otєrєzє.cz

Psychologie rozdílů mezi pohlavími

Je konec fiktivních zážitků Terezy, které s nadšením vyprávěla klukům na internetu, kde si žila svým vysněným světem a toužila po opravdovém životě jako žena. Začínají její skutečné zážitky! Skutečně chodí po pražských ulicích, jezdí autem a přibyde nakupování, výlety, kultura…
Dívám se na sebe do zrcadla po včerejším druhém laseru a vidím ta prázdná holá místa mezi těmi černými spečenými vousy… A najednou se vidím úplně bez vousů. Přesně tak, jak se znám jen po nalíčení s tunou make-upu. Ale tentokrát bez něj! Je to Tereza, kdo se do toho zrcadla dívá. Aniž by byla nalíčená!
Mám takové světlé chvíle 🙂 Kdy věřím, že bude vše jednoduché a budu mít štěstí…
Včera jsem narazila na zajímavý výzkum (i když z 80.-90.let) – Psychologie rozdílů mezi pohlavími.
Vlastně jsem hledala, zda je Teri i v Česku povolené jako neutrální jméno a jak to tak bývá, narazím vždycky na něco úplně jiného. Jenže ono to bylo zajímavé! 🙂
1) Kdo častěji dostává od svých rodičů méně obvyklé jméno?
a) chlapec
b) dívka
c) není rozdíl
Výsledek:
b) Dívky dostávají častěji než chlapci neobvyklá jména. V letech 1980 – 1983 dostalo u nás některé z deseti nejoblíbenějších mužských jmen (Jan, Petr, Martin, Tomáš, Jiří, Michal, Pavel, Lukáš, David, Miroslav) 55 % chlapců. Některé z nejoblíbenějších ženských jmen (Jana, Lucie, Petra, Lenka, Kateřina, Martina, Veronika, Eva, Hana, Michaela) dostalo však jen 44 % dívek.
Muži jsou ve svých projevech navzájem heterogennější než ženy. Například při slovních asociacích udávají muži různější slova než ženy, je více způsobů, jak vydělávat peníze než způsobů, jak rodit děti apod. U žen se proto klade důraz na vnější odlišnost. Smyslem nezvyklého jména je dívku z homogenity vyjmout – jméno má zde funkci šperku. Mnohá jména přímo šperk znamenají (např. Markéta = perla).
Poznámky:
1. Neplatí transkulturálně- Přední Východ, Židé, Arabové – tam je mnohá Fátima. Žena není brána jako individualita, nemá tvář.
2. Výskyt ženských jmen podléhá více módě.
3. Bylo by zajímavé zjistit, kdo častěji navrhuje méně obvyklá jména, zda otec či matka.
2. “Jaké mám IQ?”
A. Britští vysokoškolští studenti byli požádáni, aby odhadli své IQ. Bylo jim sděleno, že průměrná hodnota v populaci je 100 a že pouze 2 % populace má IQ nad 130.
Jaký byl průměrný odhad u mužů a jaký u žen?
B. Titíž studenti měli odhadnout IQ svých rodičů.
Jaký byl průměrný odhad IQ u otců, jaký matek?
Výsledek:
A. U studentů byl průměrný odhad vlastního IQ 117, u studentek 109.
B. Průměrný odhad IQ otců byl 116, IQ matek 110.
Jelikož se jednalo o studenty, lze jim přisuzovaný nadprůměr tolerovat.
Poznámky:
1. Jedním z kritérií ženské emancipace by jistě mohly být rozdíly mezi odhady mužů a žen. Snem všech feministek je, aby se odhady nelišily. Zatím lze však tyto rozdíly předpokládat ve všech společnostech.
3. Hry chlapců a hry děvčat
Hry jakého pohlaví mívají obvykle více závaznějších pravidel?
