otєrєzє.cz

Úřední finále

Horký hrnek s čajem s kapkou domácí šťávy z bezového květu hřeje mě do dlaní za zvuku kapek deště za okny a k tomu mlsám si koláček… To opravdu neznačí nic jiného, než že Terezka je spokojená 🙂
Přišla jsem totiž z matriky a mám radost, že se mi vše povedlo vyřídit už na druhý pokus a to v jeden den. Ještě teď trochu kroutím hlavou nad tím, že jsem (řekla bych, že je to zcela výjimečné) nenarazila na hrozivé ostré zuby byrokracie, ale na laskavou paní úřednici. Už to slovní spojení “laskavá úřednice” je docela vzácnost a přitom tahle pracuje na naší matrice už leta. Střídá se na pracovišti s názvem “Změna jména a příjmení” s paní, kterou jsem navštívila vloni v březnu ohledně změny jména z mužského tvaru na neutrální:
“Paní, já bych chtěla nové jméno.”
“No jistě, to by mohl říct každý… Jo taaak, to je změna pohlaví, tak to já zavolám celý úřad, ať se na vás přijde podívat jako na cvičenou opičku, ale budou chodit po jednom a nenápadně, jakože u mě v kanceláři něco hledají.” 🙂
Takhle nějak přibližně to bylo před rokem.
Nesměla jsem ani ceknout, protože jakmile jsem řekla: “To máme dneska krásně!”, dostala jsem za vyučenou: “Prosím tiše. Pracuji a přemýšlím!”
Ouuu. Tehdy jsem měla podezření, že paní je robot.
V březnu 2014 jsem z toho musela udělat seriál a článek o matrice rozdělit na čtyři díly. Ačkoli se to zdá být tak jednoduché 🙂 Ono to ve skutečnosti jednoduché je, však mám za sebou taky 12 let úřednické práce, takže vím, že když se chce, tak to jde. Ale ono se právěže většinou nechce.
Dnes bych k té své žádosti přidala: “Paní, já bych chtěla nové jméno a taky nové rodné číslo.” 🙂
“Ale to my tady nedáváme…”, dělala jsem si legraci, že mě s žádostí o rodné číslo vyhodí.
Musela jsem se smát, když jsem dnes tuhle odpověď dostala i ve skutečnosti, ale pak se paní úřednice podívala na papír, ve kterém bylo hezky napsané:
Mockrát jsem si ten papír četla pořád dokola.
A taky tuhle přílohu:
Tyhle dokumenty od Hanky mi udělaly velkou radost. Ale než jsem s nimi šla na matriku, musela jsem nejprve vyřešit své podnikání:

