochopení. to je právě to s čím je třeba počítat, toho mi se nedožijeme že to bude jiné. tady jde jen jediné, říci si u takových lidí, trhněte si nohou, a jít prostě dál. Momentálně je to právě jedna z věcí kterou sama se sebou řeším, protože, že tyto reakce budou a budou léta, je mě jasné, i s tím by měl člověk počítat když do toho jde. jiné to zatím nebude.

  • N

    Niki

    Teda tady se to rozjelo :))) S ınternetovych dıskuzı bych sı opravdu nıc nedelala, na ınternet napıse kazdy cokolıv.. Prıpada mi, ze lıde sı do dıskusı chodı vybıt sve emoce a mındraky 🙂 V realnem svete vam stejne nıkdo nıc do ocı nerekne a kdo mluvı za zady je v nejlepsı pozıcı nam polıbıt prdel.. 🙂 Co setyce cejchu transsexuala, s tım nesouhlasım alespon za sebe. Mam pratele kterı vedı, jak se vecı majı, ale anı sı opet nıkdo neprıpoustı, ze jsem trandak.. 🙂 Je to opet o sebeprezentacı  :)Ano, mam obcas depky, obcas me vsechno opravdu neuverıtelne sere, ale ıkdyz je transsexualıta sebevıc nefer, nevıdela bych to tak tragıcky, spolecnost kolem nas nejsou opravdu takovy ıgnorantı 🙂 Jde ı o to umet sı udelat srandu sama… Jednou sem treba svemu ex rekla, ze ho mam vetsıho jak on, cımz sem mu sıce zpusobıla ujmu na sebevedomı, ale nasmalı sme se tomu jak blbı, nebo sem za nım jednou tak vazne prıla, ze sem tehotna.. Smıch je tez klıcem k mnoha vecım, vlastne dıky tomu ze jsem sı na strednı delala srandu sama ze sebe, jsem opravdu super proplula a maturak sem sı vychutnala v satech 🙂 Lıdı sou drbny, povı ı to co nevı a v prıpade uteku sı nebudete nıkdy jıstı sebou samou, vecne kontroly v zrcadku, ztrach z pohledu a podobne.. Lepsı je proste vylozıt karty na stul, opravdovı pratele zustanou 🙂

  • N

    Niki

    Nee, byly to jen zarazene prdy :D :D :D diky bohu.. nejsem zrovna moc matersky typ, decka mam rada jen kdyz necurajı, nekadi, nekryci, nedelaj bordel, neotravujou, takze jenom kdyz spı, ası bych to nonstop dopovala sedativama a sebe taky :D :D :D

  • K

    Kristýna

    [47]: Některé diskuze je opravdu lepší nečíst. Ta pod tím pořadem byla obzvláště výživná. Beru to tak, že to je koncentrace idiotů z celé republiky a ve skutečnosti jsou lidi spíše normální.

  • I

    Irena

    [49]: Tak partner (partneři), které jsem poznala u mě byli vždy v pohodě ještě i v době před operací, i teď po operaci po ukončené léčbě. Partner je člověk, kvůli kterému má ještě smysl žít.

  • K

    Kristýna

    [54]: Vidíš, sama tušíš, že reakce budou víceméně pozitivní. Lidi jsou u nás sice spíš ignoranti než že by byli bezmezně tolerantní, ale pokud je neohrožuješ, tak dají pokoj. A nemá cenu se trápit kvůli pár idiotům (tohle se ale lehce píše a hůř dělá).

  • K

    Kristýna

    [55]: Ač to poněkud odporuje tomu, co jsem psala před chvílí Lucce, dovedu si představit, že pokud máš extra smůlu na okolí plné idiotů a jsi introvert bez jakýchkoliv sklonů k exhibici, tak změna prostředí nejlépe několik stovek km daleko do anonymního velkoměsta či zahraničí je řešením.

  • N

    Niki

    Idıotı maj ten problem, ze jım nevysvetlis, ze jsou to idioti.. Podobne ınternetove diskuze jako treba v porostreno si uplne zıve predstavuji vesnıcke pantaty a mlade ridice traktoru, jak na toto tema radoby dıskutuji po peti pıvech na sklenkou rumu v nadraznı putice.. Jak si toto predstavim, tak se tem komentarum musim opravdu ze srdce zasmat :D

  • ž

    žába

    Dobrý večer Terezko, zase jste naťukla, jak vás vaše dcerka oslovuje. Přemýšlela jsem, jak by mohla vaše dcerka v sobě změnit ten přirozeně navyklý způsob oslovení "tati".

  • ž

    žába

    Jejda, ne, já nemyslela, že by vám měla říkat "teto", teta nejste a nikdy nebudete. Jen jsem trochu přemýšlela nahlas – ten zvuk tatí-tetí je hodně podobný, děti si často rády hrají se slovy a různě je mění, takže teď by to pro ni mohla být zábavná hra 🙂

  • A

    A.

