Pseudoradost
Ta vůně na chodbě našeho domu…to není vůně večeře mojí manželky, na kterou jsem se vždycky těšil (na manželku i na tu večeři). Tenhle byt je prázdný. A bude ještě prázdnější, až si odsud ostěhuje věci, které bude chtít a potřebovat…
Už mám zase tu svojí pseudoradost. Raduji se z něčeho, z čeho se radovat nemůžu. Raduji se z toho, protože tím splním sen mojí manželce o svém vlastním bydlení, ale současně to nechci. Schizofrenní pseudoradost. Něco tak moc chcete a děláte pro to maximum a přitom si přejete, aby se to nestalo.
Zase jsem věnoval 2 hodiny svého času Raiffce. Ta paní je kouzelnice! Volal jsem před chvílí tu radostnou zprávu o brzkém termínu připsání peněz na manželčin účet. Ještě to není schválené. To jsem se jen dozvěděl jednotlivé termíny. Ale její úterní dobrá nálada je pryč. Zase byla odtažitá, nepříjemná a z jejího hlasu jsem cítil tu nenávist, podezíravost, opovržení a znechucení… jako vždycky. Mluvil jsem na ní klidně, snažil jsem se v hlase usmívat, ale vždycky mě odpálkovala. Zase mi nic nevěřila a bůhví jestli si nevymyslí něco, čím by mi ten úvěr zase krásně zkomplikovala. Ale nechci spekulovat. To už je jen můj strach. Jako třeba nepodepsání kupní smlouvy, kterou sepisovala sama notářka. To je poslední papír, který doložím dodatečně, když dnes manželka ten podpis udělat nemohla (omlouvá jí, že byla v Praze) a tím je dílo dokonáno. Všichni měníme scénáře podle toho, jak manželka řekne. Já, Modrá pyramida, Raiffka. Stačí si něco usmyslet a musí se to předělat. Hodiny práce. Její nesmyslná podezíravost mě vytáčí. Pořád si myslí, že tenhle byt nikdy neprodám. Chápu, že jsem udělal blbost, když jsem chtěl být ženou, ale nechápu, proč mi nevěří. Jakou to má souvislost?????
Ta výborná poradkyně z Raiffky miluje složité případy 🙂 Bere si můj spis domů na víkend. Pročítá smlouvy, vymýšlí, kombinuje a pak mi radí jak to udělat, aby to vyšlo.
Dnes se mi zdál strašný sen. Že mi jeden nepříjemný pán v práci (se kterým jsem já ještě konflikt neměl) řekl, že jsem udělal nějakou chybu a že mě ještě dnes vyhodí. Zítra mi totiž končí zkušební doba.
Přišel jsem do práce a na stole papír podepsaný ředitelem…
…a na něm bylo super hodnocení se závěrem, že si mě tam nechají 🙂 Jupííí! (Tohle není pseudoradost 🙂
První meta překonána, ještě mě čeká druhá, protože smlouvu mám na dobu určitou do 31.7.13. Tam to bude taky napínavé, ale byt by už měl být vyřešený a manželka spokojená. Jediné, z čeho mám radost je, že Kačenka bude mít svůj pokojíček…svůj prostor a své hračky zase na svém místě v novém bytečku… a bude je mít i u mě, protože ta úžasná poradkyně mi poradila, jak si vybavit byt a neplatit nic navíc 🙂 Ale zatím spí Kačenka v posteli vedle mě. Tam kde spala manželka. Večer si čteme pohádku, pohladím jí a už spinkáme oba 🙂
Zase leje. Vloni bylo do konce května 461 hodin slunečního svitu. Letos jen 80! Třeba proto je manželka pořád tak znechucená z celého světa.
Jdu povečeřet vanilkový jogurt, jahody a banán spatlané dohromady.
A mám ještě jednu radost. Z lidí, kteří mi pomáhají.
A vlastně ještě jednu a to je vážně veliká radost! Zítra si jedu pro Kačenku na víkend! 🙂