Živnostenský úřad

(Tuhle část o Živnostenském úřadě nemusí číst nikdo, kdo nepodniká a nebude mít tedy problém s výpisem historie jmen u jednoho IČ na internetu, což považuji za jeden z nejhorších důkazů prozrazujících naši minulost vůbec ze všech existujících veřejně dostupných informací. Takhle nás prásknout a ještě k tomu úředně a na veřejnosti, to tedy není vůbec hezké. Někde se stala chyba. Všichni ví kde, ale náprava nikde. Někomu to třeba nevadí, ale já patřím zrovna mezi tu část, které to vadí moc.)
Vzhledem k tomu, že vlastním živnostenský list a podnikám na něj, vadilo mi, že ve veřejném výpise se zobrazuje mé neutrální jméno současně s historií původního mužského jména. Tenhle jinak dobrý výmysl je nám teď ale spíš ke škodě.
Na Živnostenský úřad jsem šla s tím, že se s paní poradím. Nechtělo se mi totiž rušit živnostenský list nebo ukončovat podnikání jen proto, že si měním jméno a někde bude potom veřejně uvedeno mé nové ženské jméno v souvislosti s oběma staršími verzemi mého jména, což je pro mě absolutně nepřijatelné. Hlavně to odporuje českým zákonům, které naši identitu uznávají zpětně, tzn. už od narození a tak veškeré instituce jsou povinny vystavit nám doklady na nové jméno i rodné číslo také zpětně. Je vystaven také nový rodný list, takže jsem se jako Tereza narodila.
Takto to opravdu funguje a jsem ráda, že žiju v Česku, nikoliv například na Slovensku, kde je se zpětným uznáváním problém (problém je slabé slovo, prostě se to tam nedělá).
Uznávání mého ženství zpětně je vpořádku. Já jsem ženou od narození. To mi říká můj mozek. I když jde (jako vždy v těchto případech) o rozdílný úhel pohledu, kdy jeden posuzuje identitu a druhý úřední pohlaví určované při narození podle zevního genitálu. Nelze ale říci, že jeden z těchto postupů je nesprávný.
Paní úřednici jsem popsala situaci, kterou hned nepochopila, takže jsem byla připravena prozradit víc, než jsem původně chtěla. Tvrdila mi, že i když přijdu s novým jménem, budu spojena s původním rodným číslem a nemohla pochopit, že budu mít i nové rodné číslo – tedy kompletně novou identitu a že pokud se budu chtít zaregistrovat jako nový živnostník, spojit se se starým IČ ani jménem nemohu. To byl můj názor.
Ono se řekne “nová identita”, ale na matrice se taková historie samozřejmě uchovat musí. Což je vpořádku. Matrika je úřad, který ať si eviduje veškeré změny, co se evidence obyvatel týče. Taková evidence není veřejně dostupná a tak mi neškodí.
Uškodit mi může, pokud si někdo vyhledá mé IČ a tam zjistí, že jsem byla Tom, pak Terry a teď jsem Tereza. Opravdu do oka bijící a byla jsem rozhodnutá, že pokud s tím nepůjde nic udělat, prostě ukončím podnikání natrvalo! (A napíšu ho na někoho jiného.) Nemohla jsem dopustit, abych měla s sebou spojená tato tři jména, která přímo říkají, hele to je transka.
Navíc jde o chybný údaj, protože jsem-li uznána Terezou zpětně, nemohla jsem nikdy být Tom ani Terry, takže v takovém výpise nemají tato jména v tomto našem konkrétním případě co dělat. Historie ve výpise je určena na ochranu zákazníků takových podnikatelských subjektů, které by se pokoušely skrýt svoji předchozí nekalou činnost. Tu my ale (obvykle) neděláme. Toto opatření nám tedy škodí.
Zeptala jsem se paní úřednice, co by se dělo, pokud po přidělení nového rodného čísla a jména přijdu a budu chtít zpětně vše opravit na nové jméno tak, jak mají všechny instituce u nás povinnost. To nejde. Systém používaný na živnostenských úřadech to neumožňuje.