Výsledek:
Hry chlapců jsou pravidly více svázány, a ta platí pro každého. Pravidla dívčích her jsou volnější, často se podle kontextu mění. Smysl pro pravidla a řád bývá daleko více rozvinut u chlapců. (To se může projevit i u soudců.) Jejich hry jsou častěji přerušovány diskusemi o pravidlech. Někdy se zdá, jako by smlouvání o pravidla bylo stejně důležité jako hra sama.
Zajímavou typologii her navrhuje B. Blažek. V zásadě je dělí na tvrdé a měkké. Tvrdé hry mají mimo jiné tyto charakteristiky:
 jejich účelem je výhra,
 pravidlech se během hry nediskutuje,
 většinou představují zcela umělou “herní” situaci,
 mívají přesně vymezený čas a prostor.
Pro měkké hry je charakteristické:
 jejich účelem je sám proces hraní a případná změna v myslích účastníků,
 pravidla mohou být v průběhu hry předmětem diskuse,
 často simulují jak každodenní, tak fantazijní situace,
 mohou se hrát kdykoli a všude, kde je jistá míra intimity.
Poznámky:
1. Říká se, že muži se spíše řídí zákonem, abstraktním principem a ženy jednají spíše podle individuálního případu s přihlédnutím k lidské stránce věci.
4. Známkování
Dvěma skupinám posuzovatelů (americkým vysokoškolským učitelům a učitelkám) byly předloženy písemné práce (eseje) universitních studentů. Každá esej byla vyhotovena ve dvou kopiích. Jedna byla podepsána mužským jménem, druhá ženským.
1. Učitelé hodnotili lépe práce podepsané:
a) mužským jménem,
b) ženským jménem,
c) nebyl rozdíl.
2. Učitelky hodnotily lépe práce podepsané:
a) mužským jménem,
b) ženským jménem,
c) nebyl rozdíl.
Výsledek:
1. a), 2. a)
Lépe byly hodnoceny práce podepsané mužem a to jak učiteli, tak učitelkami. I ve světě práce je muž pravidelně placen lépe než žena – asi o jednu třetinu. Rozdíl existuje všude na světě.
Poznámky:
1. Bylo by zajímavé srovnat s výsledky experimentu na základní škole.- pohlaví (ve smyslu sexuálním) tam nehraje roli a možná jsou holčičky hodnoceny lépe, aby “neplakaly” a chlapci přísněji – a) musí přivykat prohrám, b) chceme z nich mít odborníky – máme vyšší nároky. Je však třeba brát v úvahu, že na úrovni elementární a sekundární školy jsou rozdíly objektivně dány rychlejším dozráváním nervové soustavy dívek.
5. Sebevražda neúspěšná a úspěšná
1. Více sebevražedných pokusů páchají:
a) muži,
b) ženy,
c) není významný rozdíl.
2. Sebevraždu spáchají častěji:
a) muži,
b) ženy,
c) není významný rozdíl.
Výsledek:
1. b), 2. a)
Ženy páchají zhruba dvakrát více pokusů o sebevraždu než muži, naopak ti při nich 2,5krát častěji umírají. Např. v ČR v roce 1994 spáchalo sebevraždu 1094 mužů a 423 žen. Tento poměr platí všude na světě, i když se rozdíly mezi pohlavími postupně stírají.
Suicidální tendence žen jsou pravděpodobně ve vztahu k většímu výskytu depresí. Vyšší míra úspěšnosti mužských sebevražedných pokusů je často daná zvolenou metodou. U žen má sebevražda patrně více funkci volání o pomoc, kdežto muž chce skutečně skončit.
Poznámky:
1. Sebevražedné jednání je často posledním pokusem zjistit, jak nás druzí milují. Příkladem může být Tom Sawyer – dokázal, aby celé městečko k němu pocítilo lásku a zároveňpocity viny.
6. Lidé ve městě
Na jakých místech (mimo jejich pracoviště) ve městě bychom našli více:
A. mužů,
B. žen,
C. lidí osamělých, kteří již nechtějí být sami?
Výsledek:
A. Místa s velkým výskytem mužů jsou:
hospody, sportovní areály (aktivně i pasivně), posilovny, kluby (např. šachové), erotické salóny, benzínové pumpy, prodejny s technickým zbožím, počítači, pro kutily, burzy, sázkové kanceláře, vězení, sexuologické léčebny, záchytky, rybáři u vody.