    Trhat hlavu ti kvůli tomu nebudou, ani tě nepošlou domů, ale nehty odlakovat. Neradi to vidí a jednou jsem za to v nemocnici dostala sprda. :-) Na prst se v případě anestezie připíná nějaká věcička sloužící pro kontrolu životních funkcí.

  • N

    Nikita Bretschneider

    [12]: No, vymyslet si minulost, nalhat jí okolí a žít s ní jde celkem snadno, tedy ze začátku, no ale není to dobrej nápad. Jednak to může kdykoliv prasknout, druhák dobří herci končí na antidepresivech. Kdybychom se dokázaly dlouhodobě narvat do nějaké role a odehrát ji, bylo by jednodužší dohrát muže až do konce života. Jenže to nefunguje, to už jsme si vyzkoušely, tak dost dobře nechápu proč konat další pokus s tímtéž a "hrát" vlastní minulost. Vždyť to musí dopadnout stejně. Už jsem viděla lidi, kterejm jejich vlastní vymyšlená minulost zničila život. Jeden za všechny. Týpek si vymyslel akademickou minulost a začal používat titul. Nedoložitelnej pochopitelně. Takže jen opatrně po kavárnách a podobnejch institucích. Ono to fungovalo, ale ten člověk žil v permanentním stresu, že se mu zkříží kavárenskej svět, kde byl akademikem, s realitou, kde byl knihovníkem :-). Nikdy to na něj neprasklo, ale pár lidí to vědělo a pěkně ho vydírali, no, stálo ho to v závěru celoživotní úspory. Takže hrajte si s vymejšlením minulosti, já to ale dělat nebudu. Navíc se mi fakt nechce opustit to, co mám za sebou.

  • N

    Nikita Bretschneider

    [68]: Cosi mi říká, že SpO2 senzor a z barvy krve se určuje okyslyčení, což je v případě jakýhokoliv uzavřenýho dýchacího přístroje celkem kritický parametr :-). Netušila jsem ale, že to svítí přes nehet. To musí děsně zkreslovat výsledky. No nazdar kedlubny. (Nevím jestli nekecám z hladu, moc vážně to neberte, tloukli nám to do hlav na ubmi, kam jsme coby spojaři chodili z donucení, takže si z toho po těch 16 letech už fakt moc nepamatuju.)

  • I

    Irena

    [63]: A máš nějaké řešení jak se bránit a ochránit se před nechtěným vyoutováním od lidí co tě znají a znají tvoji minulost mezi kterými je transsexuální člověk víceméně nucen žít?

  • L

    Lucka

    [69]:mluvíš mi z duše, to je to samé jen obráceně, a tím už jsme si prošly značnou část života, dělat ze sebe něco co nejsme už jsme si myslím užili dost, právě toho se chci zbavit a ne zase dělat to samé.

  • L

    Lucka

    holky, s tím vaším vyoutováním, přece nejste tak naivní, že když tenhle ´´bonbonek´´ o nás někdo ví že si to nechá pro sebe, to je hodně bláhové, to se naopak šíří za zády jak lavina. s tímto já počítám a naopak mě mile překvapí když i za čas budou lidé kteří to o mě neví, a to myslím i ty cizí které jen občas potkávám.

  • L

    Lucka

    [75]: bohužel, zatím je to pro okolí taková senzace že to stejně bude kolovat tichou poštou, i když nám to ublíží. a právě proto jsem ráda když se o nás mluví v médiích, v dobrém nebo špatném ale mluví, a o čem se pořád mluví to časem zevšední a nikomu to už nepřijde zajímavé. proto jen at vtipkují, vtipy se dělají o všem možném

  • T

    Tereza

    [76]: jo tak ta metoda zevšednění je fajn. Sama musím říct, že jsem v práci za ty měsíce zevšedněla (i když pár jedinců mě řeší stále, ale jsou v takové menšině, že nemají šanci mě porazit 🙂

  • L

    Lucka

    [79]: jestli Terko pracuješ tam co myslím, tak i z toho počtu zaměstnancu to nevědí jen tři, jeden dlouhodobě marodí a ti dva druzí to vědí, jen pořád neví která je to ta Tereza chíííchííí.

  • I

    Irena

    [79]: Obdiv za odvahu, obdiv jak jsi splachovací, obdiv za to, že to dáváš jako zaměstnanec v práci kde jsi jako profláklá transsexuálka. Vím, jsi v tomto nezastavitelná, urputná, heroická, neúprosná, zarytá, nezlomná víc nežli jakýkoliv tvrďák chlap. A neslevíš.

  • G

    Georgeetets

    Крупнейшая в России и одна из ведущих в мире выставок «Охота и рыболовство на Руси» впервые прошла 6 февраля 1996 года в столице России – городе Москве и неизменно проводится на ВДНХ.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.