Nutno dodat, že zrovna Živnostenský úřad patří mezi jeden z nejlépe propojených úřadů s ostatními úřady. Jakékoliv rozhodnutí, na jehož vydání mají úřady běžně 30 dní on vytváří na počkání, jediným kliknutím se změna objeví na všech dotčených institucích, takže když jsem dnes podnikání ukončila, bylo to automaticky nahlášeno i na OSSZ, zdravotní pojišťovně a finančním úřadě. Tohle funguje skvěle.
Takže jsem po úřednici chtěla spíše vyzvědět, s jakým údajem se párují údaje v případě, že přijdu zažádat o nový živnostenský list znovu, ale s novou identitou. Domnívala jsem se totiž, že půjde o rodné číslo. Ale to budu mít úplně nové a tak jsem si dovedla představit situaci, jak přijdu na Živnostenský úřad jakožto úplně nová osoba s novým jménem a novým rodným číslem a zřídím si nový živnostenský list. Tyto nové údaje se přeci nemohou (ani nemají jak) s ničím spárovat!?
Není to tak. 🙁
V systému Živnostenských úřadů je jakýsi zvláštní identifikátor, který při zadání nového rodného čísla vyhledá případné změny hlášené automaticky matrikou (i v případě zrušené živnosti) a spojí je s původním rodným číslem v jeden zápis, tedy zápis i s historií jmen ve veřejném výpise živnostenských oprávnění.
Nezbývalo mi tedy, než své podnikání opravdu zrušit. Což mě mrzelo.
Jenže paní úřednice byla sympatická, trošku jí ten můj problém zaujal a tak pátrala a dopátrala se k tomu, že pokud bych přišla s novou identitou a zažádala o nový živnostenský list, musela by mě zavést do systému jako úplně novou osobu, což by až takový problém nebyl, protože změny hlášené matrikou v době zrušené živnosti není povinné prověřovat, jenže je tu jiný problém – ona o mně ví a tak by jí někdo mohl obvinit z toho, že mě záměrně nespojila s historií k mému starému rodnému číslu a doporučila mi, abych o živnostenský list zažádala na úplně jiném Živnostenském úřadě, protože prý jsou úřady, které vůbec historii neprověřují a já s novou identitou mám velkou šanci, že (pokud uvedu, že jdu o živnost žádat úplně poprvé) mě s historií nespojí.
Tahle rada mě zaujala, nemám co ztratit a tak to vyzkouším. Prostě to risknu. Pokud by při registraci došlo k tomu, že jí tam vyskočí mé spárované staré rodné číslo s novým, tak předpokládám, že si toho všimne a zeptá se mě na to. V takovém případě registraci okamžitě zruším a nebudu pokračovat, protože kdybych pokračovala, na internet se zveřejní všechna má tři jména a to je přesně to, čemu chci stůj co stůj zabránit. A to už nevymažu nikdy. I kdyby se ombudsman na hlavu postavil.
Ještě mi paní úřednice poradila, že pokud budu mít živnost zrušenou déle než 4 roky, že se historie automaticky neprověřuje, ale spoléhat prý na to nemůžu.
Za okny na náměstí začala troubit auta a před radnici přijela limuzína se spoustou ošerpovaných aut a svatebčanů. Svatba v pondělí!?
Chvíli jsme s paní úřednicí koukaly z okna a nechápaly, kdo se bere v pondělí 🙂 Svatebčané se před vchodem do radnice krásně řadili, fotograf si vytáhl přístroj, stativ a kolejnice, ze kterých pak plynule natáčel svatebčany a do toho jsem jim tam měla vkročit já, protože jsem potřebovala jít na matriku. Však je taky úřední den!
S úřednicí na Živnostenském úřadě jsem se hezky rozloučila a vyrazila přes ulici na radnici.
Tak tenhle systém mě v zájmu ochrany o mé soukromí donutil nepodnikat.
Pokud se mi nepodaří znovu zřídit živnostenské oprávnění jako nová osoba, budu to řešit dál.
Jak jsem se dodatečně dozvěděla, podobný problém řešila už Dominika na svém blogu http://lonely.cz/prosim-o-pripojeni-se/.
Vše teď tedy závisí na tom, zda se mi podaří nebo ne zaregistrovat jako nová podnikající osoba, aniž bych byla spojena s minulostí. Pokud ne, připojuji se k výzvě Dominiky a kontaktuji ombudsmanku, ať je nás víc. Tohle je ta nejabsurdnější věc, jaká ohledně ochrany našeho soukromí existuje, tak si myslím, že se můžeme alespoň pokusit něco na tom změnit.

