otєrєzє.cz

Takhle jednou v Bangkoku – II. díl

* aktualizováno ve čtvrtek 12.11. – 8:40 – Rozbaleno, změřeno, zhlédnuto *
Den 1
čtvrtek 5.11.
Původně jsem měla v úmyslu napsat článek o cestě Andrejky do Bangkoku za novým životem, popisovat její myšlenky, pocity a taky předávat dál informace od thajských lékařů právě na tento blog. Chtěla jsem, abych měla prostor já, jiné holky (nebo i kluci) a taky Andrejka se k tomu vyjádřit v diskusi pod článkem. Což se chvilku dařilo, avšak diskuse se u prvního dílu z Bangkoku strhla opět tam, kam se strhne vždycky bez ohledu na téma článku, proto zakládám toto II. pokračování, kde prosím jen o diskusi k tématu. Diskuse u I. dílu je tímto uzamčena 🙂
Nakonec se zdá, že toto řešení rozdělit Andrejky pobyt v Thajsku do dvou článků je více než logické, protože zatímco předchozí I. díl se týkal ještě ženy před SRS, právě teď v tuto chvíli (dopoledne ve čtvrtek 5.11.) je Andrea na sále a až se probudí, už bude taky mezi námi znovuzrozená a definitivně vysvobozená.
Ráno po 9 h. našeho času (15 h. thajského) mi ještě Andrejka stihla poslat selfíčko z postele v andělíčkovi a igelitové čepici, já jí stihla ještě napsat pár vět a pozdravit od všech, co jí drží palce a už tam vtrhl chirurg, který má samozřejmě přednost přede mnou :).
V mém případě chvíli trvalo, než jsem byla schopná v Motole po operaci na blog něco napsat. To proto, že v mobilu psaní článků nenávidím a noťas jsem nebyla schopná si ani vytáhnout, natož ho položit na klín, na který se nedalo položit vůbec nic, jen deka.
Uvidíme, s jakými pocity se probudí Andrejka do svého nového krásného života. V každém případě to sem hned napíšu a věřím, že to bude stejně euforické, nadšené a jedinečné, jako jsem to cítila před půl rokem já.
Čtvrtek 5.11. – 21:30 – ještě nemám žádné informace o Andrejce a zítra jsem celé ráno a dopoledne bez dosahu internetu, takže stav článku a Andrejky zaktualizuji hned, jak to bude možné.
Den 2
Pátek 6.11. – 12:45 – Andrejka se mi konečně ozvala. Už je 3/4 dne vzhůru, ale moc toho nevím. Momentálně ona i doktoři řeší jeden detail netýkající se přímo nového orgánu, takže napíšu víc, jak budu mít informace a svolení je zveřejnit.
Den 3
Sobota 7.11. – 13:00 – Už jsem od Andrejky dostala takovouhle krásnou fotku oběda:
čokoláda, skvělá polévka a kelímek barevných pilulek 🙂
Škála bolesti, podle které může pacient vyjádřit, jak se cítí, neboť bolest je velmi individuální a jiná u každého člověka.
Vyzvídala jsem, jak se podle této škály teď Andrejka cítí a měla by to být čtyřka. Úplně stejně jsem ohodnotila své první dny po operaci v Motole i já.
Trošku jsem dnes v noci trnula, kdy dostanu nějaké nové zprávy, přestože jsem věděla, že ani já sama jsem nebyla hned po operaci schopná posílat stovky vzkazů kde komu.
Navíc Andrejka mi po probuzení napsala, že jí částečně ochrnula pravá ruka a doktoři v Thajsku neví co s tím. Takže nastala obrovská bezmoc, včetně jejích myšlenek na to, že teď bude invalida a jestli vůbec do toho měla jít.
Momentálně se již ruka rozhýbala a pomalu do ní získává cit, tak věřím, že to už bude jen dobré.
“Plánuju po tom všem přejít pryč ze statusu TS.”
Tenhle záměr se mi moc líbí, protože Andrejka je žena a teď už kompletně.
Co mě ještě dojalo je, jak děkovala své partnerce za podporu. “Díky ní jsem tam, kde jsem. Jinak bych stále přežívala někde mezi. Chválím jí, kudy chodím. Zaslouží si to.”
Ony jsou obě dvě jedinečnými ženami a já mám radost, že jsem je mohla poznat.
Den 5 – Andrejka dostala “female” certifikát
Pondělí 9.11. – 12:45 – Dozvěděla jsem se, že Andrejku rozvážou až 12.11., tj. sedmý den. V tomhle zrovna moc v Thajsku nespěchají. V Motole se rozvazuje čtvrtý až šestý den. Zato ale hodně spěchali s převozem z kliniky zpátky na hotel, kam se Andrejka dostala autem už třetí den a teď mi píše, že neví, jak má chodit na toaletu. Tak na malou samozřejmě chodit nemusí, protože má cévku, ale na velkou ano.
Já až do rozvázání pátý den na velkou ani nepotřebovala (nebylo taky co vylučovat). Nehledě na to, že zavázaná jsem ani nesměla z postele, ale Andrejce se už to podařilo (co jí taky zbývalo?).
Moc krásný moment ale přišel ve chvíli, kdy jí přinesli “Medical cerfitication”. Prostě jedno takové hezké potvrzení, že je žena 🙂
