Přeměny

Můj muž chce být ženou: Tiffany

To jsem celá já.
Radovala jsem se, že ještě není 11 a tak se aspoň vyspím, když už půjdu do peřin.
Ale článek o Julii z Čečenska mi přišel moc smutný, tak jsem ho chtěla zakončit pozitivně nějakou jinou hezkou přeměnou.
Přeměna, kterou jsem našla, mě ale tak zaujala, že jí dám prostor v tomto samostatném článku.
Toto video (i celá přeměna) se totiž vymyká všem ostatním, které jsem kdy viděla.
Jennifer (partnerka Tiffany) vytvořila, okomentovala a nahrála toto video na youtube teprve nedávno – 24.7.2014 s komentářem: “Můj muž se rozhodl provést přeměnu z muže na ženu. Toto je NAŠE cesta! Před HRT.”
Jennifer je nepochybně snem každé z těch, kdo má doma úžasnou partnerku a nejsou schopny se rozhodnout mezi dvěma stranami: Ona nebo já?
Jakoby to nebylo slučitelné. Opravdu to nejde dohromady? (Několikrát denně si pokládají tuto otázku).
Ono to také je neslučitelné, protože praxe je taková, že naše partnerky nás opouští. (Co se týče mě, tak teď už vím, že by to stejně tak jako tak nemohlo pokračovat…)
Zažila jsem jen partnerky tří MtF, které neutekly: Adélku (před HRT), Bětku (v průběhu HRT) a teď Tiffany z USA.
Protože je v tom videu pár hezkých myšlenek, tak je sem napíšu.
Řekla bych, že tohle je úplně první transition video vytvořené partnerkou transsexuální ženy, kdy navíc obě mají spolu už dvě děti. Navíc to video má naprosto odlišný úhel pohledu, než jaký je u ostatních podobných videí. Je z pohledu ženy-matky. A některé fotky s dětmi jsou kouzelné.
Jennifer popisuje, že největší vliv na ní měla Sona Avedian, jejíž video jsem tu 6.2.2014 popisovala. To je podle mě jedno z nejzásadnějších videí tohoto typu na youtube s obrovským rozdílem před a po a také spoustou důležitých myšlenek.
Když je štěstí někoho jiného našim štěstí, je to láska. – Lana Del Rey.
Ahoj lidi. Já jsem Jen a můj muž chce být ženou. To je velká novina. Toto je náš příběh. Snad někomu pomůže!
(Po kliknutí na obrázek se spustí v novém okně video na youtube).
Bylo mi 19 a jemu 24.
Hned v první chvíli, kdy jsme se potkali, to mezi námi zajiskřilo.
Stýkali jsme se potom každý den. Doprovázel mě každou noc domů, a když chtěl jet autem, trvala jsem na procházce.
Byl mým princem. Muž, který měl práci, ze které jsem měla respekt a byla důstojná. Byl úžasný, skvělý a vtipný. Co víc by si žena mohla přát?
Při jedné z večerních procházek mi řekl, že se chystá jít k mariňákům. Snažila jsem se mu to rozmluvit, ale marně.
Psali jsme si každý den. Po třech měsících konečně přijel domů a ukázal se mi v uniformě.
Byla jsem tak rozrušená, když jsem ho viděla. Jeho rodina uspořádala na jeho počest oslavu a bylo mi velkou ctí smět se jí také zúčastnit. Ten den mě poprvé políbil. O týden později byl odvelen do Okinawy v Japonsku a neviděla jsem ho přes 2 roky!
Občas napsal, ale po chvíli mi začal moc chybět. Bez podpory mé matky bych po roce a půl nikdy nezvedla telefon. Tušila, že si ho jednou vezmu. A tak jsem mu zavolala. Volali jsme si spolu denně v každé volné chvíli, dokud se nevrátil.
O dva měsíce později jsme se vzali a během několika týdnů jsem se přestěhovala na základnu Beaufort v Jižní Karolíně.
Za dva měsíce byl odvelen do Iráku. Chyběl mi každý den.
Po návratu se nám narodila krásná zdravá holčička Natalia.
Po třech letech se nám narodil syn. Milujeme tě, Jasie!
Roky jsme žili spokojený život. Užívali jsme si rodičovství, oba měli práci, koupili dům. Všechno bylo perfektní!
Překonávali jsme spolu s láskou v srdcích všechny překážky. Každý den jsme zakončovali tím, že jdeme do postele spolu a držíme se za ruce, ještě více zamilovaní, než den předtím. Bože, jak já miluji tohoto člověka!
Tak, jako jsem byla já uvězněna v běžných činnostech každodenního života, můj muž byl uvězněn v něčem totálně jiném. Stále ho něco tížilo na duši. Pokaždé, když jsem se ho na to zeptala, řekl mi něco jiného.
Jednou, když jsme si vyjeli za město, se mě můj muž zeptal na domněnky, jestli si myslím, že měl být ženou. Jeho srdce i mozek se cítí být ženou. Seděla jsem tiše a poslouchala. Věděla jsem, že se můj muž v soukromí převléká už několik let a nevadilo mi to.