Matrika

Jakmile jsem se propletla svatebčany a dorazila na matriku ke dveřím označeným “Změna jména a příjmení”, vyšla paní, která měla zrovna tyto žádosti na starosti a ptala se mě, co potřebuji.
“Dobrý den, já bych si chtěla změnit jméno a také požádat o nové rodné číslo.”
“No to my tady ale neděláme, ta rodná čísla.”
🙂
“Ale já mám tenhle papír…”
“Aháá, tak to jo. To máte tu konečnou fázi ano? Dobře. Takže – rodný list, rozsudek o rozvodu, tady máte žádost…”
Překvápko 🙂 Terezo! Základní poučka při návštěvě matriky zní: “Na matriku nikdy bez rodného listu nechoď!
Když já si to tam nakráčela jen s papíry od Hanky.
“Ale já jsem rodný list i rozsudek dokládala před rokem, když jsem žádala o tohle dočasné jméno.”
“To už je v archivu, musíte to přinést znovu a já nemám čas, protože je tu svatba a minimálně hodinu nic nevyřídím.”
Asi se mě chtěla zbavit, tak jsem zase zavolala Tomovi, ten mě odvezl domů, otevřela jsem šanon se všemi důležitými dokumenty, které si takhle hezky dávám k sobě, vytáhla rozsudek o rozvodu a… místo po rodném listu bylo prázdné. Zůstaly tam jen průhledné desky.
Začala jsem prohrabávat ostatní šanony, ale přeci nejsem tak blbá, abych si tak důležitý dokument, o kterém jsem navíc věděla, že ho budu teď potřebovat, založila bůhví kam? Taková já nejsem. To bych nikdy neudělala!
Po patnácti minutách jsem si vzpomněla, že den před odjezdem do Motola jsem byla u ségry, které jsem vezla svůj rodný list s plnou mocí k zastupování v dědickém řízení, které bylo zrovna na den mé operace, takže jsem se ho nemohla zúčastnit. A taky jsem si vzpomněla, že si můj rodný list ségra ofotila, ale co se s ním dělo potom, to absolutně netuším.
Doma jsem prohledala naprosto všechny možné skříně a šanony, brala do ruky papír za papírem, ale rodný list nikde. V mém bytě prostě není. A stejně tak ani dopis od notářky, která můj rodný list potřebovala, takže jsem ho buď vyhodila nebo zůstal někde u ségry, která ale tvrdila, že to není možné.
Po hodině hledání jsem to vzdala a v jednu mě Tom odvezl znovu na matriku, kde jsem místo do dveří Změna jména a příjmení vešla do čekárny “Matrika – sňatky, narození”, kde jsem chtěla požádat o duplikát.
O duplikát rodného listu, který záhy okamžitě zruší, což mi přišlo tak nelogické! Ale nechtěla jsem se s nikým dohadovat.
Za svou nepořádnost (kterou doteď nechápu) jsem dostala velmi “příjemný” trest. Čekárna byla úplně narvaná, byl v ní příšerný vzduch a co uchazeč, to doprovod celé rodiny, která byla navíc cítit jako popelnice, do které jsem při odchodu házela odpadky. Myslela jsem, že se tam sesunu k zemi, když jsem to viděla (a cítila).
Tak tady to máš, Terezo. Jen hezky čekej! 🙂
No nevzdala jsem to.
Čekárna se vylidňovala rychle, protože s každým člověkem odešli další tři, kteří byli jen jeho doprovod.
Proti mě si sedla slečna, která před 20 lety dostala od Toma (ne od toho mého kamaráda) růži. Prostě jen tak, protože se mi tehdy chtělo a protože se mi líbila. Od té doby jsem jí neviděla. A tak jsem měla to čekání okořeněné vzpomínkami, zatímco já jsem byla pro ní naprosto cizí člověk.
Jinak to čekání nebylo okořeněné ničím. Tedy kromě romských dětiček opatlávající své holuby z nosu na židličky (nejlépe na sedací plochu) a šermující rozevřeným deštníkem před tvářemi nás všech ostatních. Uffff. Trest přijímám 🙂
Když se na mě dostala řada, u přepážky seděla matrikářka, která před rokem vyřizovala moji žádost o neutrální jméno. (Tak to nebyl robot :).
Vysvětlila jsem jí, co potřebuji, že jsem ztratila rodný list a že ho teď potřebuji.
Vzala si ode mě 100 Kč a řekla, ať se posadím do čekárny, že mi ho přinese.
V ten moment ale do dveří vešla ta druhá matrikářka, která teď sedí ve Změně jména a příjmení a slyšela jsem, jak se baví o tom, proč tam sedím a že chci duplikát rodného listu.
Za chvilku si mě matrikářka zavolala a obě dvě mi poradily, že pokud potřebuji duplikát tohoto rodného listu jen proto, abych si podala žádost o změnu jména a příjmení, že to není nutné, ušetřím stovku a jen vyplním čestné prohlášení, že jsem ho ztratila, protože přeci nebudou vystavovat duplikát, který budou záhy okamžitě rušit 🙂 No že jo!?
Tak by to mělo na úřadech vypadat!
A to jsem se ještě bála, že budou chtít znovu oddací list. On totiž rozsudek o rozvodu nestačí, i když je v něm uvedeno, že došlo k uzavření manželství tehdy a tehdy a tam a tam.
Oddací list už nebyl potřeba.
Matrikářka ze Změny jména a příjmení si mě vzala s sebou do své kanceláře, tam jsem jí dala žádost o změnu jména a příjmení. Správní poplatek se v našem případě nehradí, takže změna je zdarma.
