otєrєzє.cz

Vícenásobná těsnící vložka

Přijel za mnou obchodní zástupce firmy, u které nakupuji jen vícenásobnou těsnící vložku 🙂 Jinak nic.
Ten název mi přijde legrační. Nevím proč. A snad proto jsem se na něj těšila. Abych zjistila, kdo za tou vícenásobnou nádherou stojí 🙂
Pán přijel za paní Novákovou (jako za mnou – pracovně), byl moc milý a když jsem ho pozvala do jednací místnosti, kde jsme byli sami, moc hezky se usmíval. Ne podezřívavě, ale normálně mile.
Začali jsme si pracovně a polopracovně povídat, byli naladěni na stejné vlně a pak z něj vypadlo, že kdysi u něj někdo odsud objednával kabel.
Ptám se ho: „Co? Kabel? To není možné, vždyť já ani nevím, že nějaké kabely prodáváte.“
„Myslím, že pan Novák to byl!“
Ehm, tak o tom bych musela něco vědět 🙂 Ale to jsem mu neřekla. Tak mu říkám mojí oblíbenou větu: „Pan Novák už zde nepracuje.“ 🙂
„No tak to on určitě objednal a zdrhnul.“ :)))
 
Ti dodavatelé si TAK vymýšlí! 🙂
Ale mě to baví.
 
Lichotilo mi, že mě neztotožnil s p. Novákem, ačkoli věděl, že jsem Nováková. Měla jsem jistotu (?), že nemá sebemenší tušení, že pan Novák by mohl být paní Nováková. 🙂
 
Celá konverzace probíhala 40 minut (což jsem ani neplánovala) a vážně jsem se bavila 🙂 Řekla bych, že ještě chvíli a jsem pozvaná na kafe 🙂 (No dobře, tak si nebudu tak věřit, ale chci říct, že to nebyl rozhovor mezi mužem a mužem nebo mezi mužem a kdysimužem, ale mezi mužem a ženou.) Vážně jsem si vychutnávala použití všech svých dosud existujících ženských zbraní a měla jsem z toho moc dobrý pocit.
Byla jsem svá, sebevědomá, ženská a neohrožená. Čím delší dobu jsme si povídali, tím víc mi vzrůstalo sebevědomí. Přestala jsem se úplně pozorovat a všechno bylo tak jednoznačné, normální a příjemné.
 
Když odcházel, tolik moc jsem chtěla vědět, co se mu teď asi honí hlavou 🙂
Kéž by mi dal do své mysli aspoň na chvilku nahlédnout.
 
Ale budu věřit svému instinktu. Přestože je pro mě těžké mu věřit.
 
Každopádně jsem teď jeho návštěvou potěšená.
Vícenásobně! 🙂
 
(A nejen díky němu, ale o tom až jindy a jinde.)
Jo jo, zase ti chlapi 😉 Jsem neponaučitelná.
Skuhrám tu, jak si nejsem jistá svojí ženskostí a na druhou stranu se teď díky některým mužům cítím tak žensky, že už to snad ani víc nejde.
 
Kde je ale pravda?
To se brzy dozvím…
 
A běžím pro Kačenku, mojí velkou školačku, se kterou jdu v pondělí poprvé do školy a nemůžu se dočkat!
V úterý mám přijít na rodičák a po něm budu mít příležitost si promluvit s její paní učitelkou (o mě a o Kačenky tátovi, což mi kladly na srdce psycholožky v Motole i Hanka). Přála bych si, aby to byla chápavá mladá příjemná a veselá profesionálka.
To se taky brzy dozvím…

4 Comments

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.