B. Místa s velkým výskytem žen jsou:
nákupní střediska, tržnice, hračkářství, cukrárny, pošty, tělocvičny (kde se provozují nesoutěživé aktivity, např. aerobik), dětská hřiště, okolí škol (v dobězačátku a konce vyučování), kadeřnictví, módní přehlídky, dobročinné akce.
Z hlediska počtu mužů a žen jsou zajímavá čtyři místa:
1. Kostely – v době oficiálních bohoslužeb tam bývá více (spíše starších) žen a mimo tuto dobu se tam zatoulá více (spíše mladších) mužů. Často je to pro ženy sociální záležitost, náplň příliš volného času (i sváteční šaty).
2. Hřbitovy – vdovy (od nich se to čeká, dokážou se takto obětovat) manžel je opora, i když je mrtvý a podle romantického stereotypu i mladí básníci, filosofové – sebevrazi.
3. Knihovny (studovny) – do věku 25 let tam bývá poměr pohlaví přibližně vyrovnaný, pak žen prudce ubývá.
4. Nemocnice – přestože muži umírají dříve, více nemocné bývají ženy (častěji navštěvují lékaře, konzumují více léků) – pravděpodobně i v nemocnici jich bude více.
C. Místa s velkým výskytem lidí osamělých, kteří již nechtějí být sami, jsou:
bary, diskotéky, kavárny, kulturní akce, kina, galerie, zájmové kroužky, jazykové kurzy, kostely, bloumání po MHD, parky, bazény, plovárny (seznamování na plovárně vyžaduje jisté sebevědomí, obvykle jsme tam více bytostně a tedy zranitelněji, navíc pohled na polonahé tělo může být i disgustující), u vody, na rušném místě, knihkupectví (intelektuálové mohou “číhat” u svých oblíbených žánrů).
Možná, že se osamělý člověk bude vyhýbat místům, kde by viděl šťastné dvojice. Jsou také místa, kam se chodí převážně ve dvou, a přijít tam sám signalizuje určité selhání (např. kino – ale hodně záleží i na typu filmu).
Poznámky:
1. To, jak staří lidé chodí do kostela, záleží i hodněna kulturních zvyklostech: např. v Polsku hodně mladých.
2. Muži se scházejí po hospodách. Jaké možnosti k dobrovolnému a nezávislému scházení mají ženy (dříve se dralo
peří, dnes snad aerobik, charitativní organizace, kostely)?
7. Konečně dospělí!
Vlastnictví jaké věci, případně jaká zkušenost udělá (v USA):
A. třináctiletého chlapce “konečně dospělým”,
B. třináctiletou dívku “konečně dospělou”?
Výsledek:
A.
Podle výzkumu z USA je to holící strojek. Další věci a zkušenosti by mohly být:
 alkohol od někoho, kdo to zakazoval (nejlépe pozvání od otce na skleničku, již se mu při společenských příležitostech nalévá)
 projet se autem, řídit
 aktivní účast na koníčcích rodičů (např. rybářský prut)
 aktovka po tatínkovi
 transformace dětského pokoje (podle vlastní vůle)
 nepřístupný film
 časopis pro pány
B.
 podprsenka
 make up, boty na podpatcích, dražší šperk
 první komplimenty
 zvíře, o které se musí starat
 pozvání matky na pedikúru, do kosmetického salonu.
Pro oběpohlaví by to pak mohlo být:
 vlastní pokoj (samostatné spaní)
 první vydělané peníze
 neznámí dospělí začínají vykat
 jižutichají komentáře typu: “Tys ale zase vyrostl(a)”, “Už jsi velký kluk (holka) a ti přece…”
 pokusy s kouřením
 první schůzka, polibek.