Dostala jsem k vyplnění prohlášení, kde jsem musela uvést, jak jsem ztratila rodný list, celou dobu byla na mě matrikářka milá, usměvavá, snažila se mi ve všem vyhovět a řekla mi, že se pokusí do týdne zajistit rozhodnutí o změně jména na ženský tvar, který jsem uvedla do žádosti (jinak je na to 30 dní) a že mi zavolají, abych si pro rozhodnutí přišla, čímž vše urychlím, než aby to posílali poštou. To jsem uvítala.
Jakmile bude rozhodnutí o změně jména v právní moci (což bude hned v den převzetí), posílá matrika automaticky žádost na Ministerstvo vnitra o přidělení nového rodného čísla – tentokrát už Tereze Novákové.
Dobu vyřízení žádosti o nové rodné číslo nebyla schopna odhadnout, protože tyto změny až tak často neprovádí. (Jak jsem psala, jsem v historii města teprve třetí osoba s přeměnou male-to-female a poslední tu byla před 4 lety).
No a to bylo všechno 🙂
S matrikářkou jsem se rozloučila, byla vážně milá, v nedaleké pekárně jsem koupila chleba a dva koláčky (jeden pro Toma, který si ho hned v autě, jakmile pro mě přijel, snědl) a teď už jen čekám, až se mi ozvou.
Pro novou občanku musím vyrazit v momentě, kdy bude provedena změna jména a současně i rodného čísla. Jinak bych tam šla dvakrát a já nechci mít občanku s chlapským rodným číslem, na které bude mé ženské jméno 🙂 I když by to byla rarita.
Vím ze zkušenosti jiných holek, že s novým rodným číslem Ministerstvo nijak nespěchá. Odhaduji to tak na tři týdny. A další tři týdny se čeká na novou občanku, takže všeho všudy si ještě počkám v nejlepším případě měsíc a půl, než budu v ruce držet ten vysněný doklad s písmenkem F.
Takže jsem moc spokojená s tím, jak jsem dnes všechno zařídila.
Jak se cítím já?
Hadička je otravná, ale dá se to. Pod kabát jsem si připnula spínací špendlík hodně vysoko skoro do podpaží, za který sáček pověsím a skryje se tam tak celá hadička.
Ještě se mi dva malé úseky stále hojí, vše ostatní už je zhojené, ale dostat bych přes pipi facku tedy ještě nechtěla.
Tím, že dnes prší a je opravdu zima (těch deset stupňů ráno se mi vůbec nelíbí!) jsem dnes riskla poprvé místo sukně kalhoty a taky už to celkem šlo. I sedět už se dá mnohem lépe, než před týdnem, takže bez problémů jezdím autem.
A pak mám v plánu ještě něco. O Wobenzymech a podobných doplňcích za šílené peníze (vychází to na 600-800 Kč za deset dní) jsem četla hodně. Původně jsem si chtěla jeden po operaci hned pořídit, aby se vše lépe hojilo a zmírnilo to otoky, ale dočetla jsem se o tak rozporuplných reakcích, že léčba není vůbec vědecky potvrzena, že mi bylo líto peněz a žádný Wobenzym jsem si nekoupila.
Ale napsala mi sama od sebe jedna moooc milá lékárnice z jedné severomoravské lékárny, ať zkusím účinnější obdobu Wobenzymu s názvem Phlogenzym, který jediný má potvrzený účinek (to jsem se dočetla později).
Kdybych neměla žádné komplikace a byla po osmi dnech doma, tak by nějaké enzymy byly opravdu vyhozené peníze, ale teď bych ráda vyzkoušela, jestli na tom opravdu něco je. Dokonce si v mém případě mohu zvýšit i dávkování z původních 3x 2 tablety denně na 3x 4 tablety denně, ale já udělám kompromis a uvidíme, zda se na mně tenhle drahý preparát nějak projeví. Jinou šanci, jak to vyzkoušet, už asi jen tak mít nebudu a opravdu chci, abych se začátkem července už konečně vyčůrala bez té otravné hadičky!
Jinak ale nadmíru převažují ty hezké pocity, kterých se stále nemůžu nabažit. Tohle je tak parádní jedinečná a velká změna, že to nedokážu jen tak přehlédnout a říct si: “No dobrý, tak už ho tam nemám a jde se dál.” Ještě se mi líbí si to užívat.
Nejhezčí byl z dneška stejně moment, kdy jsem do žádosti o změnu jména vepisovala to své opravdové holčičí (už ne žádné neutrální) jméno, po kterém jsem tak dlouho toužila. Matrikářka ho pak přečetla a řekla, že to nebude problém. Konečně už nic není problém :).
Je docela možné, že příští víkend opět dostanu Kačenku, takže se s ní chystám na atrakce a jsem docela zvědavá, jak budu s tím pytlíkem a hadičkou sedět v autíčku na autodromu a srážet se s ostatními autíčky. Auvajs 🙂 Ale to je až za týden a každý den je ten stav lepší a lepší.
Pokud slečna z toho mého neoblíbeného televizního dokumentu z r. 2006 prohlásila, že měsíc a půl jí to “tak strašně” bolelo, že nemohla ani chodit a jen ležela, tak si nejsem jistá, co jí to tam dole vlastně udělali, ale jak jsem měla možnost poznat, je to tak hodně individuální, že to vlastně ani nevylučuji.
Tak a jde se pracovat, ať to všechno není na mé kolegyňce.
Že se mi ale chce 🙂