“Jsi transgender?”, zeptala jsem se ho. Podíval se na mě, jakobych měla dvě hlavy. Nevěděl, co slovo transgender znamená. Tak jsem mu vysvětlila, že je to pocit, kdy se člověk cítí být opačným pohlavím, než je jeho biologické, s jakým se narodil. Ten den, co jsme se vrátili domů, jsem nás objednala k terapeutovi, abychom tomu oba porozuměli a věděli, co dál.
Cítila jsem, že o svého muže přicházím. Už se mnou nebude chtít být? Pořád mě miluje? Proč neřekl nic už dříve? Budeme se muset rozvést? Co mám udělat, abychom to překonali? Přitahuji ho vůbec? Tolik otázek!
Na youtube jsem narazila na jedno video, které mi doslova rozsvítilo v hlavě. “Male to Female transition – Sona Avedian”. Sledovala jsem to video se slzami v očích. Připadalo mi, že v tom videu vidím život svého muže prostřednictvím jiných očí.
Oba byli u mariňáků, manžely, otci, živiteli rodiny. Sledujíc Sonu, co cítí, jak se snaží pochopit, kým DOOPRAVDY je, se mi otevřely oči a já pochopila, co se snažil můj muž celý život v sobě skrývat. Jak jsem mohla být tak slepá a nevšimnout si, jak nešťastná je osoba, kterou miluji?
Ukázala jsem to video svému muži. Jeho oči se zalily slzami a potvrdil mi, že se cítí úplně stejně. Sona změnila náš život k lepšímu. Dala nám víc, než kdokoliv jiný mohl. Nejen že potvrdila mému muži, kým dopravdy celý život touží být, ale přivedla také k porozumění mě.
Za týden jsme se dostavili k první terapii. Drželi jsme se za ruce s navzájem propletenými prsty a cítila jsem, jak nám oběma buší srdce. Byli jsme tak nervózní a báli se, co uslyšíme. Náš terapeut potvrdil, že můj muž je transgender.
Co ale teď máme dělat? Kam odtud máme jít? Přijmout to a překonat!
Někteří lidé se diví, proč jsem s ním zůstala. Znamená to, že jsem lesba? Líbí se mu teď muži? Jak se teď postaráme o naše děti?
Jsem silná, nezávislá a směr svého života si určuji sama. Zůstávám, protože JÍ stále miluji. Nikdy jsem se neidentifikovala jako lesba, heterosexuálka nebo bi-sexuálka. Zamilovala jsem se do duše toho člověka. A duše nemá pohlaví. Říká se tomu “pansexuál”. A ona se identifikovala jako lesba v mužském těle. (Celou dobu jsem doufala, že je to jen vtip. (smajlík :))
Naše překrásné děti vyrůstají s námi v našem domě, ve kterém je jejich rodiče milují a podporují se navzájem. Když se naše dcera zeptá, proč její táta vypadá jako žena, jednoduše jí odpovíme a vše vysvětlíme. Že táta se cítí v srdci být ženou. A všichna srdce si zaslouží být šťastná.
Nemyslím si, že je to pro naše děti neštěstí. Je to práce každého z nás rodičů naučit je, jak se zachovat v této těžké situaci.
Když jsem JÍ poprvé udělala make-up, otevřela jsem nový svět možností. Když jsem skončila, už nikdy jsem neviděla svého manžela. Viděla jsem překrásnou ženu.
Ženu, která se usmívala plná života a úsměvem, který jsem nikdy před tím neviděla. A pro ten úsměv to stálo zato.
Už nikdy jsem jí nenechala jít zpátky.
Všechno začalo být jiné. Začala konečně žít! Začala se usmívat! Začala být šťastná! Proč bychom se vraceli zpět?
On je Ona. A Ona je úžasná.
To, co tady čtete, se stalo TEĎ. Není to historie. Tohle je přítomnost. To se teď odehrává někde mezi námi a nemusí to být jen příběh Jennifer a Tiffany, ale třeba Václava a Markétky v nějaké úplně nenápadné české domácnosti…
Tam, kde je láska tak silná, že ji nezboří ani něco takového, o čem je tento blog, je velká šance na šťastný život se šťastným koncem. Nazvala bych to “dokonalou přeměnou”, protože během ní neztratíme ani jednoho člověka. Jennifer má každopádně můj obdiv.
Tiffany je ještě před HRT.
Jennifer začala na youtube přidávat další videa, která točí spolu s Tiffany (kde ještě vystupuje na veřejnosti jako muž). Třeba jak spolu jedou nakupovat make-up 🙂
A tak jsem zvědavá, jak tohle bude pokračovat 🙂
A na závěr jedna moc hezká fotka z transition videa Audrey, které jsem sem nakonec nedala.
Tohle nafotila pro Audry její přítelkyně s tímto vzkazem. A mně se to MOC líbí 🙂
“Má přítelkyně si přeje, abych se mohla na věci dívat z jejího úhlu pohledu.
Já souhlasím.”
Já taky! 😉