“Z hlediska zdravotních a úředních je nyní neplodnou ženou, neboť její pohlaví bylo 5.11.2015 trvale změněno na ženské.”
Moc krásný papír. Já dostala v Motole jen propouštěcí lékařkou zprávu, na základě které mi Hanka vydala potvrzení pro úřady. Ale taky jsem z ní měla velikou radost, bez ohledu na to, že nevypadala tak vyšperkovaně, jako tento certifikát.
Dále mi Andrejka řekla, že v Thajsku se nepoužívají před operací kompresní punčochy, jako u nás. Tam se totiž na nohy navléknou takové návleky (podobné, jako když se měří tlak na ruce) připojené na stroj a ten lýtka i stehna střídavě masíruje.
Odlakovaný musí být pouze prostředníček a ukazováček (kvůli měření hladiny kyslíku). U nás musí být odlakované všechno, ale ono by to vypadalo celkem divně, kdybych vlezla do metra, chytla se tam madla a prostředníček s ukazováčkem odlakovaný, zatímco ostatní nehty třeba rudě červené 😀
Jen to Rusko mi pořád nejde na rozum. V dokumentu o Kiře si nikdo s nalakovanými nehty nedělal hlavu. Čidlo se dalo prostě na nalakovaný nehet a nikdo neřešil, že byl navíc nalakovaný zrovna tmavě modrým lakem… který já mimochodem zrovna na sobě moc nemusím.
Každopádně Andrejka měla odlakované nehty všechny. A teď už počítá každý den, kdy jí bude lépe a kdy se bude moct vrátit domů.
V tuto chvíli bych řekla, že je jediným případem v ČR, kdy je ve svazku manželském jako žena se ženou. 🙂 Protože stát milý Český to ještě neví…
Den 8 – Rozbaleno, změřeno, zhlédnuto
Čtvrtek 12.11. – 8:45 – Dnes došlo k rozbalení obvazů a dostavila se klasická ženská pooperační euforie, z čehož mám radost, protože když je na tom pacient dobře s psychikou, urychluje to hojení. Došlo také ke změření hloubky neovagíny a výsledek je 15 cm, což bylo požadované minimum pacientkou.
Non-penilní inverze má výhodu v nezávislosti hloubky neovagíny na délce penisu, protože neovagína se tvoří z kůže šourku a okolí. A velkou roli hraje pro Andrejku také kromě hloubky ještě estetika, citlivost a hlavně co největší přirozenost. Dilatovat se začne zítra 🙂
No a tak nějak se to stalo, že jsem měla tu čest vidět výsledek. 🙂
Na vlastní oči už jsem viděla výtvory dva (+ můj). Všechna tato veledíla byla tvořena v Motole a teď mám možnost porovnat je s výsledkem z Thajska.
Je to tak nějak, jak jsem předpokládala, že výsledkem je prostě ženský genitál. Tak, jak se liší mužský genitál každého muže (někdy málo, někdy hodně), liší se i tyto naše. A liší se i motolské výtvory navzájem. Není každá přesně podle kopíráku, což je logické a dobře. Všechny tři motolské a tato jedna thajská vypadají přirozeně.
Protože v Thajsku se operace dělá na jeden pokus (komu by se tam chtělo dvakrát?), výsledek je hezký a přirozený už po rozbalení. Klitoris je již zakrytý (zatímco u většiny výsledků v Motole se počítá ještě s jeho zakrytím během druhé z-plastiky – i když vím už o dvou slečnách, u kterých se vše zahojilo tak šikovně, že druhá operace nebyla potřeba) a všechny části se mi líbí. Jizvy jsou na stejných místech jako v Motole, po zahojení by neměly být vidět (je tomu tak i u mě i teď půl roku po operaci). Takhle na první pohled (a asi ani na ten druhý nebo třetí) bych nepoznala, že šlo o non-penilní inverzi. Protože prostě – důležitý je výsledek a ten je, že Andrejka má pipi 🙂 Její radost je nezměrná a nepopsatelná. To si musí člověk zažít…
Ptala jsem se, jestli tam netrpí hlady. Já měla totiž pořád hlad, jak jsem byla šťastná a v pohodě. Člověk je tak nějak při chuti. Ale už může jíst cokoliv.
Foto thajského výsledku si nechám jen pro sebe. Pokud má někdo zájem o bližší informace, musí se obrátit na Andrejku (třeba do komentářů nebo prostřednictvím mě a já jí to přetlumočím).
A jen tak mimochodem – fakt jí tam má! 🙂 Nevymýšlí si to. 🙂
Dnes do Bangkoku dorazila také Péťa, takže bude zajímavé porovnat její pocity a výsledky s pocity Andrejky a moc jí přeju, aby vše dopadlo podle jejích představ a bez komplikací.
To se nám tam ty holky nějak rozjely 🙂
Obdivuji jejich odvahu, ale naprosto je chápu.
Jsme n e z a s t a v i t e l n é.
2.12.2015 dorazila Andrejka po 12hodinovém letu vpořádku z Bangkoku domů a chystá se s úředně přeloženým certifikátem, že nyní je žena, na české úřady.

61 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.