37 komentářů

  • N

    Niki B.

    To s tím rodným listem mi připomnělo mojí nepořádnost. Před léty jsem ztratila komplet všechny doklady o dosaženém vzdělání. Začala jsem to řešit od maturitního vysvědčení a bylo mi sděleno, že opis mi můžou vydat jen jednou a že když ho ztratím, tak jsem prostě nestudovala (je to pravda?? Připadá mi to zvláště divné!).  Tak jsem tedy naznala, že ty lejstra začnu řešit až v momentě, kdy je po mně začne někdo chtít. Abych je teda do té doby neztratila ještě jednou. Po deseti letech (!!!) jsem ty papíry našla. Na dně šuplíku se součástkama. Desky, v kterých byly uložené, totiž vypadaly jako tuning dna toho šuplíku. Co je ale zábavnější – za těch 10 let po mně ty papíry nikdo nechtěl :-). A to jsem za tu dobu vystřídala několik zaměstnání.

  • t

    tsmtf

    Ja bych se rada vyjadrila k te vete, ze na SR se zpetne dokumenty nevystavuji.. Tak to je docela blabol, ptz zadna instituce mi nemnela problem nove, zenske, dokumenty vydat… Nevim, mozna jak kde a zalezi od lidi, ale pausalizovat to na celou SR je docela nesmysl… 😉

  • M

    Moni

    MOC VÁM GRATULUJI MILÁ TEREZKO 🙂 k primárnímu přemožení byrokratického íííhahááá (..či spíše íííááááá 😉 hned v prvním kole! Je to děs běs horší než Švejkova nanabáze, čemuž se není co divit, neb tento "systém" má své bohužel stále velmi pevné kořeny právě v dobách c a k mocnářství "zušlechtěné" jak první republikou, tak protektorátem a last but not least přespříliš dlouhou (bez)mocí soudruhů, jenž v mnoha ohledech více než 1/4 století po svém finále stále jakoby nemá konce.. (..už chápu tu jejich tautologii "na věčné časy a nikdy jinak"..) Ať Vám vyjde hned napoprvé ten zpropadený RŽP!!!  NADĚJE NA ZMĚNU ŹIJE VŽDY AŽ DO NAŠEHO ÚPLNÉHO KONCE a VY TEREZKO VÍTE NEJLÉPE, že POHÁDKOVÉ ZÁZRAKY SE DĚJÍ :)))

  • M

    Moni

    [10]: Ti, kdož to reálně chtějí jen a pouze naoko, tj. ve skutečnosti to vše všemožně ztížit tak, aby do toho nakonec radši takřka nikdo neš/el/la. To je totiž to slavné křesťanské "miluj bližního svého" v praxi = co je shodné s námi OK bereme, co je odlišné, je třeba bez milosti likvidovat všemi aktuálně dostupnými prostředky :((( https://www.youtube.com/watch?v=vzBgFgCJSoM

  • t

    tsmf

    Tak ja nemnela problem ani s maturitnim vysvedcenim.. To mi skola bez problemu vydala nove do 3 tydnu od zaslani zadosti… Jak jsem psala, je to o pristupu asi.. A jsem ze zapadu SR.. Mozna nekde na vychode to problem je.. To uz nevim.

  • M

    Moni

    [16]: 😉 Za tím vším stojí vždy & všude LIDSKÁ STUPIDITA nacházející se jak napravo, tak nalevo (horizontálně), jak mezi věřícími, tak mezi ateisty (vertikálně). Ale pozor! Není to jen a pouze simplifikované toto: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/stupidita (..i když u převážné většiny standardních konzumentů asi ano ;), ale daleko sofistikovanější (..a tím i daleko nebezpečnější :() toto: http://blisty.cz/art/39405.html !!!