Obecně je příkazem dospívání zbavit se okovů minulosti, starých věcí, které příliš připomínají dětský věk.
Dříve se např. slušelo, aby chlapec od jistého věku nosil dlouhé kalhoty. Dále – vlastnit něco, co již není
napodobenina.
Poznámky:
1. Pro dívky je to také první menstruace.
8. Rozdíly mezi rodiči
Američtí vysokoškolští studenti měli za úkol popsat osobnosti svých rodičů. Větší podobnost mezi otcem a matkou uváděli:
a) muži,
b) ženy,
c) nebyl rozdíl.
Výsledek:
b) Větší podobnost mezi otcem a matkou uváděly dcery. Důvody by mohly být tyto:
1. Dcery se snaží uhlazovat hrany, vidí věci dohromady, pro ně existuje hmota rodičů. Nechovají se tak konfrontačně jako synové.
2. Rodiče (podobně jako např. učitelé) se k chlapcům chovají více diferencovaně.
3. Vztah k otci se během života syna často mění (identifikace, vzdor, usmíření) – proto ho i ostřeji vnímá, sleduje. Vztah dcery k otci bývá bez takových skoků (v osmnácti je to stále “jeho holčička”). K matce se vztah synů ani dcer za v průběhu života obvykle příliš nemění.
Zajímavé je, že mnohé řeči nemají společné slovo pro rodiče. Důvodem je, že jsou vnímáni tak odlišně, že dost dobře nejde zahrnout je pod jeden termín.
9. Filmová povolání
Uveďte pět nejfrekventovanějších a tedy patrně nejoblíbenějších mužských a ženských filmových povolání (údaje jsou z let 1920-1990).
Čím jsou (jaké profese mají) hlavní hrdinové či hrdinky filmů?
Výsledek:
Muži
1. policista, šerif, agent (201 filmů)
2. lékař, psychiatr (91 filmů)
3. voják, důstojník (83 filmů)
4. právník (78 filmů)
5. novinář(61 filmů)
Ženy
1. zpěvačka, tanečnice (154 filmů)
2. herečka (72 filmů)
3. úřednice, sekretářka (57 filmů)
4. zdravotní sestra (33 filmů)
5. novinářka (28 filmů)
Oblíbenost filmových zaměstnání je ve vztahu k žádoucím mužským a ženským vlastnostem. (Eventuelně k žádoucí atraktivitě pro film). Možná by výsledky odpovídaly anketě “Čím bych chtěl(a) být, až budu velký(á)”. U žen však povolání není, ani ve filmu, tak v popředí.
10. Dokáže to!?
Otcové a matky 3-4letých dětí měli předpovídat výkony svých dětí v různých situacích (např. porozumění čtenému textu, poznávání písmen, malování). Předpovědi rodičů se srovnávaly s dosaženými výsledky. Myslíte si, že:
A. otcové:
a) spíše schopnosti přeceňovali,
b) byli realističtí,
c) spíše podceňovali.
B. matky:
a) spíše schopnosti přeceňovaly,
b) byly realistické,
c) spíše podceňovaly.
Výsledek:
A. a), B. a)
Jak otcové, tak matky výrazně schopnosti dítěte přeceňovali. Kladná korelace byla spíše mezi odhady obou rodičů než mezi odhadem jednoho z nich a výkonem dítěte.
Je možné, že tato tendence přeceňovat v raném dětství se v dospívání otáčí a rodiče nechtějí ztrácet vliv:
U matek by se dalo předpokládat, že budou více fixovány na počáteční období vývoje dítěte a tudíž jeho výkon budou hodnotit níže (maminky jsou také vždy připraveny své dítě omlouvat). Naopak otec bude mít před očima již jeho budoucnost, dospělost. Navíc – otcové tráví s dětmi méně času, méně je znají a přání se může snáze stát otcem myšlenky.
Smutné je, že pokud mají oba rodiče na dítě stejně nerealistické nároky, nemá se ke komu v případě neúspěchu uchýlit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.