11 komentářů

  • A

    A.

    Tohle si na jednu stranu představit neumím. Jsem žena, heterosexuálně orientovaná a přitahují mě zkrátka heterosexuálně orientovaní muži. I když uznávám, že v psychice se prostě žádné přepnutí nestane a pokud vás někdo miluje se vším, jak vy reagujete, myslíte, prožíváte…

  • T

    Tereza

    [1]: Míšo, tak tohle mě opravdu dokáže potěšit. Děkuju! Vím, že sem zavítají holky, které se teprve rozmýšlí nebo u nich něco probíhá, ale těch dokončených už moc ne, proto mě to těší dvojnásob.

  • T

    Tereza

    [4]: Míšo, tak to ráda slyším, fakt. A díky, že ses takhle aktivně zapojila, protože každý optimistický názor a náhled na tohle všechno je důležitý pro ty, kteří pochybují…

  • G

    Gabina

    Ahoj všichni. Moc výše uvedenému páru fandim :-)  . U nás to vypadá podobně ale právě kvůli tomu začínám mít potíže nemám ani přítele ani přítelkyni :-(  . Na operaci nepůjde kvůli okolí ale obtěžuje mě čím dál víc kvůli oblečení a rád by tak chodil i venku ale na rovinu je vidět že je to muž. Má široká ramena i velké nohy kdyby byl aspoň drobnější … Obávám se že očekává že ho v tom budu podporovat ale já bych radši kdyby to bylo třebas jen při sexu ale jinak fungoval jako muž se vším všudy . Poraďte co mám dělat :-(

  • T

    Tereza

    [10]: No jo, když to je těžké. Lidé v našem okolí potřebují jasnou identifikaci (jestli je to muž nebo žena). Pokud jí nedostanou, tak se ten člověk pak stává trčem zájmu nebo posměchu. On sám to třeba ustojí, ale narovinu já některé partnerky vlastně obdivuju, co ony všechno zvládnou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.