  • M

    Moni

    Veškeré naše trable s identitou jsou do značné míry ještě selanka proti tomuto: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10663254280-porodnice-treti-rise/21438255882/  Proč? My alespoň už víme, kdo jsme. Nejhorší ze všeho je podle mě nevědět a nemoci to změnit i když chci sebevíc! Tomu se říká opravdová bezmoc.. My máme alespoň šanci si svůj správný status ať už těmi (..či jinými 😉 prostředky prostě nějak vydobýt :), ale mnohé tyto nešťastné děti nikoli.. Prožít celý svůj život s vědomím neustálé nervy drásající nevědomosti musí být šílená hrůza! Což platí obecně o spoustě dalšího mezilidského svinstva kam se jen podíváme.. Takže HLAVY VZHŮRU, PRSA HRDĚ VYPNOUT A JDE SE NA VĚC KOČKY 🙂 NA CO BYSME JINAK MĚLY DRÁPY 😉

  • M

    Moni

    [18]: ..ALE TEN SEN SI UŽ VZÍT STEJNĚ NENECHÁM. Přesně tak bluemoon 🙂 I když to bude všemožně sebetěžší, vždycky to bude lepší než je to teď. Strádání duše je totiž ta nejhorší bída ze všech co znám!

  • L

    Lucka

    [16]: nemáš tak uplně pravdu Terko, že naši zákonodárci pochopili že pokud se cítíš být ženou jsi ženou od narození. to by hned po stanovení diagnozy F64 uznali pohlaví ženské, ale oni ho uznají až po operaci, bez ní jsi i pro naše zákonodárce stále muž, najednou ale po operaci uznají že jsi byla vždy žena.

  • M

    Moni

    [23]:[24]: Souhlasím s Vámi Terezko na 100% 🙂 Pro mě je rovněž Naprosto Nepředstavitelné, že by Žena měla Penis. Ať se na mě zlobí kdo chce jak chce, ZÁKLADNÍM NEJEN VNĚJŠÍM ROZLIŠENÍM NEJEN LIDSKÉHO POHLAVÍ JE, že ONA ŽENA MÁ PIPINKU, ON MUŽ MÁ BIMBASE. Pokud má "ŽENA" BIMBASE, pak je ONAON, ONAMUŽ, ŽEMUŽ, MUŽENA, SHEMALE, FM atd. ale NIKDY NE jen to samostatné F tj. ŽENA. (..byť to F znamená tak trochu paradoxně FEMALE 😉 Vím, že mnozí lidé to takto cítí, neboť ne každý prostě Vnitřně Touží po Totální Proměně na Ženu se Vším Všudy, neboť v široké škále "Identitového Mišmaše" se každé/každému z nás prostě pozapínají různé přepínače různě navíc s různou intenzitou. Ve své podstatě není totiž naše primární tělo + mysl ničím jiným, než systémem "bůhví" kolik přepínačů + potenciometrů tj. velmi zjednodušeně řečeno genů + hormonů. Výsledná osoba + osobnost člověka je pak dána do značné míry jejich mixem (společenský vliv formuje primárně již hotovou bytost), který má značnou variabilitu, neboť konkurence = soupeření všech složek probíhá již od vstupu spermie do vagíny, kdy změnami biochemie jejího prostředí dochází k selekci mužských vs. ženských spermií. Následně je plod do značné míry formován hladinami hormonů matky a s vývinem orgánů s jejich produkcí pak i svými vlastními. Geny všech našich buněk spolu navíc soupeří po celý náš život, přičemž nelze zanedbávat ani silný vliv vnějšího prostředí včetně toho, co od počátku (tj. již přes placentu) jíme, pijeme, dýcháme + jaké záření na nás jak dlouho a intenzivně dopadá. O vlivu všemožných drog na tělo i duši myslím netřeba hovořit. Nelze zapomínat ani na často až karnevalově barevný rej vlivů celé armády parazitů okem neviditelnými viry a jednobuněčnými potvorami počínaje, kteří dokáží s našimi tělíčkodušičkami mnohdy jen těžko uvěřitelné věci. To vše a jistě i mnoho dalšího, o čem dosud nevíme z nás dělá to, co jsme. JEDNO JE VŠAK NAPROSTO JISTÉ. Kdo se CÍTÍ BÝT SKUTEČNĚ OPRAVDOVOU REÁLNOU ŽENOU SE VŠÍM VŠUDY, pro toho je na LEŽATOU OSMIČKU % NAPROSTO NEPŘIJATELNÉ MÍT MEZI NOHAMA NĚCO JINÉHO NEŽ PIPI. A ŹRALO ho to, ŽERE ho to a bude ho to ŹRÁT do té doby, DOKUD TOMU TAK BUDE..

  • M

    Moni

    [22]: Problém je, že bez operace či minimálně alespoň chemické kastrace (která navíc není úplně spolehlivá) neztrácí původní muž svou plodnost, z kteréžto mohou bohužel následně vyplynout velmi nepříjemné nejen právní konsekvence a to v případě, kdy taková státem uznaná F "omylem" zplodí potomka. Tomu se logicky každý rozumný nejen právník brání zuby nehty a proto je pro změnu z M na F či variantně z F na M požadováno předchozí ukončení jejich původní "chybné" plodnosti, neboť tu správnou bohužel neumíme zařídit. Je to sice viděno optikou mnohých blbé, ale čistě právně i společensky jediné logicky možné řešení.

  • M

    Moni

    [25]:  ps.: Žena s Pindíkem může být rovněž takovou od přírody tj. od narození Intersexuál = Hermafrodit, ale to je myslím lehce mimo naše téma. I když vlastně ne tak úplně, neboť všichni v podstatě fungujeme obdobně, takže i IS=HF chce vnitřně buď jedno nebo druhé, případně (pod)obojí 😉

  • M

    Moni

    [27]: -> [26]:  Jj pravdu díš Terezko PRÁVNĚ tu jde JEN A POUZE O PLODNOST. To je i důvod, proč se v tom lejstru pro matriku (viz. tvá fotokopie v článku) uvádí jako jediná možná relevantní validní příčina všech následujících změn nikoli operace samotná, ale z ní vyplývající FYZICKÉ UKONČENÍ PLODNOSTI.

  • M

    Moni

    [27]: -> [25]:  ..Nepíšeš ty do nějakého vědeckého časopisu třeba? 🙂 Nepíšu Terezko 🙂 Jenom mám tu štěsťosmůlu či smůloštěstí, že mám s určitém smyslu tzv. rozšířené vědomí, tj. v podstatě moc čtu (kde co) + koukám po všem kolem sebe i v sobě a ještě více o tom rozumuji a pak ze mě zhusta padají takováto a jim podobná "koncentrákovaná moudra", což má mimo jiné i ten mizerný důsledek, že mě to pak v mnoha směrech šíleně brzdí, neboť vím, co  V Š E  se může stát (..přičemž možné zdravotní komplikace z operace jsou v tom všem v mém případku ještě to nejmenší..). Mám to ale bohu/žel/dík takto vrozené a tak s tím nemůžu při nejlepší vůli nic dělat. Zkoušela jsem si všemožně lhát, ale nejde mi to 😉 Moc doufám, že HRT na tom všem alespoň něco málo změní 🙂 Ale jinak jsem a budu myslím alespoň v malé mojí bílé myšičce černé dušičce celkem (ab)normální holka :o)

  • P

    Pai Mu Tan

    To bylo před časem, kdy mě zajímal svět z pohledu českého úředníka, ne že bych sledovala, kde všude se dají vystalkovat ti zlí translidé! :-) Akorát některé věci se mi v paměti drží divně dlouho.

  • T

    Tereza

    [36]: už tam ale nikde nebylo, že po českém úředníkovi ministerstvo tvrdě pátralo, až ho jednou (po třech letech) vypátralo podle IP adres (muselo jim to dát práci, protože si na to ten český úředník dával pozor, ale jednou udělal chybu a přihlásil se poprvé v práci) a tak dostal vytýkací dopis za neloajalitu a lživé informování veřejnosti o jinak dokonalé státní správě a byl donucen okamžitě celý deník smazat, ale než to udělal, provedl zálohu a s úředničinou stejně díky bohu skončil, čímž se zbavil obrovského balvanu a cejchu, který s sebou tahal při hledání nové práce. Jo vy jste úředník? Tak to nic neumíte 🙂 Ano, je to tak.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.